Schvalování individuálních poslaneckých žádostí o regionální dotace označuje čtvrteční tisk za "drancování"či "legalizované rozkrádání" státního rozpočtu. Podle deníků jde v tomto případě pouze o "uplácení voličů", jejichž hlas si příslušní poslanci chtějí tímto způsobem zajistit v příštích volbách.
Ve sněmovně se konalo jako každý rok legalizované rozkrádání státního rozpočtu, píše deník Právo. Odsuzuje schvalování individuálních žádostí o regionální dotace a souhlasí s názorem předsedy zelených Martina Bursíka, že vymáháním těchto dotací poslanci korumpují voliče ve svých obvodech v naději, že ti jim to v příštích volbách nezapomenou. Je-li vymáhání regionálních dotací bez systému v podstatě korumpováním voličů, notabene na dluh, a vlastně taky rozkrádáním, protože poslanci si tak ze státního platí volební kampaň, pak by se tato praxe měla zrušit, píše deník Právo.
Mladá fronta Dnes ve svém článku s názvem "Jak se uplácejí voliči" píše o tom, že při "drancování" rozpočtu letos padaly všechny rekordy. Rovněž Hospodářské noviny píší o tom, jak sněmovna "štědře nadělovala miliardy" mimo jiné na výstavbu či rekonstrukce sportovišť. Podle Lidových novin jde v případě takzvaných poslaneckých pomníčků o začarovaný kruh. Poslanecké žádosti o dotace pro "jejich" regiony považuje deník také za uplácení voličů a populismus. Stejným populismem ale podle listu jsou "upřímné pokusy" zakázat takové počínání. Zakázat to samozřejmě nelze, myslí si Lidové noviny.
Ilustrační foto
K plánu ministra financí Vlastimila Tlustého zařadit všechny domy a byty do nižší, pětiprocentní sazby DPH, se vracejí Hospodářské noviny. Jejich komentátor konstatuje, že návrh není dobrý, schválené dohody se objíždět nemají. Ale čistě věcně dává smysl a na jeho dně je hlubší správný princip, píše. Vysvětluje to tím, že argumenty Vlastimila Tlustého jsou poměrně přesné. Když už tu možnost výjimky je, proč ji nevyužít? Bydlení zvýhodňuje různým způsobem Francie, Británie i Španělsko. V Polsku se do "sociálního" bydlení vejde i domeček s 349 čtverečními metry, pokud nemá terasu s bazénem, podotýká. Za druhé jsou zdejší byty i domy hrozivě zanedbané; podpora bydlení je prostě vládní sociální politika. A pokud jde o ten správný princip na dně: o daních, včetně těch nepřímých, chceme rozhodovat pokud možno sami, vypočítává. Pokud chce vláda za každou cenu zvýhodněné stavění, jistě by bývalo principiálnější dohodu o sazbách DPH loni v zimě vetovat. Jenže dohoda pětadvaceti, od ledna už sedmadvaceti, zemí, byla a bude založená i na výjimkách a vychytralostech. Čistá principiálnost bohužel není v povaze evropského spolku, poznamenává. Jde jen o to, abychom "tu hru" hráli dobře. Respektovaný partner si hlídá vlastní zájem, ale nebouchá do stolu ani neobchází podepsané dohody příliš často. Vlastimil Tlustý toho stihl za posledních 14 dnů až příliš, píší Hospodářské noviny.
Aféry s prodejem zkaženého masa v českých hypermarketech a supermarketech by se už podle Hospodářských novin nemusely opakovat. Řetězce Makro a Tesco začínají zkoušet speciální etikety, které "poznají" kvalitu masa. Ty na své výrobky nově lepí podnik Maso Planá ze skupiny Agrofert podnikatele Andreje Babiše, píše list. Když si zákazník vyberete balíček hovězího, který má černobílou etiketu s čárovým kódem, s jistotou jde o maso bez závad. Pokud je ale nálepka výrazně fialová, nakupující by se masu měli vyhnout. Je pravděpodobně špatné, píše deník. "Chceme systém odzkoušet přes zimu, kdy se zboží tolik nekazí, a příští léto ho spustit naplno,"řekl Hospodářským novinámšéf masokombinátu Emil Kasper. Inspiraci pro pokus, jak vylepšit pokaženou pověst tuzemského masa, našel v zámoří. "V západní Evropě něco podobného už možná také zkoušeli, ale ve středoevropském regionu jde o naprostou novinku," dodal. Vtip "chytré etikety" je podle deníku v tom, že je naprogramována na přesné podmínky, které zboží vyžaduje. To znamená například na trvanlivost čtrnáct dní při maximální teplotě pět stupňů. Pokud obchodník dobu "přetáhne" nebo zapomene maso na slunci, má smůlu. Etiketa zfialoví. To podle Hospodářským novin postřehne nejen zákazník. Fialovou etiketu nepřečte ani automatická pokladna v prodejně, takže prošlé zboží nemohou prodat obchodníci ani omylem, píšou. Podmínkou přitom je, aby maso bylo v takzvaném obalu v ochranné atmosféře. Pak se nedá ani přebalit. Každá speciální etiketa přijde Maso Planá na čtyři koruny. S obchodníky se řezníci předběžně domluvili, že balíček masa v obchodě by kvůli tomu podražil zhruba o korunu padesát. Právě zákazníci ale rozhodnou o tom, do jaké míry se novinka prosadí. Skandály s prodejem zkaženého masa se týkaly například sítí Julius Meinl, který už z Česka odešel, Tesco nebo Ahold, připomínají Hospodářské noviny.
Český Krumlov
Město Český Krumlov žaluje ministerstvo kultury. Jak vysvětlují Lidové noviny, tamní radnice se pře s památkáři o most přes řeku Polečnici. Krumlov chce kamennou lávku z osmnáctého století zbourat. Most totiž v případě zvýšení hladiny funguje jako hráz a často se kvůli němu zaplavuje nedaleký sportovní areál. Památkáři ale most letos v dubnu vyhlásili za kulturní památku. Radnice s tím nesouhlasí. Stavba prý má za sebou už několik moderních úprav. Zábradlí a povrch vozovky nemají s historií nic společného. Ministerstvo kultury zase tvrdí, že chyba je na straně města, které stavělo v záplavovém území, píší Lidové noviny.
Většina středoškoláků ví o někom, kdo umí sehnat drogy. V anketě, kterou zveřejnila Mladá fronta Dnes, na tuto otázku odpovědělo kladně 96 procent studentů gymnázia z celkem 143 dotázaných. Nejčastěji uvedli, že narkotika může sehnat jejich kamarád, který se v tom vyzná, nebo kamarád, který si drogy "pěstuje". Drogu někdy podle průzkumu vyzkoušelo 72 procent středoškoláků, nejčastěji venku s kamarády nebo v klubu či na diskotéce. S legalizací takzvaných lehkých drog by souhlasilo 48 procent dotázaných studentů, zbytek byl proti. Téměř polovina teenagerů uvedla, že kouření marihuany je nebezpečné. Dalších 20 procent naopak řeklo, že kouřit marihuanu je normální. Stejný počet respondentů argumentoval tím, že když "to dělá každý", tak by se podobný prohřešek neměl trestat. Na otázku, které drogy by případně měly být povoleny, odpovědělo 85 procent studentů, že marihuana. Možnost legalizace hašiše, LSD extáze či psychotropních hub připustilo jen několik málo procent dotázaných. Pětina studentů Mladé frontě Dnesřekla, že rodiče vědí o tom, že drogu někdy zkusili nebo že si ji "pěstují". Více než polovina respondentů uvedla, že to jejich rodičům nevadí, píše deník. Průzkum Mladé fronty Dnes se uskutečnil mezi studenty z druhého a třetího ročníku gymnázií v Pardubicích, Ostravě, Praze a průmyslové školy v Ústí nad Labem.
