Přehled tisku
Vicepremiér a předseda lidovců Jiří Čunek nerozptýlil všechna podezření, když ukázal v neděli v České televizi listiny, které mají dokládat původ peněz uložených v roce 2002 na jeho účet.
Podle Lidových novin je Čunek z aféry "jednou nohou venku" a jeho dokumenty, kterými dokládá svou nevinu, jsou "patrně věrohodné". Problém tak nyní bude mít podle listu policie. "Je evidentní, že na základě pouhé časové souvislosti jednoho výběru a následného vkladu hotovosti žádný soud nikoho odsoudit nemůže," píše deník. "U soudu platí, že nezvratné důkazy musí přinést strana žalující. V politice je důležitý umělecký dojem a o to především šlo. Jiří Čunek se zdá býti o něco lepším krasobruslařem než Stanislav Gross," uvádí Právo. Naráží tak na aféru s nejasným financováním Grossova bytu, která stála někdejšího premiéra křeslo.
Ministři připravují nejvýraznější změny daní a sociálních dávek za posledních deset let. Jak píší Hospodářské noviny, ministr práce Petr Nečas se chystá dostat všechny sociální dávky pod jednu střechu. Lidé by tak už neměli pendlovat mezi úřadem práce a sociálním odborem obecního úřadu a zamezilo by se také zneužívání dávek. Plán by mohl přinést úspory až deset miliard korun. Podle odhadů dává životu na dávkách před prací přednost až 80 tisíc lidí. Nečasův návrh má ušetřit nejen na zneužitých dávkách, ale i na úřednících, kteří je vyplácejí. A právě na přehled úspor čeká ministr financí Miroslav Kalousek.
Pokud by záleželo na rektorech vysokých škol, studenti by si na studium přispívali ze svého. Tak dopadla anketa Lidových novin ohledně školného. Podle vysokoškolských představitelů je vybavení zastaralé, je málo pedagogů a platby by zvýšily kvalitu výuky. Školné by se nemuselo zavádět plošně - například o technické školy není velký zájem, je proto nutné spíše studenty lákat. O humanitní obory je ale obrovský zájem, a právě tam by bylo placení studia na místě. Politici se ale většinou zavedení školného brání. Přitom senátorský návrh na výši případného školného z roku 2004 byl ve srovnání s tím, kolik se běžně platí třeba ve Velké Británii, Kanadě nebo Rakousku, směšně malý - maximálně 8 tisíc korun za roční studium. Britský student zaplatí tři tisíce liber, kanadský pak 4 až 6 tisíc kanadských dolarů, částka se liší podle oborů. Ministryně školství Dana Kuchtová je zatím neústupná - bojí se, že by na případné školné v Česku doplatili sociálně slabší studenti.
Mladá fronta Dnes sestavila řebříček firem, kde je největší průměrný plat. V Česku je nejméně 50 větších podniků, které svým lidem platí v průměru přes 50 tisíc korun měsíčně. Na špičce žebříčku stojí poradenská firma McKinsey & Company, která zaměstnává 70 lidí. Každý z nich si průměrně přijde na 200 tisíc korun ze měsíc. Lákavá odměna má ale i svou stinnou stránku, protože s firmou její lidé žijí ve dne v noci a volný čas se stává téměř neznámým pojmem. Většina z nich tam proto nevydrží déle než pár let. Kromě vybraných bank, počítačových a poradenských firem se do žebříčku Mladé fronty Dnes dostalo také přes deset prodejců léčiv. Pohádkové příjmy tisícovek lidí dělají radost státní pokladně. Jen na důchodech a zdravotním pojištění tito zaměstnanci zaplatí ročně státu přes tři miliardy korun, uvedla Mladá fronta Dnes.
Státní podnik Diamo, který se zabývá dobýváním uranu, se chystá požádat vládu o další prodloužení těžby. Světové ceny uranu rostou a surovina, které má Česko stále rozsáhlé zásoby, začíná představovat velké ekonomické bohatství. "Věřím, že přijde doba i na otvírání zcela nových uranových ložisek u nás,"řekl Hospodářským novinám generální ředitel Diama Jiří Jež. Jak dodal, loni naše výrobní náklady činily 1450 korun na kilogram, přitom se světová cena nyní pohybuje v přepočtu kolem 4000 korun za kilo. Nejstarší uranové doly v Jáchymově, Zadním Chodově a Příbrami jsou zcela vytěžené. Zásoby nyní zbývají v dolech, které se otevíraly jako poslední. Jde o Dolní Rožínku na Vysočině a severočeské ložisko ve Stráži pod Ralskem a v Hamru. Podle Ježe jde o naleziště světového významu, která obsahují 115.000 tun potenciálních zásob.
Podle Regionálního deníku nechráníme dostatečně naše děti před tabákem. Nejnovější zjištění říkají, že dětských kuřáků přibývá a snižuje se věk první konzumace. Například v Praze berou cigaretu do úst poprvé už školáci v 10-ti letech. Reklama na tabák je sice zakázaná, ale výrobci cigaret se k dětem snaží dostat. Podle odborníků se přitom dospělý člověk rozhoduje na základě racionálních informací, kdežto dítě na obranu rozumem ještě není zralé. Nemá tak šanci přijít na to, že tabák je pro ně jed.
související články
doporučujeme
-
Válka na Ukrajině
Hněvín na stráži nad Mostem
Unikátní divadlo i zvonečky pro sluhy. Zámek Kozel překvapí svou architekturou
sledujte nás
nejčtenější články
