Mladá fronta Dnes upozorňuje na případ, kdy ministerstvo financí vymáhá daně, které komunisté sedlákům uložili v 50. letech. Jde konkrétně o zemědělskou daň, kterou vyměřili v roce 1954 sedlákovi Josefu Zejvalovi z Hrušova na Mladoboleslavsku poté, co mu jeho usedlost zabavili.
Mladá fronta Dnes upozorňuje na případ, kdy ministerstvo financí vymáhá daně, které komunisté sedlákům uložili v 50. letech. Jde konkrétně o zemědělskou daň, kterou vyměřili v roce 1954 sedlákovi Josefu Zejvalovi z Hrušova na Mladoboleslavsku poté, co mu jeho usedlost zabavili. Sedlák neměl z čeho daň zaplatit, neplatili ji ani jeho dědicové. Navíc jim nikdo povinnost uhradit daň nepřipomněl ani po roce 1989 při restitucích. To, že státu dodnes dluží daň včetně úroků, se dědicové sedláka Zejvala dozvěděli až z výpisu z katastru. Až dnešní ministerští úředníci vymáhají její zaplacení. Povinnost zaplatit daň potvrdil i mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. "Jsme vázáni platnými právními předpisy. Pokud pohledávka nebyla uhrazena, musíme ji vymáhat," uvedl mluvčí. Případ rolníka z Hrušova přitom není jediný, upozorňuje deník. Ministerstvo podobných dlužníků eviduje 510 a dlužná částka přesahuje 25 milionů.
Za vstup do sociální demokracie na Praze 11 se údajně platí. Uvedly to Hospodářské noviny s tím, že částku 1000 až 1500 korun měla získat skupina až sto lidí ze sociálně slabých skupin. Jejich podpisy na formulářích byly údajně zfalšované. Noví členové měli posílit jednu ze soupeřících skupin v ČSSD před blížícími se volbami lídra pražské sociální demokracie. Šéfem ČSSD v Praze 11 je blízký spojenec Jiřího Paroubka Kosta Dimitrov, připomíná deník. Podezřelé členství stovky zájemců odhalil výkonný výbor sociálních demokratů, který řídí Paroubkův odpůrce a nynější předseda celopražské sociální demokracie Petr Hulinský. Výbor odmítl podezřelé zájemce přijmout, Dimitrov se ale obrátil na Paroubka se žádostí, aby přijetí "jeho" lidí prosadil.
Podle premiéra Mirka Topolánka jsou Češi u hranic s Německem a Rakouskem šikanovaní. Uvádí to deník Právo. Premiér v sobotu na ruzyňském letišti, kde se zúčastnil zrušení pasových kontrol na letištích v rámci schengenského prostoru, kritizoval zvýšený počet policejních kontrol v příhraničí po vstupu České republiky do Schengenu. Topolánek to považuje za neplnění Schengenské dohody a doufá, že bavorská a rakouská vláda brzy pochopí, že tento typ kontrol je zbytečný. Kontroly do hloubky 30 kilometrů od hranic nahradily kontrolní režim přímo na hranicích, který byl zrušen loni 21. prosince. Na častější potíže českých turistů upozornila i zpráva Střediska pro výzkum evropské politiky, která je nezávislou poradní institucí při Evropské unii.
Lidové noviny napsaly, že za odporem proti americkému radaru v Brdech je bývalý rozvědčík StB. Dvaasedmdesátiletý Rudolf Převrátil, který stál u zrodu iniciativy Ne základnám, se důvěrníkem StB stal už v roce 1966. Jeho úkolem bylo "rozpracovávat vysokoškoláky z kapitalistického zahraničí". Donášel tak například na syna rakouského ministra zahraničí a pozdějšího kancléře Bruna Kreiského. Převrátil se s ním setkal během vzájemných návštěv bratislavské a vídeňské mládežnické organizace. V roce 1970 Převrátil povýšil na ideologického spolupracovníka StB a upozornil ji například na Jana Kavana. Měl také blízko k ČSSD, pro kterou koncem 90. let připravoval stranický bulletin 3D. Iniciativu Ne základnám však podporuje řada dalších lidí s problematickou minulostí, jako například Oskar Marek, kdysi náčelník Hlavní politické správy Západního vojenského okruhu armády.
Mladá fronta Dnes komentuje sobotní demonstraci neonacistů v Jihlavě. "Jistí lidé zvláštního ražení uspořádali tzv. pietní pochod," uvádí deník. Jeho účastníci došli k hrobům vojáků wehrmachtu na jihlavském hřbitově, údajně aby věnovali "vzpomínku padlým evropským hrdinům, kteří položili své životy v boji za zachování evropské civilizace". Hoši mají v hlavě trochu guláš, píše autor komentáře. Kdyby dávali ve škole alespoň trochu pozor, věděli by, jak to s tím zachováním evropské civilizace mělo být. Pokud by se naplnily nacistické vize, nejspíš by se "hošíci v následku omezení počtu příslušníků nižších ras, jak je naplánovat Reinhard Heydrich, nejspíš ani nenarodili". Někteří příslušníci wehrmachtu jistě byli hrdinové, uvádí se dále v komentáři, ale pokud si je máme připomínat, tak jedině jako odstrašující příklad. "Oni ať odpočívají v pokoji a neonáckové ať sklapnou."
Ilustrační foto
Jedenáctiletá Kristýna a osmiletá Abigail se nemusejí z brněnského azylového střediska Klokánek vrátit ke svému otci, který je podle nich fyzicky týral a zneužíval. O rozhodnutí soudu, který sestrám umožnil, aby nadále zůstaly v Klokánku, informuje deník Právo. Reagoval tak na to, že Kristýna v pátek večer z Klokánku utekla a nechala dopis na rozloučenou, v němž píše, že se otce bojí. Obě dívky poté, co se dozvěděly, že se k němu musejí vrátit, přestaly komunikovat a jíst a psychologové se zvláště u starší Kristýny obávali dokonce pokusu o sebevraždu. Vedoucí Klokánku Dittě Pokorné se podařilo prosadit, aby městský soud rozhodl, že se obě sestry v pondělí ke svému otci vracet nemusejí. Proti předběžnému rozhodnutí soudu, které platí měsíc, se však rodiče obou dívek mohou odvolat. U otce dívek je podezření, že je členem náboženské sekty a jeho chování vůči dětem ovlivňuje náboženský fanatismus.
Proti zákazu potratů je většina Čechů. Vyplývá to výsledků průzkumu, který pro Mladou frontu Dnes provedla společnost GfK Praha. Proti omezení interrupcí se vyslovilo 71 procent, naopak omezit právo na potrat by chtělo 25 procent lidí. Společnost se dotázala více než 3000 osob. Osm procent z nich bylo dokonce pro zákaz potratů bez výjimky. Debatu o zákazu potratů rozpoutal před pár dny místopředseda lidovců David Macek, když prezidentu Václava Klausovi zaslal otevřený dopis, ve kterém ho vyzval k zahájení diskuse na toto téma. Klaus zatím na dopis neodpověděl, píše deník. Proti omezení potratů jsou i lékaři. Počet interrupcí v Česku tak jako tak neustále klesá.
Lidové noviny připomínají, že na českých památkách začíná sezóna. Jen v Praze se po několikaletých rekonstrukcích otevírá řada památkově chráněných objektů. Tři nové expozice přichystal Pražský hrad. Jedna z nich je v bývalém Ústavu šlechtičen, který je součástí rozlehlého komplexu Rožmberského paláce. Ten byl v uplynulých patnácti letech opraven za celkem čtyři sta milionů korun. Budou v něm probíhat různé kulturní akce a koncerty. Lešení brzy zmizí i z Richterovy vily na Opyši. Klasicistní vila na Svatováclavské vinici, která kdysi sloužila jako kubánské velvyslanectví nebo sídlo Správy StB, se proměnila v muzeum vína a restauraci s vinárnou. V uplynulých dnech se po pětileté rekonstrukci otevřel i Schwarzenberský palác, kde je nyní nová expozice Národní galerie Baroko v Čechách. Unikátní sklepní prostory se otevírají také v sídle Senátu ve Valdštejnském paláci. 1. dubna se také otevřou zahrady u Pražského hradu. Letos k nim přibude poslední, dosud nepřístupná barokní Velká Fürstenberská zahrada. Novinky připravila i Pražská informační služba, která spravuje devět pražských památek. Ve věži chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně je nově instalovaná výstava o pražských zvonech a zvonařství.
Dnes zboříme Strahov, křičí podle Hospodářských novin slávisté i sparťané. Na pražském Strahově se podle deníku schyluje k největšímu řádění fotbalových fanoušků v sezóně. Slávia hostí Spartu a derby se hraje naposledy na starém stadionu. Fanouši obou klubů proto na svých internetových stránkách vyzvali příznivce "Zbořme Strahov". Na derby se připravuje jak Slávie, která nasadí víc pořadatelů, tak i policie. "Pro některé fanoušky je derby dobrá příležitost ke rvačce,"říká v Hospodářských novinách Jiří Vokuš z policejního prezidia.
