Přehled tisku

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Česká republika vyniká mezi novými členskými státy Evropské unie ve výši poskytované humanitární pomoci, uvádějí Lidové noviny. Částka, kterou věnujeme na pomoc oblastem zasažených katastrofami přitom rok od roku roste. Loni se podle údajů ministerstva zahraničí vyšplhala na rekordních téměř 126 milionů korun. Z toho nejvíc - přes 46 milionů - putovalo na odstraňování následků zemětřesení v Pákistánu. "Z nových členských zemí EU jsme byli nejštědřejším dárcem," potvrdil listu mluvčí resortu zahraničí Vít Kolář.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Prezident Václav Klaus vetováním zákona o registrovaném partnerství poskytl poslancům možnost zabývat se zákonem znovu a hlouběji a odstranit jeho nedostatky, domnívají se Lidové noviny. Prezident se jasně staví za odtabuizování a společenské přijetí homosexuálních svazků. Zároveň však vysvětluje, co mu na zákonu vadí, uvádí list. Podle něj je třeba některé Klausovy námitky brát velmi vážně. Například to, že zákon činí průlom do práv dětí nebo povinnost vyznačovat registrované partnerství v dokladech. Lidové noviny se domnívají, že se zákon stal pro premiéra Jiřího Paroubka "věcí cti", takže je možné, že se poslanci při hlasování o registrovaném partnerství podřídí stranické příslušnosti a obsah zákona půjde stranou. Klaus svým krokem poskytl poslancům možnost zabývat se zákonem znovu a hlouběji a odstranit jeho nedostatky, uzavírá deník.

Prezidentovo veto naopak kritizuje komentátor Práva. Deník má výhrady i k samotnému projevu Klause na tiskové konferenci. Klaus mluvil, jako by vyhlašoval válku všem, kdo s ním nesouhlasí. Snad se tedy nebude divit, vezme-li ho teď někdo vážně a výzvu přijme. Jeho útočný postoj je nejlepším důvodem, aby se příznivci i odpůrci zákona alespoň ze dvou politických stran dohodli, že s prezidentským vetem naloží jako se smetím, píše deník Právo.


Lidové noviny a deník Právo komentují nejnovější průzkum stranických preferencí, podle kterého by se do sněmovny dostala Strana zelených. Lidové noviny se domnívají, že je to sice pro voliče povzbudivé zjištění, upozorňují však na to, že se do voleb situace může změnit. V růstu jejich popularity vidím spíše znechucení občanů z trapných až vulgárních půtek, odehrávajících se mezi dvěma největšími partajemi, glosuje úspěch Strany zelených deník Právo.


Český eurokomisař Vladimír Špidla
Mladá fronta Dnes se věnuje nové knize expremiéra Zemana. Publikaci označuje deník za "politický horor" a autora za "nestatečnou drbnu". Listu se nelíbí především způsob, kterým Zeman píše o bývalém premiérovi a nynějším eurokomisaři Vladimíru Špidlovi. Inteligentní muž by mohl najít elegantnější způsob znectění rivala, domnívá se deník.

Český eurokomisař Vladimír Špidla se ohradil proti informaci, která se objevila v nové knize bývalého premiéra Miloše Zemana. V publikaci Zeman mimo jiné píše, že se Špidla údajně pokusil o sebevraždu a byl vydírán psychiatrickou dokumentací. "Nařčení se mě osobně hluboce dotklo a je zcela nepravdivé," řekl bývalý šéf ČSSD a expremiér Špidla Mladé frontě Dnes. Sdělil, že se v roce 1969 zúčastnil demonstrace proti sovětské okupaci ze srpna 1968. O den později ho zadržela policie. "Odvedli mě na policejní stanici do Krakovské ulice, kde mě brutálně vyslýchali. Rozšlapali mi prsty vysokými botami a mlátili mě obušky, až ze mě tekla krev," řekl listu Špidla. Eurokomisař uvedl, že tak utrpěl posttraumatický syndrom. Později kvůli tomu absolvoval ambulantně i dvě konzultace s psychiatrem. "Po několika týdnech ta věc skončila. Žádný pokus o sebevraždu nebyl," řekl deníku Špidla. Zeman v knize napsal, že "kolovaly fámy, že k nevyrovnanosti Špidlovy povahy přispěl jeho údajný sebevražedný pokus v minulosti (podřezání žil) a že navazující psychiatrická dokumentace byla prý dokonce prostředkem Špidlova vydírání". Zeman řekl, že tyto věci zaslechl asi před rokem. Rozhodně ale trvá na tom, že se jejich zveřejněním nedopustil ničeho špatného, protože ještě v témže odstavci naznačil, že o těchto zvěstech pochybuje. Špidla Mladé frontě Dnesřekl, že Zeman tuto pasáž ve své knize napsal velmi pečlivě "z právního hlediska". Na otázku deníku, jestli bude Zemana žalovat, eurokomisař uvedl, že jsou "všechny možnosti otevřené". "Určitě ale zvážím svůj další postup v této věci," řekl listu Špidla. Zemanova nová kniha Vzestup a pád české sociální demokracie se objeví na pultech knihkupců v pondělí 20. února. Předchozí Zemanova kniha byla loni nejprodávanější beletristickou knihou a podle nakladatele se jí prodalo přes 135.000 výtisků.


Zpočátku to vypadalo jako obyčejný, i když trochu vyhrocený konflikt mezi dvěma řidiči. Jenže je to případ, který ukazuje, jak rozdílné mohou být verdikty českých soudů v jedné kauze. A také to, že na člověka, jenž seděl v komunistickém vězení a později byl rehabilitován, může soud nahlížet téměř jako na recidivistu. Přesně to se podle Hospodářských novin stalo sedmdesátiletému spisovateli Janu Benešovi, muži, který žil téměř pětadvacet let v emigraci ve Spojených státech a za svou práci dostal vyznamenání od amerického prezidenta. Ve čtvrtek Beneše Krajský soud v Praze zprostil obžaloby z výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci. O co vlastně šlo: Beneš jel loni v červenci v Dobříši se svým autem do supermarketu na nákup. Jel třicítkou, jak ostatně poblíž supermarketu přikazují značky, a navíc je z Ameriky zvyklý dodržovat předpisy. Jenže netrpělivý řidič v autě za ním troubil a pokoušel se ho několikrát předjet - v místech, kde je to zakázané. Když pak Beneš u obchodu zaparkoval, sedmačtyřicetiletý Miroslav Zacharda, řidič druhého auta, přiběhl k Benešově vozu, otevřel dveře, začal spisovateli sprostě nadávat a snažil se ho dostat z vozu. Vystrašený Beneš ale vytáhl pistoli na slepé patrony, namířil s ní do stropu auta a nakázal: "Zmiz!" Jenže Zacharda to vidí jinak: byl to prý Beneš, kdo porušoval předpis, nedal Zachardovi přednost v jízdě a pak mu navrch nadával a hrozil zastřelením. Zacharda proto zavolal policii a celá věc se dostala až k Okresnímu soudu v Příbrami, kde stála tato dvě tvrzení proti sobě. Soud Beneše na podzim odsoudil ke čtyřem měsícům podmíněně. Soudkyně Jana Jurečková navíc během jednání připomněla, že Beneš byl v padesátých a šedesátých letech ve vězení, ale že jeho tresty jsou už zahlazené. A to se Beneše dotklo, protože oficiálně byl po roce 1989 rehabilitován, a tudíž se na něj musí pohlížet jako na nikdy netrestaného. Beneš byl ve vězení například za to, že bez svolení režimu tiskl v zahraničí své práce. Krajský soud nyní uvěřil Benešově verzi a uznal, že příbramský soud věc projednal špatně, píší Hospodářské noviny.


Foto: Evropská komise
Česká republika vyniká mezi novými členskými státy Evropské unie ve výši poskytované humanitární pomoci, uvádějí Lidové noviny. Částka, kterou věnujeme na pomoc oblastem zasažených katastrofami přitom rok od roku roste. Loni se podle údajů ministerstva zahraničí vyšplhala na rekordních téměř 126 milionů korun. Z toho nejvíc - přes 46 milionů - putovalo na odstraňování následků zemětřesení v Pákistánu. "Z nových členských zemí EU jsme byli nejštědřejším dárcem," potvrdil listu mluvčí resortu zahraničí Vít Kolář. Kromě Pákistánu směřovala loni česká humanitární pomoc za téměř 30 milionů korun také do jihovýchodní Asie, kterou zdevastovala ničivá vlna cunami. Dále jsme pomohli víc než 15 miliony lidem ve Spojených státech, kde řádil hurikán Katrina. Náš stát přispěl také na pomoc obětem teroristického útoku v jihoruském Beslanu - představovaly ji léčebné pobyty beslanských dětí v karlovarské léčebně, uvádějí Lidové noviny.


Okresní soud v Chrudimi ve čtvrtek zamítl žalobu Františka Oldřicha Kinského na vydání zemědělských pozemků. Soud se tak po více než půlroční přestávce vrátil k projednávání téměř 50 Kinského žalob, který žádá navrácení mnohamilionového majetku v tomto regionu, píše deník Právo. "Bylo projednáváno několik žalob o určení vlastnictví majetku, který byl rodině Kinských odebrán. V jediném byl vyhlášen rozsudek. Žaloba proti Jaroslavě Faltové byla zmítnuta," řekl Právu mluvčí chrudimského soudu René Tinz. Podle něj by mělo být vyneseno ještě několik dalších rozsudků u Kinského určovacích žalob během letošního února a března. Pozastavení soudního projednávání žalob Kinského zapříčinil loni v červnu jeho advokát Jaroslav Čapek, který všechny soudce okresních soudů na Chrudimsku a Orlickoústecku nařkl z podjatosti. Krajský soud ale všechny Čapkovy výhrady odmítl. Čapek také loni několikrát uvedl, že projednávání Kinského žalob chce přenést na soudy v jiných zemích EU, uvedl deník Právo. Kinský podal u různých soudů 157 žalob na majetek v údajné hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože prý kolaborovali s nacisty.


Mladá fronta Dnes píše, že definice sociálního bydlení, s níž přišla česká vláda, vyvolává řadu nejasností. Není například jasně definováno, co všechno patří do obytné plochy. "Pravděpodobně by tam patřily všechny místnosti, tedy například i spíž, ale terasa už ne," cituje Danielu Grabmüllerovou z ministerstva pro místní rozvoj. Detaily, které jsou pro ty, kdo se chystají stavět, mnohdy klíčové, budou podle ní známy až po novele zákona o DPH. "Není důvod s novelou spěchat," řekla listu Grabmüllerová s tím, že daňová výjimka vyprší až na konci roku 2007. Stavebníci ale tento názor nesdílejí. Přesně definované sociální bydlení chybí i firmám, které stavějí byty nebo s nimi obchodují, poznamenává Mladá fronta Dnes.


Radnice českých horských středisek nechtějí, aby se u nich stavěly takzvané rekreační byty, všímají si Hospodářské noviny. Jejich vlastníci totiž podle zastupitelů nepřinášejí regionu skoro nic - neplatí rekreační poplatek jako hosté hotelů a penzionů, ani daně jako starousedlíci. A tak další z měst - šumavská Železná Ruda - teď schválila po vzoru Špindlerova Mlýna a dalších středisek stavební uzávěru. Věří, že tak omezí právě výstavbu rekreačních bytů.