Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře tisku berou vážně hrozbu možných teroristických útoků v Praze. Jestliže expremiér Jiří Paroubek nutnost kroků proti teroristickému útoku v sobotu zpochybnil, označují to komentátoři za jeden nejriskantnějších tahů jeho kariéry. Dodávají nicméně, že vládě přišla tajuplná hrozba nesmírně vhod.

Foto: ČTK
Komentáře tisku berou vážně hrozbu možných teroristických útoků v Praze. Jestliže expremiér Jiří Paroubek nutnost kroků proti teroristickému útoku v sobotu zpochybnil, označují to komentátoři za jeden nejriskantnějších tahů jeho kariéry. Dodávají nicméně, že vládě přišla tajuplná hrozba nesmírně vhod. "Ministr vnitra Ivan Langer konečně něčím překryl svou dramatickou zprávu o údajných odposleších dvacítky politiků a novinářů, z níž zatím kouká blamáž," píše komentátor Hospodářských novin. Vládě prý lze věřit, že opatření byla nutná, i když se jí alarm a noční zasedání před hlasováním o důvěře a říjnovými volbami hodí. Langra však nyní čeká vysvětlování, jak to myslel s těmi odposlechy, dodává autor.

Ozbrojenci v ulicích Prahy turistům nevadí, spíš pomáhají. Jak píše Právo, nejvíce jsou k vidění kolem židovských památek, mimořádné hlídky jsou na Václavském či Staroměstském náměstí. Nikde v centru nebylo poznat, že by městu hrozilo nějaké nebezpečí, přítomnost hlídek turisty neodrazovala. Často bylo naopak vidět, jak hlídka ukazuje turistům cestu k hledané budově či muzeu. Ani Pražané zatím reálnou hrozbu teroristického útoku nepociťují. Primátor Prahy Pavel Bém informoval, že v ulicích jsou i desítky městských strážníků a v pohotovosti i všechny složky záchranného systému.


Firmy na severní Moravě platí své zaměstnance nejhůř z celé České republiky, píší Lidové noviny. Vyplývá to z nejnovější studie společnosti PricewaterhouseCoopers. Výzkum totiž uvádí, že výdělky na severní Moravě zaostávají za průměrem v Čechách o patnáct procent - a to i bez započtení hlavního města. Oproti průměru celého Česka jsou nižší dokonce o 20 procent. Severní Morava sebou stahuje celé moravský region. Zápornou roli hraje vysoká nezaměstnanost. Třeba Moravskoslezský kraj má sto tisíc lidí bez práce, což je více než 14 procent. Hůře už je na tom jen Mostecko. Jižní Morava je naopak příznivě ovlivněna Brnem, tvrdí analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář. Podle autorů studie bude zaostávání moravských platů za výdělky v Čechách i nadále pokračovat. Totéž se domnívají i někteří ekonomové. "Stejně jako Praha nikdy nedožene Londýn, Morava nikdy se svými výdělky nedožene Čechy. A to ani když nebudeme započítávat mzdy v hlavním městě, které se tradičně drží hodně nad průměrem,"řekl hlavní ekonom Next finance Vladimír Pikora.


Vlastimil Tlustý, foto: ČTK
Hospodářské noviny komentují jednání nového ministra financí Vlastimila Tlustého o rozpočtu se zaměstnavateli a odbory. Píšou, že dobré a úzké vztahy s velkými byznysmeny a finančními hráči si ODS pečlivě pěstovala po celou dobu pobytu v opozici a Tlustý byl, co se styků s velkým byznysem týče, své straně předákem. Jednání s odborovými předáky je ale podle komentátora deníku pro ODS velké novum. O tom, že by tato donedávna opoziční strana vedla jakýkoli dialog s odbory, nebylo po osm let známo. List zmiňuje vztahy ODS s odbory v době, kdy byla u moci a konstatuje, že tripartita řádně probíhala, jednalo se dokonce poměrně často a na společných fórech mezi vládou, zaměstnavateli a odboráři se pravidelně probírala nejen hospodářská politika, ale i vývoj mezd v tehdy ještě silném státním sektoru. Za osm let vlád sociální demokracie se odbory stávaly ve stále větší míře odnoží sociální demokracie. Vládl sociální smír. Výjimkou bylo snad jen občasné reptání školských odborů. Nyní podle komentátora přichází zajímavé období. "Zůstanou odbory líné a pasivní, pokud bude jejich strana v opozici? Má Paroubek sílu povolat je do zbraně, k politickému boji? Podle všeho ne, ekonomice se daří, bojovnost asi zůstane doma. Jisté to ale není," míní. Proč ale jedná Tlustý s odbory o rozpočtu, je podle něj záhadou. Jde asi o první politickou seznamku. A Tlustý už před volbami ukázal, že hodlá nastavovat sociálně přívětivou tvář, uzavírá komentátor Hospodářských novin.


Firma Diag Human, známá svým sporem s českým státem, podle Lidových novin unikla českému právu. Stala se evropskou společností a zároveň přenesla sídlo do Lichtenštejnska, píše deník s odvoláním na českobudějovického advokáta a specialistu na evropské právo Jiřího Švihlu. Diag Human tak ztratila zápisem fúze do lichtenštejnského obchodního rejstříku českou státní příslušnost a český osobní status. Tento závěr podle Švihly vyplývá ze zásady obecného mezinárodního práva o svrchované rovnosti států, neboť stát nemůže vykonávat pravomoc nad jiným státem. Diag Human je přitom podle něj vůbec první evropskou společností, která po své transformaci okamžitě přenesla sídlo z Česka do Lichtenštejnska. Evropská společnost podle Švihly může volně cestovat a měnit sídlo, aniž zanikne její původní název.


Volavka Popelavá
U Veselského rybníka u Nového Veselí našli pracovníci správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (CHKO) pět zastřelených volavek popelavých. Jejich těla ležela na hromadě a kolem se válely náboje z brokovnice, píše Deník Vysočina. Volavky, které se živí rybami, působí škodu rybářským společnostem. Za uříznutý zobák volavky nabízejí pětisetkorunu, za zobák kormorána 1000 korun, řekl listu zoolog CHKO Petr Mückstein. Pachatelé podle něj zřejmě vyvážejí uřezané zobáky za hranice žďárského regionu. "Pytláci prodávají zobáky zastřelených volavek i v jižních Čechách. Rybářské společnosti totiž nezjišťují, odkud ptáci pocházejí. Pro člověka je to tedy nejen sport, ale především dobrý výdělek," uvedl mluvčí CHKO Jaromír Čejka. Upozornil, že volavky loví v mělké vodě pouze malé ryby. Nejsou takovým predátorem, jak jim je přisuzováno. Případ vyšetřuje policie jako pytláctví. Pachateli hrozí až dva roky vězení. Veselský rybník patří Kinského rybářství. To se od barbarství distancovalo.


Potomek rakouského šlechtického rodu Mathias Trauttmansdorff-Weinsberg, který deset let vedl soudní spory o navrácení panství ve Slatiňanech na Chrudimsku, všechny žaloby stáhl. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Slatiňanský renesanční zámek a 5000 hektarů půdy, lesů a rybníků na Chrudimsku tak podle listu zůstane státu a už nikdy nebude patřit šlechticům. "Už jsme požádali Pozemkový fond o pozemky pro výstavbu rodinných domů, které se tímto uvolnily," uvedl starosta Slatiňan Ivan Jeník. Rozhodnutí šlechtice potěšilo i správce státního zámku ve Slatiňanech Jaroslava Havlíčka. Jak řekl, vždy, když se chtěla dělat nějaká investice, tak se přihlíželo k tomu, že není vyřešena restituce. Majetek do svého vlastnictví nedostane ale jen stát. Část získá několik desítek takzvaných přídělců. Ti si po válce v celé republice kupovali za relativně výhodné ceny pozemky ze zabavených velkostatků. Stát prodával zájemcům opuštěnou zemědělskou půdu, protože nechtěl, aby zůstala ležet ladem. Po roce 1948 ale přídělci o tyto pozemky opět přišli. Nyní mají šanci dostat pozemky zpět nebo získat za ně náhradu.


Pomník, který u jihočeských Nažidel postaví pozůstalí po obětech autobusového neštěstí z března roku 2003, už dostal konečnou podobu. Na louce nedaleko silnice, kde se autobus převrátil, bude ležet v kruhu 20 tunových valounů. Každý symbolizuje jednu oběť tragédie. Pomník má být umístěn na místě nehody do konce letošního roku, píše Mladá fronta Dnes v regionální příloze. Památník ve tvaru kamenného disku měly tvořit jen malé valouny. Pozůstalí ale měli obavy, že si je lidé budou odnášet a nakonec z památníků nic nezbude. Proto změnili podobu. Nový tvar památníku vychází z původního návrhu sochaře Jana Kotka, který přišel u Nažidel o dceru Markétu. Tehdy ve výpravě karlovarských plavců zahynulo 19 lidí. Dvacátý, Karel Fiala, zemřel na následky zranění loni. Účastníky nehody byli převážně mladí lidé z plaveckého oddílu, kteří se vraceli z rakouských Alp.