Po nástupu Mirka Topolánka do čela ODS v roce 2002 se podle komentátora deníku Právo mnoho pravicově smýšlejících voličů rozhodlo uvěřit, že se strana dostatečně očistila od praktik, které způsobily krizi v roce 1997. Jenže ODS se prý nepoučila, a ani nic nepochopila.
Mirek Topolánek, foto: ČTK
Po nástupu Mirka Topolánka do čela ODS v roce 2002 se podle komentátora deníku Právo mnoho pravicově smýšlejících voličů rozhodlo uvěřit, že se strana dostatečně očistila od praktik, které způsobily krizi v roce 1997. Jenže ODS se prý nepoučila, a ani nic nepochopila. Jenom se víc semkla, přijala nacionalistickou rétoriku, a až do doby, než se znovu chopila vládní moci, se chovala jako monolit, který tu bezvýhradně horoval pro bezpáteřní opoziční smlouvu, tu jednomyslně praktikoval nulovou toleranci, tu unisono brblal proti Evropské unii, míní autor.
Miroslav Šlouf (vpravo) na své oslavě narozenin, upostřed bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, foto: ČTK
Šloufovu narozeninovou oslavu a seznam hostů, kteří mu přišli popřát, glosuje autor článku v Lidových novinách. V týdnu nesoucím se ve znamení Krakatice byla prý akce příznačným vyvrcholením společenského kalendáře. Myslíme si, že umíme načrtnout jasné schéma moci: levice, pravice, Paroubek, Topolánek, Bém, Klaus... všichni mají svá místa, míní komentátor. Skutečná mocenská topografie prý ale vypadá trochu jinak. Vzdálenosti mezi některými místy jsou na ní úplně jiné a objevují se na ní spojnice a objekty, které na veřejné mapě nenajdeme. Tahle hlubinná topografie vystupuje v posledních dnech na povrch. Asi už není proč se skrývat, dodává komentář.
Václav Klaus
Autor článku v Mladé frontě Dnes zase tvrdí, že Václava Klause čas od času popadne neodbytné nutkání vykládat dějiny. V pohledu na historii přece nesmějí převažovat falešné větičky a zlovolná hodnocení. Prezident má prý pravdu, že spolupráce mezi dvěma názorově soupeřícími velkými stranami, například ve formě velké koalice, není v západní demokracii výjimečná. Ovšem příběh kmotra Mrázka dodává té české opoziční smlouvě velice divnou pachuť, píše autor článku v Mladé frontě Dnes.
Ministři obrany České republiky a Spojených států Vlasta Parkanová a Robert Gates, foto: ČTK
Deník Právo píše o tolik probíraném radaru. Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu totiž ve středu schválila výdaje na protiraketového štítu v Evropě, jehož součástí má být i radar v České republice. Na podpoře zákona se dohodli vyjednavači Senátu a Sněmovny reprezentantů poté, co na jaře přijaly obě komory odlišná znění. Schválení dohody v Senátu se očekává velmi brzy. Na výstavbu protiraketového štítu uvolnili zákonodárci z amerického rozpočtu 465 miliónů dolarů. List upozorňuje, že je to téměř o 250 miliónu méně, než požadovala vláda. V původním plánu byl dokonce škrt o celých 370 milionů. Rozpočet pak poskytuje plné finanční krytí pro výstavbu radaru u nás, píše deník Právo.
Foto: ČTK
Hospodářské noviny se vracejí ke středečnímu hlasování Poslanecké sněmovny. Mělo se hlasovat o snižování daní, které by se dotklo milionu Čechů. Jednání ale zablokovali sociální demokraté, kteří cestovali po republice se svými předvolebními mítinky. Miroslav Kalousek z KDU ČSL, který návrh předkládá, byl přístupem poslanců z ČSSD zklamaný. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek ale popírá, že by to od jejich strany byla zlomyslnost. Na mítinky odjelo mnoho hlavních představitelů sociálních demokratů, mimo jiné také Jiří Paroubek, Jeroným Tejc, nebo David Rath. Socialisté přerušili jednání ještě před tím než se mělo hlasovat o daních, píší Hospodářské noviny.
Deník Právo informuje o středeční hlasitě ohlašované akci příznivců Národní strany. Ti se sešli u brněnské mešity a chtěli protestovat proti pronikání islámu do České republiky. Dalším cílem bylo donutit muslimy, aby se omluvili za smrt českého velvyslance v Pákistánu Ivo Žďárka. Nacionalistů se ale sešlo jen sedm. Asi deset minut stáli před mešitou a pak rozdali novinářům štvavý pamflet proti muslimům. Tím akce skončila. Vedoucí nacionalistů Jan Skácel to vysvětlil tak, že muslimové se omluvili, a proto dosáhl svého. Předseda Islámské nadace v Brně Hasan Muneeb ale deníku Právořekl, že necítí potřebu se omlouvat. Muslimové se od všech teroristických útoků distancovali.
Náhlá změna počasí přivedla do ordinací praktických lékařů v Česku vlnu nemocných, píše Mladá fronta Dnes. Jedná se především o nachlazení. Praktický lékař Zdeněk Lacina upozorňuje, že lidé jsou stále ještě zvyklí po létě mít otevřená okna v autě nebo i doma. Zdraví také příliš neprospějí letní boty. Přibývá především nemocných dětí ze školek, kde se nachlazení rychle šíří. Přesné údaje o tom, kolik lidí přichází do ordinací s nachlazením, ale ještě nejsou známé. Lékaři zatím stále posílají údaje do Státního zdravotního ústavu. Epidemie klasické chřipky zatím naštěstí nehrozí. A lékárníci to potvrzují - zvedl se prodej pouze léků na nachlazení a teplotu, informuje Mladá fronta Dnes.
Ožehavému tématu adopce se věnují Lidové noviny. V Česku totiž není zájem o romské a handicapované děti. Takové děti proto stále častěji míří do zahraničních rodin. Podle náměstka ministra práce a sociálních věcí Mariána Hoška počet dětí adoptovaných do ciziny neustále roste. Češi většinou chtějí dítě zdravé, bílé a bez vrozených vad. Cizinci naštěstí takové požadavky nemají. Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě ale Lidovým novinámřekla, že ona je k zahraničním adopcím skeptická. Dítě tak podle ní přijde o možnost kontaktu se svou biologickou rodinou.
O velkém úklidu na vesnicích píše Mladá fronta Dnes. Inspektoři ministerstva zemědělství připravují seznam 79 hříchů, kterých se dopouštějí české vesnice. Patří mezi ně zápach močůvky, nevlídné zacházení s dobytkem nebo znečišťování vody. V plánu komisařů je česká vesnice skoro tak čistá, jako ty rakouské nebo německé. Poslanci ve středu přijali novelu zemědělského zákona. Ta zavádí přísné kontroly životního prostředí. Úředníci zkontrolují každý rok na 300 farem, kromě toho budou i vyjíždět k případům, na které je někdo upozorní. Podle úředníků ale většina farem na první pokus kontrolami neprojde. Mladé frontě Dnes to řekl poradce na ministerstvu zahraničí Karel Vítek. Hlavním problémem zemědělských podniků je podle něj neschopnost rychle přestavět výběhy tak, aby dál nekontaminovaly vodu pro zvířata.
Hospodářské noviny píší o první základní škole v Česku, která se může pochlubit značkou za ekologicky šetrný provoz. Jde o základní školu ve Vinařicích na Kladensku. Školu čeká mnoho změn: omezí se spotřeba papíru, začne se používat recyklovaný, v kuchyni se budou pěstovat bylinky, uklízet se bude ekologicky šetrnými saponáty. Ekologická výchova bude patřit k povinným předmětům.
