Přehled tisku

Josef Tošovský, foto: ČTK

Nemluvit o svém politickém angažmá za totality je chyba, píšou čtvrteční Lidové noviny. Hodnotí tak chování bývalého guvernéra České národní banky a premiéra Josefa Tošovského, který podle tisku spolupracoval se Státní bezpečností. Tošovský pouze zveřejnil stručné prohlášení, v němž tyto zprávy popřel. Podle Lidových novin Tošovský svým mlčením sice neporušuje žádný zákon, ale je to u bývalého premiéra trochu zvláštní. List poukazuje na to, že vykonával nad společností moc, kterou od sprosté zvůle odlišuje mimo jiné legitimita odvozená od souhlasu této společnosti - jí byl odpovědný. "Pro Tošovského to však byla jen další úřednická funkce v jeho kariéře," dodává list.

Podle Hospodářských novin to nyní vypadá, jako by se 17 let po pádu komunismu skrze případy Josefa Tošovského, Františka Lamberta nebo Jaromíra Nohavici otevírala nová kapitola zkoumání minulosti. "Proč právě teď? Zdá se, že za to může čas: minulost zestárla natolik, aby se mohla stát historií," píše deník. Jak dodává, není náhodou, že 17 let se blíží lhůtě, kterou většina právních systémů považuje za čas nutný k promlčení závažných zločinů. "Za touto čárou se cosi láme. Ostří křivd se trochu tupí, kontury událostí se rozostřují, aktéři stárnou. Život je jinde," uvažuje list. Generace svázaná s minulostí už podle Hospodářských novin není nepostradatelná. A víka beden s archivními dokumenty logicky odskakují o poznání ochotněji. "Navíc: nikomu už nic - alespoň existenčně - nehrozí. Většina z těch, o které šlo, se stihla zařídit po svém. A z vyšetřovatelů komunistických zločinů se dávno nepozorovaně stali dokumentaristé," píše deník. "Chtělo by se říci: čas léčí. V tomto případě ale - bohužel - jen tlumí symptomy. Společnost, která vlastní léčbu odevzdala jen času, zdravá není."

Komentátor Práva v této souvislosti poznamenává, že budoucnost je hořce usměvavá. "Za padesát let bude Nohavica žít v encyklopediích jen jako velký bard přelomu tisíciletí a Tošovský jako bankovní odborník v téže době. Dnes jsou však hnáni hnojem. Komu ku prospěchu?" ptá se autor.

---

Když se bude o umístění amerického radaru v Česku hlasovat ve sněmovně, mohlo by tento záměr podpořit i několik poslanců opoziční sociální demokracie. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na výsledky své ankety mezi poslanci. Podpora od několika sociálních demokratů by mohla být pro schválení radaru klíčová, zejména pokud ve vládní Straně zelených převáží názor proti základně USA. O víkendu přitom širší vedení ČSSD odhlasovalo, že nesouhlasí s radarem, půjde-li jen o smlouvu České republiky s Američany, a ne o dohodu s NATO.

"Jsem pro radar, byl bych dokonce i pro umístění raketové základny,"řekl ve středu Mladé frontě Dnes pražský poslanec ČSSD Miroslav Svoboda. Také jeho kolega Stanislav Křeček uvedl, že "není žádný důvod, abychom Američanům nevyhověli, jsme jejich spojenci". Proti radaru se podle deníku otevřeně nepostavili ani další čtyři poslanci ČSSD - Robin Böhnisch, Vítězslav Jandák, Lenka Mazuchová a Ladislava Zelenková. Všech šest si však uvědomuje, že strana jako celek má s americkým radarem problém, a tak když bude nařízeno závazné hlasování proti, je možné, že většina z nich se tlaku vedení strany podvolí.

Rozpolceni v názoru na americký radar jsou i dva "odpadlíci" z ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Zatímco Pohanka listu řekl, že zastává spíše negativní stanovisko, Melčák se prý stále více přiklání k názoru, že radar bude České republice ku prospěchu.

Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek už ve středu důrazně varoval své poslance, aby žádného z nich nenapadlo hlasovat pro americký radar. A to přesto, že donedávna on sám připouštěl, že radar by mohl být v Česku umístěn, připomíná deník. "Je to stejná věc jako státní rozpočet. Hlasování o radaru bude závazné. Ať nikdo nepočítá s tím, že nějaké hlasy sociálnědemokratických poslanců pro podporu radaru budou," prohlásil Paroubek.

---

Poslanec ODS Vlastimil Tlustý dostal od premiéra a svého stranického šéfa Mirka Topolánka nabídku stát se eurokomisařem. Nabízenou funkci ale odmítl. Tlustý to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Vystřídat současného českého eurokomisaře Vladimíra Špidlu (ČSSD) by mohl v roce 2009. Podle Tlustého nejde o věc, která je na pořadu dne. "A rovnou jsem mu (Topolánkovi) řekl, že jakoukoli nabídku tohoto typu, která by znamenala složení poslaneckého mandátu, nepřijmu," dodal.

Tlustý byl ministrem financí v první Topolánkově vládě, ve druhé ho ale nahradil lidovec Miroslav Kalousek. Na adresu Tlustého premiér v médiích uvedl, že lidsky a profesně neuspěl. Topolánek se však před měsícem zmínil o tom, že Tlustý musí dostat významnou roli, protože je to významný člen ODS. Konkrétní ale nebyl. Kromě eurokomisaře prý Tlustý jinou nabídku nedostal. "Pouze Petr Nečas říkal někde v médiích, že mě chce navrhnout na předsedu sněmovny, ale to už se potom nikde neobjevovalo," dodal Tlustý.

---

Citlivé mezinárodní spory o děti by mohl řešit speciální soudní senát, který by byl zřízen výhradně pro tento účel. Informuje o tom deník Právo s tím, že jde o jeden z návrhů pracovní skupiny ministerstva spravedlnosti, kterou po několika kauzách exekucí dětí a jejich vydání do ciziny ustavil ministr Jiří Pospíšil. Pospíšil je přesvědčen o tom, že běžní soudci nerozhodují v těchto kauzách vždy zcela v zájmu dítěte. Proto počítá s plošným školením, vytvořením podrobných manuálů nebo uspořádáním mezinárodní konference na toto téma.

Posledním případem je kauza šestileté Sáry Baraové, kterou soud začátkem ledna vydal otci do Portugalska. Děvče je od středy zpátky v Česku. Sára bude dál žít u matky a portugalského otce bude několikrát do roka navštěvovat.

---

Komunistická Státní bezpečnost zkoušela v 60. letech na vězněném sociálnědemokratickém politikovi Bohumilu Laušmanovi halucinogenní drogu. Laušmanovo srdce, oslabené více než desetiletým vězněním, toto testování nevydrželo. Píše to deník Právo s odvoláním na čerstvě zpřístupněné dokumenty bývalé I. správy StB, které zveřejnil Úřad pro zahraniční styky a informace.

Za první republiky byl Laušman poslancem Národního shromáždění, za druhé světové války byl členem československé exilové vlády v Londýně, zúčastnil se i Slovenského národního povstání. Po osvobození byl ministrem průmyslu a podílel se na znárodnění. V letech 1947 až 1948 byl předsedou sociálních demokratů. V únoru 1948 se nepřidal k demisi demokratických ministrů, naopak se stal náměstkem předsedy vlády. Podle mnohých historiků tím pomáhal legalizoval komunistický převrat. O rok později se rozhodl pro útěk z Československa, útěk se nezdařil jeho ženě a dvěma dcerám. V roce 1953 Laušmana komunistická tajná policie unesla z Rakouska zpátky do republiky, kde byl odsouzen k 17 letům vězení. V roce 1963 ve vězení za dosud nevyjasněných okolností zemřel.

---

Šéf Českých aerolinií Radomír Lašák má velkou šanci, že už v letošním roce uspoří desítky milionů korun za přibližovací poplatky. ČSA totiž podle Hospodářských novin znovu přišly s požadavkem, aby tyto platby byly nižší. A je pravděpodobné, že uspějí, píše list.

Firma Řízení letového provozu (ŘLP) si nyní za navigaci nad letištěm účtuje za jednu tunu letadla 195 korun, což je jeden z nejvyšších poplatků v Evropě. Lašák na jeho výši podle listu upozornil ministerstvo dopravy a to v těchto dnech jedná s ŘLP o úpravě. "K určitému snížení pravděpodobně dojde. O jejich výši rozhodne mimořádná dozorčí rada Řízení letového provozu v nejbližších dnech," cituje mluvčího ministerstva Karla Hanzelku.

Jak Hospodářské noviny připomínají, o cenu navigace se vedení ČSA pře s letovým provozem více než dva roky. Dosud však neúspěšně. "Nevidím důvod, proč by měly být přibližovací poplatky v Česku jedny z nejvyšších v Evropě,"řekl deníku Lašák. Například ve Vídni se platí 97 korun, v Londýně na letišti Heathrow 59 korun a ve Varšavě dokonce jen 39 korun.

Podle informací z Řízení letového provozu by se mělo platit méně již před zahájením hlavní letní sezony. Přibližovací poplatky budou pak levnější pro všechny aerolinie, které v Česku přistávají. Firma tvrdí, že ceny neupravuje kvůli tlaku ČSA. "Od ledna 2008 začnou pro výpočet poplatků platit jednotná unijní pravidla. My je jen zavedeme o něco dříve,"řekl deníku mluvčí ŘLP Richard Klíma.

Pokud by se poplatky snížily na polovinu, ušetřil by národní dopravce podle Hospodářských novin asi dvě stě milionů korun. V ceně letenky se nižší přibližovací poplatky ale nepromítnou. O své příjmy nepřijde ani Řízení letového provozu. Na jednu stranu se sice zlevní poplatky za navigaci nad letištěm, na druhou se zvýší za přelet, píše deník s připomenutím, že Řízení letového provozu je dlouhodobě ziskovou firmou. Na druhou stranu ČSA čelí hospodářské ztrátě. I když snížení přibližovacích poplatků ušetří ČSA další miliony korun, analytici upozorňují, že dopravce musí zvednout především výnosy. Otazník proto stále visí nad ztrátovou dálkovou flotilou. O jejím osudu by mělo být rozhodnuto v létě, připomínají Hospodářské noviny.

---

Rychlá záchranná služba by měla mít absolutní přednost. Podle Mladé Fronty Dnes to navrhuje ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Absolutní přednost by se podle něj měla týkat nejen sanitek, ale také hasičských a policejních vozů. Schwarz už požádal náměstka pražského primátora Rudolfa Blažka, aby inicioval změnu zákona. Podle Rudolfa Blažka je ale takový požadavek nereálný. Náměstek soudí, že by řešením mohly být vyšší tresty pro řidiče, kteří přednost těchto vozů nerespektují.

---

Fotbalová Slavia si možná bude muset postavit nový stadion ze svého. Píšou to Lidové noviny. Městská část Praha 10 chtěla na stavbu ve Vršovicích přispět až dvě stě milionů korun. Za to ale požadovala, aby stadion celkem za miliardu korun sloužil i klubu Bohemians 1905. Ti ale chtějí především rekonstruovat domovské zázemí - takzvaný Ďolíček. Zájem tak ztrácí i městská část.