I přes silný odpor veřejnosti a některých politiků k případnému umístění americké protiraketové základny v České republice zůstává Česko zemí, kterou by USA při rozhodování o místě základny mohly oslovit. Vyplynulo to z rozhovoru náměstka americké ministryně zahraničí Marka Pekaly pro deník Právo.
I přes silný odpor veřejnosti a některých politiků k případnému umístění americké protiraketové základny v České republice zůstává Česko zemí, kterou by USA při rozhodování o místě základny mohly oslovit.
Vyplynulo to z rozhovoru náměstka americké ministryně zahraničí Marka Pekaly pro deník Právo. USA zatím podle něj žádné závěry neudělaly. "Padne-li rozhodnutí nabídnout zařízení ve střední Evropě a česká vláda se rozhodne zvážit přijetí takového návrhu, chceme se ujistit, že proběhne velmi dobrá diskuse, že naše pozice bude dobře pochopena a že Češi a jejich vláda dospějí k závěru, že mohou plně přijmout základnu, a to na dlouhou dobu," prohlásil Pekala. Náměstek zdůraznil, že prostor rozmístění raket, radarů či obojího by zůstal suverénním územím hostitelské země, nikoli územím USA. Čeští činitelé by do zařízení měli přístup, řekl. "O základně jako takové by USA s Českem uzavřely samostatnou dohodu," dodal Pekala.
Umístění základny vyvolává mezi českými politiky značné kontroverze. Menšinová vláda ODS je pro, proti jsou komunisté a sociální demokraté. Bývalý předseda vlády a šéf ČSSD Jiří Paroubek v pondělí americkému velvyslanci Williamu Cabanissovi řekl, že jeho strana v ČR protiraketovou základna USA nechce. Kvůli základně se rozpoutala také slovní přestřelka mezi Paroubkem a novým šéfem české diplomacie Alexandrem Vondrou. Americkou základnu, která by byla mimo působnost NATO, odmítají i zelení. Zároveň chtějí, aby o ní občané mohli rozhodnout v referendu. Také lidovci dosud dávali najevo, že by referendum zřejmě podpořili. Zákon o referendu už předložili komunisté. Česko figuruje společně s Polskem v úvahách Pentagonu o umístění raketové základny v Evropě. Z diskuse účastníků konference Argumenty pro zapojení České republiky do projektu protiraketové obrany, která se ve středu konala v Praze, vyplynulo, že Pentagon by o umístění základny měl rozhodnout v říjnu, píše deník Právo.
Foto: ČTK
Spíše kriticky a pochybovačně reagují komentáře některých deníků na úmysl premiéra Mirka Topolánka nasadit vojáky místo stávkujících autobusových řidičů na Ústecku. Komentátor deníku Právo k této myšlence napsal, že Topolánek by stěží našel lepší způsob, jak odkrýt skutečné uvažování své i svých kolegů. Podle něj nyní "lépe víme, s kým máme tu čest." Nic proti tomu, když vládní i krajští politici pojali spor jako záležitost své cti: dopravu zajistí stůj co stůj, za to si je lidé platí. Ale to už přišel čas na armádu? ptá se komentátor Hospodářských novin a mimo jiné odpovídá: Jinak ale zaměstnavatelé v západní civilizaci obvykle čelí stávkám méně romantickým způsobem: najmou někoho jiného.
Další komentátor deníku Právo hodnotí současnou situaci v KDU-ČSL. Všímá si kritiky, kterou adresoval lidoveckým poslancům jediný lidovecký hejtman a předseda vlivné jihomoravské organizace strany Stanislav Juránek. Autor varuje, že vzpoura se snadno může vymknout z rukou "a kdo může vyloučit, že se najdou lidovečtí politici, kteří tak milují svoji stranu, že raději uvidí strany dvě," stojí v komentáři deníku Právo.
Jiří Paroubek (vlevo) a Mirek Topolánek
Komentátor Lidových novin si všímá úvah předsedy ČSSD Jiřího Paroubka o velké koalici ODS a ČSSD. "Momentální Paroubkova záliba ve velké koalici jeví se spíš jako repelent proti menším stranám," tvrdí autor. Další komentátor listu hodnotí strategii ČSSD, podle níž má na každý krok ODS reagovat někdo z Lidového domu. To má podle autora kromě nepochybného efektu i úskalí. Po sociálnědemokratické kritice totiž nemůže následovat "návod", jak to má vláda dělat lépe, už jen proto, že by socialisté nedokázali odpovědět na otázku, proč problém nevyřešili, když tu osm let vládli, napsal komentátor.
Mladá fronta Dnes hodnotí současnou KSČM. Komunisté jsou podle autora komentáře na rozcestí. Soudí, že mohou ještě léta pobývat v izolaci - pár procent voličů vždy vylákají. Nebo se vydají na cestu modernizace. Ale kam a s kým? A proč vlastně? Mají snad v kapsáři lepší pamlsky než ČSSD? ptá se komentátor Mladé fronty Dnes.
Ondřej Neff v Lidových novinách konstatuje, že v tomto státě zřejmě nelze realizovat žádné výběrové řízení bez skandálu. Až se bude analyzovat postup televizní rady při udělování licencí na digitální vysílání, které zrušil soud na žádost televize Nova, zjistí se podle Neffa, že opět nikdo za nic nemůže. Nova si tak přijde na své a daňový poplatník zaplatí odškodnění těch, kteří licenci dostali, na jejím základě investovali a nakonec rozhodnutím soudu o ní přišli, uvádí Neff. Zrušení licencí na digitální vysílání, údajně proto, že rada špatně formálně zdůvodnila jejich přidělení nebo nepřidělení, si všímá i komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo. Podle něho je hlavním problémem to, že zákonodárci před pěti lety na nátlak Novy, vedené tehdy ještě Vladimírem Železným, rozhodli, že se licence v Česku budou přidělovat a nikoliv dražit.
Zákon o neziskových nemocnicích není v souladu s některými jinými zákony, které zákonodárci přijali. Kvůli jejich chybě se tak rozplývá vidina záruky pevně daných a pravidelně valorizovaných platových tabulek pro lékaře, zdravotníky i další profese. Upozorňují na to Lidové noviny. Podle šéfa České lékařské komory Milana Kubka vzniká pro desetitisíce zaměstnanců nemocnic velká nejistota. Deník napsal, že největším lákadlem zákona o neziskových nemocnicích byl pro zaměstnance zdravotnických zařízení příslib státem garantovaných vyšších platů. Od Nového roku ale hrozí pracovníkům všech nemocnic, které jsou na seznamu budoucích neziskovek, že jejich příjmy bude tak jako v soukromém sektoru určovat přímo zaměstnavatel. Pro řadu zdravotníků například i z velkých fakultních nemocnic by to mohlo znamenat, že si platově pohorší i o několik tisíc korun, pokud se jejich vedení rozhodne na mzdách ušetřit. Dosud je totiž platové tabulky zvýhodňují, píší Lidové noviny. Problém spočívá v tom, že zákon o neziskových nemocnicích v pasáži věnované příjmům zaměstnanců odkazuje přímo na zákon o platu, který byl ale souběžně projednávanou novelou zákoníku práce významně změněn. Od ledna se bude nově vztahovat pouze na vojáky z povolání. Všechny ostatní organizace, které se mají platovými tabulkami řídit, nyní vyjmenovává zákoník práce. Jeho tvůrci ale na nezisková zdravotnická zařízení zapomněli a autoři zákona o neziskovkách si to neuvědomili, píší Lidové noviny. "Je to nepochopitelná chyba ministerstev práce a zdravotnictví. Zákoník práce bude muset být novelizován. Desetitisícům zaměstnanců nemocnic vzniká velká nejistota,"řekl listu šéf lékařské komory Kubek.
Jiří Berka (vlevo) a Vladislav Větrovec (vpravo) před senátem Krajského soudu, foto: ČTK
Policisté považují za vysoce pravděpodobné, že peníze, které vytunelovala konkurzní mafie kolem bývalého soudce Jiřího Berky z českých podniků, skončily na účtech lidí spjatých s náboženskou skupinou Svědci Jehovovi. Píše to Mladá fronta Dnes. Buď jde o důmyslnou síť, jejímž prostřednictvím skupina prala peníze, nebo její členové využili struktury firem svědků Jehovových k legalizování svých výnosů z celého byznysu, řekl jeden z detektivů. Deník píše, že bývalým členem Svědků Jehovových je údajně i korunní svědek v současném soudním procesu se skupinou kolem Berky, konkurzní správce Daniel Thonat. S vlivnými lidmi z náboženské skupiny se stýkal i Igor Brdlík, jehož policie považuje za mozek konkurzní mafie. Soudce Jiří Bernát, který nyní případ konkurzní mafie řeší, zatím nechce roli náboženské skupiny Svědků Jehovových komentovat. Mladá fronta Dnes připomněla, že podle obžaloby vytunelovala konkurzní mafie kolem Berky z českých podniků téměř 300 milionů korun. Policie si myslí, že skupina si mohla přijít až na půl miliardy.
