Noviny se shodují na tom, že zvolení vedení sněmovny je jen malým krůčkem, který by mohl vést k sestavení nové vlády. Podle Mladé fronty Dnes, Práva i Hospodářských novin budou jednání mezi ODS a ČSSD i nadále velmi složitá. Mladá fronta Dnes uvádí, že sněmovna sice konečně má své vedení, Topolánkův kabinet ale zatím nemá vůbec jisté, že ho ČSSD podpoří.
Nový předseda sněmovny Miloslav Vlček, foto: ČTK
Noviny se shodují na tom, že zvolení vedení sněmovny je jen malým krůčkem, který by mohl vést k sestavení nové vlády. Podle Mladé fronty Dnes, Práva i Hospodářských novin budou jednání mezi ODS a ČSSD i nadále velmi složitá. Mladá fronta Dnes uvádí, že sněmovna sice konečně má své vedení, Topolánkův kabinet ale zatím nemá vůbec jisté, že ho ČSSD podpoří. Polovládnutí v České republice tak může pokračovat v lepším případě dalších pár týdnů, píše deník. Také deník Právo předjímá, že dosažení případné shody mezi ODS a ČSSD nebude jednoduché. List v této souvislosti zmiňuje některá jména občanských demokratů, která jsou pro ČSSD těžko přijatelná, především Ivana Langra, se kterým se počítá na post ministra vnitra. Hospodářské noviny se domnívají, že i přes zvolení vedení sněmovny zatím nezmizel pocit, že lidé sledují "demoverzi" hry na sestavování vlády. Zda se rodí opravdová vláda, to poznáme, až bude jasno, kdo ponese odpovědnost za její program a složení, uvádí deník. Klíčoví účastníci této "hry" však podle Hospodářských novin zatím vyčkávají jaké jsou jejich možnosti a voličům přisoudili jen roli diváků.
Mladá fronta Dnes považuje za nešťastné, že manželka šéfa ODS Mirka Topolánka Pavla oznámila kandidaturu do Senátu za novou stranu Politika 21. Zejména pak načasování není podle listu z politického hlediska dobré. "Nevhodná" je podle deníku také strana, za kterou kandiduje. Topolánková chce do Senátu za novou stranu Politika 21, jejíž kandidáty v pondělí představila předsedkyně strany a europoslankyně Jana Bobošíková. Mladá fronta Dnes si myslí, že si manželka předsedy ODS měla vybrat "spojence s lepší pověstí". Deník Právo rozhodnutí Topolánkové označuje za "politický rozvod" a "provokativní krok", za kterým údajně nestojí jen pouhý rozmar.
Protestní pochod odpůrců americké základny, foto: ČTK
Lidové noviny kritizují politiky, kteří uvedli, že by se kvůli umístění protiraketové základny Spojených států v Česku mohlo konat referendum. Za prohlášeními přinejmenším některých zastánců referenda se skrývá nerozhodnost, bezzásadový populismus a především neschopnost nést odpovědnost, píše list.
Návrh státního rozpočtu, který ve středu předloží ministr financí Bohuslav Sobotka vládě, je přiznáním dosud nevídaným. Volební program ČSSD byl ve své ekonomické části od první do poslední věty založen na lžích. Návrh rozpočtu totiž vychází z čísel, která měla vláda k dispozici již koncem letošního dubna. V komentáři Lidových novin to tvrdí zástupce šéfredaktora týdeníku Euro Pavel Páral. Podle něj bylo již před volbami jasné, že Paroubkova vláda prohospodařila veškeré skromné rezervy vytvořené v rámci takzvané reformy veřejných financí. Projídání státního majetku je přitom příznakem opravdu hanebné fiskální politiky, která v podání Paroubkovy vlády slouží zřejmě jenom jako nástroj na nákup voličských hlasů. Jinak lze těžko vysvětlit, proč v zemi, která má nejméně lidí ohrožených bídou v celé Evropě, ne-li na zeměkouli, jak se chlubívá (ministr práce a sociálních věcí) Zdeněk Škromach, musí růst sociální výdaje o 17 procent z roku na rok, soudí autor komentáře. Zvrat podle jeho názoru vyžaduje razantní reformy. ČSSD, která současné problémy způsobila, má po volbách bohužel dost sil na to, aby zabránila jejich řešení, uzavírá Páral svůj komentář.
Hospodářskou politiku vládní sociální demokracie naopak hájí ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který se v deníku Právo zamýšlí nad vývojem české ekonomiky od roku 1998, kdy se ČSSD dostala poprvé k moci. Od roku 1998 trvale rostou reálné mzdy a v posledních letech se snižuje nezaměstnanost, protože průmysl, stavebnictví a rozsáhlý sektor služeb vytvářejí stále více nových pracovních míst, píše Urban. Opatření v hospodářské oblasti, která se nám podařilo v uplynulých osmi letech prosadit, přispěla k tomu, že Česko dnes patří k ekonomickým tygrům, dodává ministr. Nová vláda, ať již bude složena jakkoliv, bude mít na co navazovat. Přál bych si ale, aby věnovala českému hospodářství alespoň tolik pozornosti jako vlády sociální demokracie. Je to totiž jediná cesta k tomu, abychom si získanou prosperitu udrželi, shrnuje svůj článek v deníku Právo odstupující ministr průmyslu Milan Urban.
Ministr dopravy Milan Šimonovský ustoupil tlaku dopravců a snížil navrhovaný počet tarifních pásem pro výběr elektronického mýtného ze sedmi na tři. Píše to deník Právo. Ministerstvo dopravy chtělo jednotlivé úseky dálnic a rychlostních komunikací zpoplatnit některou ze sedmi sazeb tak, aby kamionům zabránilo v objíždění zpoplatněných silnic. Dopravcům se to však zdálo příliš složité. "Vyslyšeli jsme všechna doporučení, která nám v připomínkovém řízení k návrhu sazeb zaslalo sdružení autodopravců Česmad Bohemia," potvrdila deníku mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková. V sedmi tarifních pásmech měly kamiony platit za průjezd 1,90 až 7,80 koruny za kilometr. Na některých úsecích měla neekologická vozidla platit až 10 Kč/kilometr. Ministerstvo však nyní připustilo, že taková diferenciace sazeb by byla neúnosná a návrh se bude předělávat na tři tarifní pásma. "Musí se vše znovu přepočítat a návrh zásadně upravit. Průměrná cena mýtného na dálnicích a rychlostních silnicích zůstane 4,05 koruny a na silnicích první třídy 1,90 Kč. Úseky s jednotnou sazbou se ale podstatně prodlouží," uvedla mluvčí. Ministerstvo i nadále počítá s rozdílným denním a nočním tarifem i se zvýhodněním kamionů splňujících ekologické normy Euro 1 až Euro 3. Přirážky naopak budou platit pro vozidla překračující emisní limity. I tato vozidla ale budou podle mluvčí platit méně než deset korun za kilometr. Na dálnicích a rychlostních silnicích se bude mýtné od kamionů vybírat od 1. ledna příštího roku. Silnice první třídy budou zpoplatněny o půl roku později.
Česká policie zřídila nové oddělení, které by mělo potírat případy nucené práce a pracovního vykořisťování. V budoucnosti by v sekci, která byla založena kvůli závazkům k Evropské unii, mohly pracovat až dvě desítky specialistů. Uvádí to Lidové noviny. Oddělení podle listu vzniklo letos v dubnu, tedy dva roky poté, co byl přijat zákon, který stíhá obchod s lidmi i za jiným účelem, než je nucená prostituce. "Vzhledem k závazkům vůči EU, která zjistila, že jinde se to stíhá, a my jsme jaksi laxní, to již byla nutnost,"řekl deníku vedoucí nového oddělení Jan Mikeš. Podle něj se Česko zatím proti nucené práci bojovat teprve učí. Za vzor si čeští policisté vzali Nizozemsko. "Ve spolupráci s nizozemskými kolegy se má uskutečnit školení našich policistů. Průběžné konzultace vedeme především s Ukrajinou a Itálií,"řekl deníku Mikeš. Oddělení má zatím pět pracovníků, kteří již dělají na několika případech. S problematikou obchodu s lidmi se seznámí i řadoví policisté, pro které ministerstvo vnitra připravilo speciální příručku. Případy nucené práce se v Česku týkají především Ukrajinců, Moldavanů a Rusů, kteří většinou končí na stavbách, uklízejí nebo zajišťují pomocné práce. Dále mongolských žen, které pracují jako šičky, a Vietnamců, kteří za minimální mzdu prodávají na tržnicích, píše list. V Česku podle Lidových novin nelegálně pracuje až 200.000 cizinců. Studie nevládních organizací uvádí, že se nucená práce a pracovní vykořisťování týkají až 80 procent z celkového počtu ukrajinských dělníků v ČR. V roce 2005 bylo v České republice odhaleno 16 případů obchodování s lidmi.
