Přehled tisku

Jiří Paroubek (vlevo) a George Bush, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Návštěva amerického prezidenta George Bushe v Česku a úvahy o výstavbě americké radarové základny na českém území patří k námětům komentářů deníků. Lidové noviny si všímají postoje předsedy ČSSD Jiřího Paroubka ke zvažovanému umístění americké radarové základny v Česku.

Jiří Paroubek  (vlevo) a George Bush,  foto: ČTK
Návštěva amerického prezidenta George Bushe v Česku a úvahy o výstavbě americké radarové základny na českém území patří k námětům komentářů deníků. Lidové noviny si všímají postoje předsedy ČSSD Jiřího Paroubka ke zvažovanému umístění americké radarové základny v Česku. Paroubkovo principiální stanovisko má podle autora prapodivnou podobu a zůstává neměnné do té doby, dokud názor nezmění Rusko. Tím bohužel mluví z duše řadě lidí, kteří si ani neuvědomují, co to je za podivnou suverenitu. Na Ameriku, která na nás nemá žádné páky a je vystavena tlaku demokratického veřejného mínění, by si troufli. Zato Rusko mají zažité jako zemi, s níž si není radno zahrávat. Paroubkův populismus nespočívá v tom, že je proti radaru. To lze pochopit. Ne však to, že veto svěřuje Moskvě," píše autor.


Komentátor Hospodářských novin si myslí, že Američané i Evropané by se měli snažit rozmluvit podezíravost ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který Evropě vyhrožuje jadernými zbraněmi. K repríze studené války není žádný důvod. Dnešní rizika vypadají jinak. Putin je bystrý politik. A tak by si měl spočítat, že požene-li věci na ostří nože, nezbude Američanům a Evropanům než se chystat ne na vzdálené, ale mnohem bližší hrozby. Tedy ruské, uvádí autor.

Být poslancem, hlasoval bych pro radar. Souhlasím totiž s Topolánkovými slovy, že nejde ani tak o radar jako o vůli k obraně. Evropa a Česko s ní jako by si po skončení studené války, po "konci dějin" řekly, všechno je uděláno, všechno je hotovo. A tak na obraně šetří více, než je zdrávo. Jenže dějiny neskončily, vynořují se nebezpečí nová, a nedej Bůh, staronová, píše komentátor deníku Právo.


Vlasta Parkanová a Jan Vyčítal,  foto: ČTK
Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský se zabývá tím, proč se ministryně obrany Vlasta Parkanová podílela na nahrávce písně, jejímž motivem je zvažovaný americký radar v Česku. Autor si klade otázku, proč to udělala, a odpovídá: Hloupá přece není, na brutální žert to také nevypadá. Existuje jen jediné racionální vysvětlení. Vlastu Parkanovou už ta práce nebaví. Žebříčky popularity ji k smrti otravují. Na Topolánka, Kalouska a Vondru se už nemůže ani podívat. A tak se rozhodla dobrovolně spáchat politickou sebevraždu zesměšněním, píše autor.


Komentáře některých deníků soudí, že ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil by s ohledem na nejnovější vývoj v kauze uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře měl zvážit rezignaci. Pospíšil se ohradil proti nařčení, že Česká republika nedodala do Jihoafrické republiky, kde byl Krejčíř zadržován, včas materiály související se žádostí o jeho vydání k trestnímu stíhání do Česka. Krejčíř se v JAR dostal v pondělí na svobodu a tamní policie neví, kde je. Jeho obhájci přesvědčili soud, že do čtyřicetidenní lhůty pro dodání dokumentů z České republiky k žádosti o jeho vydání se započítávají i volné dny. Prokuratura se domnívala, že se počítají jen dny pracovní, a podle toho dala instrukce i českým partnerům.

"... vláda skandály ověšená (přeběhlíci, trestně stíhaný vicepremiér) má ministra spravedlnosti, jehož početné týmy odborníků nedokážou důsledně spolupracovat s jinou zemí na trestním stíhání člověka podezřelého ze závažných zločinů," píše komentátor deníku Právo.

Radovan Krejčíř,  foto: www.rkrejcir.com
Na zpracování potřebných podkladů podle něj bylo i v Česku dost času, odborníků a jistě i peněz. "Pospíšilovi lidé si měli pospíšit. Ministerské vytáčky nepomohou postavit Krejčíře před soud. Slavný únikář není momentálně na svém místě. A co ministr spravedlnosti?" ptá se autor.

Podle komentátora Lidových novin Pospíšil "něco podstatného zanedbal. Zapomněl, kdo je jeho protihráč." Autor uvádí, že české ministerstvo spravedlnosti mělo v klidu připravovat všechny požadované dokumenty do Jihoafrické republiky, ale zároveň monitorovat průběh tamních soudních jednání a mít informace o tom, jak se spletitá Krejčířova kauza vyvíjí. "Opatřit si informace o tom, co si myslí jihoafrické ministerstvo spravedlnosti, co prokuratura a jak se vyvíjí soud, nemuselo být pro českou stranu při troše dobré vůle tak těžké. Ten vlastňák byl zbytečný. Pospíšil by měl zvážit, zda zůstane v úřadu," uzavírá autor komentáře.

Krejčíř je v ČR stíhán za řadu majetkových trestných činů i za některé činy násilné. Veškerá obvinění ale popírá a tvrdí, že jeho stíhání v ČR je motivováno politicky.


Privatizace části energetické společnosti ČEZ se může paradoxně změnit v zestátnění. Pokud ČEZ vykoupí desetinu svých akcií, které následně zruší, stát jako hlavní akcionář bude muset ostatním akcionářům povinně nabídnout odkoupení jejich akcií. Píše to Mladá fronta Dnes. Akcie začal nedávno se souhlasem státu nakupovat sám ČEZ. Valná hromada odsouhlasila nákup až 10 procent akcií, které ČEZ následně zruší a sníží tím základní kapitál. Tím pádem stoupne podíl státu z nynějších 67,6 procenta na více než 68 procent. Jakmile některý akcionář přesáhne dvoutřetinovou hranici, musí podle obchodního zákoníku ostatním nabídnout odkoupení jejich akcií. Stát chce prodejem sedmi procent akcií ČEZ ještě letos získat 31 miliard korun na stavbu dálnic a opravu silnic. Kdyby se však všichni ostatní akcionáři rozhodli své akcie prodat, při současných cenách by to stát přišlo na téměř dvě stě miliard korun, píše Mladá fronta Dnes. Nyní se akcie ČEZ prodávají za více než 1000 korun. Cena, jakou by stát musel ostatním akcionářům ČEZ nabídnout, se zatím nedá určit. Ministr financí Miroslav Kalousek označil tyto spekulace za předčasné. Kalouskův náměstek Ivan Fuksa, který má prodej ČEZ na ministerstvu na starosti, riziko povinného odkupu nevyloučil. Podle něj však v celé operaci existuje v případě negativního vývoje řada záchranných brzd. Česká národní banka, pod kterou spadá dohled nad kapitálovým trhem, povinný odkup nepotvrdila ani nevyloučila. Několik na sobě nezávislých makléřů a právníků ale Mladé frontě Dnes potvrdilo, že stát bude muset odkup nabídnout.


Zvýhodnění hazardu, o kterém rozhoduje Senát, se věnuje komentář Hospodářských novin. Poslanci schválili pro loterijní a sázkové společnosti výhodu, jakou nemají ani nadace či obecně prospěšné společnosti: nebudou už muset platit daň z přidané hodnoty. Hraje se nejméně o čtvrt miliardy. Na Senátu teď je, aby své kolegy s takovou nemravností poslal k čertu, míní komentátor. Symbolem sporu je společnost Sazka, neboť jej šéf Aleš Hušák si už před lety stěžoval, že stát připravil sportovce o peníze. Rozhodnutí poslanců je podle komentátora těžko pochopitelné, neboť tradiční, zavedená a úspěšná Sazka dělá velký byznys. Vzhledem k zisku i mezinárodnímu ratingu ho nedělá zas tak špatně. Tak proč má dostávat nějaké úlevy? ptá se komentátor.


Nový aerodynamický zkušební tunel německé automobilky Audi, v němž se budou v Ingolstadtu testovat jednotlivé díly a chystané modely aut, vybaví české firmy. Řídící systém dodala pražská divize Automatizace a pohony koncernu Siemens, čtyřmetrový ventilátor zase ZVVZ Milevsko. Ve svém středečním vydání to píší Hospodářské noviny. Hodnotu kontraktu zástupci firem nesdělili, šéf milevské společnosti pouze uvedl, že se pohybuje v desítkách milionů korun. Tunel, v němž lze simulovat všechny myslitelné klimatické podmínky od minus 40 do plus 80 stupňů Celsia včetně deště, sněžení, padání ledových krup nebo intenzivního slunečního záření, bude předáván během léta. Rychlost vzduchu v tunelu určuje obří ventilátor vybavený extrémně lehkými karbonovými lopatkami, které jsou o dvě třetiny lehčí než klasické hliníkové. Takový materiál použilo ZVVZ Milevsko u tohoto zařízení poprvé. Nyní se firma uchází o podobnou zakázku u BMW, uvádějí Hospodářské noviny.