Přehled tisku

0:00
/
0:00

Policie údajně žádala rozvědku, aby její agenti v cizině našli dokumenty, zpochybňující nároky restituentů. Píší o tom pondělní Lidové noviny. V roce 2004 začal v Česku pracovat policejní tým Majetek, který měl za úkol prověřovat restituční nároky českých šlechtických rodů. O týmu věděl i tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross, dnes ale tvrdí, že si na nic nevzpomíná.

Policie údajně žádala rozvědku, aby její agenti v cizině našli dokumenty, zpochybňující nároky restituentů. Píší o tom pondělní Lidové noviny. V roce 2004 začal v Česku pracovat policejní tým Majetek, který měl za úkol prověřovat restituční nároky českých šlechtických rodů. O týmu věděl i tehdejší ministr vnitra Stanislav Gross, dnes ale tvrdí, že si na nic nevzpomíná. Policie přitom podle dokumentů, které mají Lidové noviny k dispozici, zapojila do svého pátrání i civilní rozvědku. Ta měla v německých a rakouských archivech hledat doklady o tom, že se někteří šlechtici nenarodili s českým občanstvím. Šlo například o Františka Oldřicha Kinského. Agenti však podle deníku zjistili, že předpisy v rakouských archivech jsou velmi přísné. Rozvědka prý dokonce uvažovala o tom, že dokumenty získá tajně. Nakonec od toho ale upustila, protože "ukradené" doklady by nemohly sloužit jako klíčový důkaz.


Referendu v Trokavci, foto: ČTK
Mladá fronta Dnes informuje o referendu v Trokavci, jehož obyvatelé se o víkendu jednoznačně postavili proti vybudováni americké radarové základy v Česku. Ta by totiž měla stát v blízkosti jejich obce. Z osmaosmdesáti obyvatel Trokavce jich do volební místnosti přišlo dvaasedmdesát. Pouze jediný hlas přitom byl pro radar. Jak ale deník připomíná, výsledek lidového hlasování nic nezmění na postoji české vlády, která nyní o americké žádosti na umístění radaru jedná. Není totiž pro kabinet ani pro parlament závazný. Podle vicepremiéra Alexandra Vondry, který je zastáncem základny v Česku, mají podobná referenda symbolickou hodnotu. Trokavec je první obcí, která kvůli základně lidové hlasování vypsala. Podpisy pro vyhlášení referenda sbírali však i lidé v Zaječově na Berounsku.


O balíku ekonomických reforem, které vláda představí 3. dubna, píše deník Právo. V televizním duelu Otázky Václava Moravce to řekl pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém. Součástí reforem, které by měly zavést jednotnou patnáctiprocentní daň, je i zvýšení pětiprocentní daně z přidané hodnoty na devět procent. S tím ale nesouhlasí opoziční sociální demokracie. Podle jejího prvního místopředsedy Bohuslava Sobotky by zvedlo inflaci, a dotklo se tak zejména lidí s nižšími příjmy. To připouští i viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, nešlo by ale podle něj o dramatický růst. Navíc inflace podle něj není největším problémem české ekonomiky. Na jejím současném stavu se podepsalo hlavně to, že předchozí vláda ČSSD neprováděla nutné reformy, a také balíčky sociálních výdajů, které schválila těsně před loňskými parlamentními volbami.


Sociální demokracie chce podle Mladé fronty Dnes prosadit, aby majetková přiznání politiků byla opět veřejná. Média i veřejnost totiž kritizují nový zákon o střetu zájmů, který zakázal zveřejňovat, jaké mají poslanci vedlejší příjmy, jaké dostali dary a zda něco dluží. Návrh na zveřejňování příjmů politiků chce ČSSD předložit ještě tento týden. Podle poslance Miloslava Kaly by majetková přiznání měli podávat i partneři politiků. Sociálně demokratičtí poslanci chtějí navíc sami ještě v prvním pololetí zveřejnit údaje o svém majetku, i když jim to zákon neukládá. Podle současného znění zákona musí každý, kdo se chce s příjmy politiků seznámit, navštívit knihovnu Poslanecké sněmovny v Praze. Podle nové úpravy by mělo stačit, když mailem zašle svá data, poštou dostane heslo a může se o příjmem politiků dozvědět na internetu.


Miloš Zeman
Právo v komentáři kritizuje nedělní televizní rozhovor s expremiérem Milošem Zemanem, v němž prý moderátor nechal Zemana "trousit moudra", jimiž si okatě protiřečil. "Třeba tvrzením, že Václav Klaus je a) dobrý prezident, b) s ním v 80 procentech nesouhlasí," uvádí komentátor. Jako lahůdku "důchodcovy logiky" pak list uvádí Zemanovo tvrzení, že za rok by neměl být soupeřem Václava Klause v boji o Hrad žádný neúspěšný politik, jako třeba Jiří Dienstbier. Zeman by tam rád viděl třeba Marii Benešovou. "Možná ještě na Vysočinu nedorazila zpráva o 'úspěšnosti' Benešové v loňských senátních volbách," dodává ironicky komentátor.


Proti Mongolům demonstrovali v sobotu extrémní nacionalisté v Blansku. Jak uvádějí Lidové noviny, členové a sympatizanti nacionalistické skupiny Národní čest tak chtěli údajně upozornit na neřešené problémy s rostoucí kriminalitou ve městě, kterou podle nich působí skupina mongolských pracovníků. Ti podle extremistů v minulosti napadali v nočních hodinách obyvatele města, házeli po nich kameny a vyhrožovali jim noži. Policie ani vedení města však žádné podobné incidenty ze strany Mongolů nezaznamenala. Mezi Mongoly je podle policistů naopak minimální kriminalita. Nejvážnějším přestupkem z poslední doby bylo to, že si na ubytovně zabili a upekli ovci. Sobotního protestu se zúčastnila si stovka extremistů, jejich průvod hlídalo asi padesát policistů. Jeden z účastníků demonstrace, který v silně podnapilém stavu hajloval, byl předveden k výslechu a skončil na záchytné stanici.


Hospodářské noviny píší o jednání Loterijní společnosti Sazka s telekomunikační firmou Telefónica O2 o pronájmu jména vysočanské arény. Pokud se jejich zástupci dohodnou, stane se z největší české sportovní haly O2 Arena, píše deník. Podle jeho zdrojů by se roční pronájem jména haly měl pohybovat v rozmezí 30 až 50 milionů korun. Česká O2 však podle HN neřeší jen výši samotného pronájmu jména, ale i jeho definitivní podobu. Mateřská londýnská pobočka O2 totiž před půldruhým rokem přejmenovala slavný Millenium Dome v Londýně na O2 Arenu. A tento název má chráněný v celé Evropské unii. Pokud firmy smlouvu podepíšou, Telefónica by se stala už druhou tuzemskou telekomunikační firmou, jejíž jméno nese sportovní a koncertní aréna. Po konkurenčním T-Mobile je už pojmenována holešovická hokejová hala pražské Sparty. Firma za to platí řádově miliony korun ročně. Za to má ale k dispozici VIP lóži a nárok na část vstupenek na probíhající akce. Hospodářské noviny zároveň připomínají, že vysočanské aréně se začíná dařit; zlepšuje se hospodaření haly a roste i počet akcí, které se v ní ročně uspořádají. Loni skončilo hospodaření poprvé za tři roky v zisku. Hrubý zisk akciové společnosti Bestsport podle předběžných čísel zřejmě překročil 100 milionů korun. Za rok 2005 skončilo hospodaření firmy ztrátou 149 milionů korun, a to hlavně kvůli vysokým odpisům a úrokům z úvěrů.


Do prestižního francouzského seznamu nejlepších restaurací Michelin za r. 2007 se opět podařilo proniknout i třem pražským podnikům - italské restauraci Aromi a dvěma francouzským podnikům Brasserie M a Le Terrois. Tyto restaurace tak zopakovaly svůj úspěch z r. 2006. Všechny mají společné to, že vznikly nedávno a lze se v nich najíst za relativně dostupné ceny kolem pěti set korun za osobu. Na svůj gurmánský seznam je Michelin zařadil bez jediné hvězdičky, tu dosud nemá žádná restaurace v Česku. Podle tvůrce místního žebříčku Pavla Maurera by si ale právě tyto tři podniky zasloužily lepší ocenění. Podle neoficiálních informací však už komisaři Michelinu tajně navštívili například vyhlášenou restauraci Allegro v pražském hotelu Four Seasons, která je považována za vůbec nejlepší podnik v Česku.