Přehled tisku

0:00
/
0:00

Nový zákon o zákazu kouření nám má být prý stále na očích. Informují o tom Lidové noviny. Podle doslovného výkladu tohoto zákona musí varování kuřákům viset na všech dveřích autobusů, zastávkách hromadné dopravy či na historických budovách. Zástupci dopravních podniků si to však nedokáží představit. Pražský dopravní podnik nechal zatím výstrahy vylepit pouze na zastávkách a dovnitř dopravních prostředků.

Nový zákon o zákazu kouření nám má být prý stále na očích. Informují o tom Lidové noviny. Podle doslovného výkladu tohoto zákona musí varování kuřákům viset na všech dveřích autobusů, zastávkách hromadné dopravy či na historických budovách. Zástupci dopravních podniků si to však nedokáží představit. Pražský dopravní podnik nechal zatím výstrahy vylepit pouze na zastávkách a dovnitř dopravních prostředků. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že text musí být viditelný u každého vstupu do míst se zákazem kouření. To samé platí i pro školy, kulturní a sportovní zařízení, a místa kde se pohybují lidé. "Firmě která zákon nedodrží hrozí až půlmilionová pokuta," potvrdil advokát Radoslav Janeček. Zástupci kulturních institucí se bojí znehodnocení památkově chráněných budov. "Tato novela je absurdní, jen zvyšuje náklady, ale účinnost je sporná," tvrdí senátor a stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek.


Manželka českého premiéra Paroubka je již několik dní pod dohledem policejní ochranky. Informuje o tom Mladá Fronta Dnes. Policie zjistila, že existuje možnost určitého ohrožení ze zahraničí, a doporučili Paroubkové osobního strážce. Manželku premiéra doprovází jeden policista, který s~ní chodí na všechny pochůzky mimo domov."Neřekli mi, co mi hrozí. Já sama jsem žádné výhružky nedostala, zřejmě je to utajovaná informace," domnívá se Paroubková. Ta není zdaleka jedinou ženou českého politika, která musela použít osobní ochranku, a vypořádat se tak se ztrátou soukromí. Podobnou zkušenost měla i žena bývalého premiéra Stanislava Grosse, nebo manželka ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody.


Za neoprávněnou reklamaci se nemá platit, tvrdí Sdružení obrany spotřebitelů ČR. Informuje o tom deník Právo. Obchodníci, kteří svým zákazníkům účtují poplatky za neoprávněnou reklamaci, tak porušují zákon o ochraně spotřebitele, a firmy se tím nezákonně obohacují. Například společnost UPS, největší český poskytovatel televizních služeb a internetu, si za neoprávněnou reklamaci účtuje 300 korun. Nespokojený zákazník Pražské energetiky si musí připravit částku až kolem dvou tisíc korun. Spotřebitel se pak nalezne v~patové situaci, kdy není sám schopen závadu odhalit a ani se neodváží jít zboží reklamovat. S~podobným problémem se můžeme setkat i v~řadách bank. Podle některých analytiků je takovéto jednání firem protiprávní a neetické. Navíc to dokazuje poměrně nízkou kvalitu služeb v~České republice. Některé společnosti již poplatky za neoprávněnou reklamaci zrušily.


Pražští komunisté budou rozhodovat, zda do Sněmovny vyšlou svou předsedkyni Martu Semelovou. Ta má pověst zaryté stalinistky. Zmiňují se o tom Hospodářské noviny. V případě jejího úspěchu by se s poslaneckou kariérou mohl rozloučit Jiří Dolejš. Ten totiž patří v KSČM k jedněm z nejreformnějších politiků. Byl to on, kdo navrhl, aby se komunisté omluvili za svou předlistopadovou minulost, což vyvolalo rozpory ve straně. Semelová se naopak netají svým obdivem ke Klementu Gottwaldovi a bolševizaci strany. "Byla provedena pozemková reforma, došlo ke znárodnění, to vše v zájmu pracujících, ve prospěch většiny," prohlásila například. A její slova zjevně nacházejí ve straně odezvu. Je proto docela možné, že v příští sněmovně uslyšíme otevřenou chválu Gottwalda, znárodňování, či bolševizace, píší Hospodářské noviny.


V tuzemsku se nevyplatí podnikat a živnostníku zde stále ubývá, píší Lidové noviny. Za minulý rok ubylo téměř 30 000 soukromníků. A co je hlavním důvodem? Podle šéfa Sdružení podnikatelů ČR Bedřicha Dandy je to hlavně kvůli zavedení minimální daně a naopak zvýšení sociálního a zdravotního pojištění. David Marek, analytik společnosti Patria Finance uvádí jako další důvod zvýhodňování velkých zahraničních investorů na úkor malých domácích podnikatelů. Podle živnostníka Otakara Svobody bude skutečnou katastrofou teprve převedení placení nemocenské za prvních 14 dní nemoci na zaměstnavatele. Ministr financí Bohuslav Sobotka však tvrdí že tento převod bude vyrovnán snížením sociálních odvodů pro zaměstnavatele. Dále ujistil, že vláda zavedla několik opatření ve prospěch podnikatelů. Podle živnostníků jsou to však změny kosmetické. "Celkově je vliv vlády na počet podnikatelů negativní," uzavírá Danda.


Jíří Paroubek,  foto: ČTK
Komentář Mladé Fronty Dnes se vrací k podmínkám premiéra Paroubka, za nichž by byla ČSSD ochotna jít do koalice s ODS nebo dokonce podpořit její menšinovou vládu. Ty se příliš neliší od těch, která navrhl komunistům. Nicméně, tato nabídka není příliš korektní, domnívá se autor komentáře. Paroubek prozatím nechce brát komunisty do vlády nebo KSČM do koalice, chce jen dělat to, co už dělá tedˇ. Pokud se bude tedy ODS hezky snažit, bude mít možnost tuto politiku, jakkoliv pro ni nepřijatelnou, dělat s~ČSSD sama. Propaganda ČSSD se opírá o představu, že levice chce bohatým brát a chudým dávat, zatímco pravice bere chudým a bohatým dává. ODS je v defenzívě a snaží se proti této v podstatě komunistické představě bránit. Hlavním problémem je zde však podražení sociální a zdravotní péče, ke kterému vedou dvě řešení. Budˇ se vydáme cestou zažitých standardů, nebo si vybereme svobodu, která bývá občas nákladná. A současná socialisticko- komunistická většina v Poslanecké sněmovně může představovat hrozbu pro ty, kdo volí svobodu před zažitými standardy.


Zdeněk Škromach
Komentář deníku Právo se vyjadřuje k nepravdivému obvinění Zdeňka Škromacha deníkem Blesk. Ten nařkl ministra práce a sociálních věcí, že si užíval své dovolené v New Yorku na účet ČSA. Jenže místo domnělé senzace, si bulvární deník ošklivě naběhl. Ministr totiž důkazy o zaplacení předložil. A co z této příhody plyne? Politik nesmí podléhat iluzi, že ho před skandálem chrání presumpce neviny a musí být připraven se v takovémto případě hájit. Navíc je zřejmé, že spory mezi politiky a novináři se týkají i závažnějších věcí než je hotelový účet. Komentář poukazuje na obvyklý jev, kdy politici svými názory ovlivňují trestní řízení. Občas si zahrají dokonce na investigativní novináře a veřejně obviňují své oponenty z trestných činů. Tato pokleslá politická kultura se pak samozřejmě promítne i do práce médií. A pokud by chtěl někdo ve Sněmovně přijít s myšlenkou že by se novinářům měla přistřihnout křidélka, měl by si nejdříve připomenout bonmot: Jaký Masaryk, takový Čapek, uzavírá komentář.


Komentář Hospodářských novin se pozastavuje nad výpravou české delegace do Jižní Koreje. Ta chce potvrdit zájem českého státu o velkou investici automobilky Hyundai na severní Moravě. A co tam budou delegáti vlastně dělat? Líbat obuv orientálních průmyslových bossů a slibovat jim maličkosti za několik miliard korun, domnívá se autor komentáře. Klíčové jsou však informace o tom, kolik veřejných peněz bude kvůli automobilce investováno a kolik bude daňové poplatníky stát jedno vytvořené pracovní místo. Možná je to slabá útěcha, ale to co bude dělat naše delegace v Soulu, dělají i všechny ostatní vlády. A jindy se pro změnu Asijci pokloní před Evropany a Američany.


Poslanec ČSSD Michal Kraus
Policie vyšetřuje roli předsedy poslanců ČSSD Michala Krause ve více než čtyři roky starém pokusu investovat 15 milionů dolarů (tehdy zhruba půl miliardy korun) do továrny na zpracování kakaových bobů v africké Ghaně. Píše to pondělní Mladá fronta Dnes. List uvedl, že Kraus, který je dnes jedním z volebních lídrů ČSSD, v září 2001 navštívil Ghanu s podnikatelem Františkem Rigem, který si teď odpykává desetiletý trest vězení za stamilionové podvody. Kraus tvrdí, že se na žádném obchodu nepodílel a že v Ghaně sondoval možnost její spolupráce s Českem. "Já jsem byl do Ghany pozván, abych se přesvědčil, že po volbách je situace nakloněna k obnovení hospodářských styků s Českou republikou," řekl podle MfD Kraus policii. Rigo ale podle deníku řekl, že Kraus byl jeho společníkem a že 15 milionů dolarů slíbil investovat právě on. Podle Riga z investice sešlo, protože Kraus nevnesl do projektu slíbené peníze. Kraus celou záležitost popřel. Projekt včetně financování byl podle něho jen Rigovou věcí. Zároveň ale potvrdil, že se v Ghaně podepsal pod smlouvy o investici. List uvedl, že kromě Riga a Krause byl ve tříčlenné skupině, která se o privatizaci továrny v Ghaně zajímala, ještě rakouský podnikatel Alfred Augustin. Ten při nezdařené investici přišel o 90.000 dolarů (zhruba 2,2 milionu korun), jež půjčil Rigovi. Právě Augustin dal podle MfD loni v březnu podnět policii, aby se případem začala zabývat.