Přehled tisku

0:00
/
0:00

Sto zdravých hřibů kovářů vyrostlo letos už podruhé na návsi v Březové na Hořovicku přímo před budovou obecního úřadu, informují Deníky Bohemia. Nikdo z místních si ale nedovolí sebrat jedinou houbu. Všechny hřiby jsou pečlivě označené praporky a tabule nabádá kolemjdoucí, aby se na přírodní krásu jen dívali. Žádné podobné místo, kdy by jedlé houby rostly v takovém množství v centru obce, v regionu neexistuje, dodávají Deníky Bohemia.

Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTK
Komentáře pátečních deníků glosují návrh premiéra Jiřího Paroubka na usmiřovací gesto vůči německým antifašistům z předválečného Československa. Podle Lidových novin je dárkem nikoli pro rakouského, nýbrž pro německého kancléře, který pro česko-německé vztahy udělal víc než kterýkoliv kancléř před ním. "Gesto sice děláme pro sebe, Schröder si ale tento diplomatický pamlsek zaslouží. Byť už asi jen na oslazení porážky," soudí komentátor.

Podle Práva se Paroubek s tímto návrhem dostal na hodně tenký led. Zvláště když se mu ve Vídni nedostalo reciprocity ve formě zrušení zákazů práce pro české gastarbeitry. Přesto by měl na svém návrhu trvat, soudí komentátor. "Nestává se totiž každý den, že se státník pokusí vyjmout politiku ze zajetí účelovosti a dát jí nějaký mravní rozměr," píše se v Komentáři Práva.


Ministr financí Bohuslav Sobotka prověří dotaci občanskému sdružení FC Příbram, informují Lidové noviny. Toto sdružení by mělo ještě letos obdržet deset milionů korun, které chce využít na vybudování tréninkového hřiště. Na něm má ale kromě mládeže trénovat i prvoligový fotbalový tým FK Marila Příbram. Pokud se ukáže, že slíbená dotace bude vlastně směřovat právě do něj, Sobotka ji zastaví, řekl listu mluvčí ministra financí Marek Zeman. Z desetimilionové dotace se původně mělo stavět tenisové centrum. 30. června ale poslanci rozpočtového výboru odsouhlasili, že peníze půjdou místo do tenisu na fotbal. Podle některých poslanců z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jsou právě podobné dotace do občanských sdružení blízkých prvoligovým klubům vlastně skrytými dotacemi do klubů naší nejvyšší fotbalové soutěže, dodávají Lidové noviny.


Deník Právo informuje o skryté restituci majetku po Karlovi des Fours Walderode, který byl zabaven na základě Benešových dekretů. Dědička rodiny Walderode Johanna Kammerlanderová totiž restituční pře, které vede s městem Turnov, řeší mimosoudně. Podle deníku tak získává miliony, aniž jí soud právo na majetek přiznal. Podle dohody mezi ní, městem a zájemcem o některou část bývalého majetku rodu Walderode se nový vlastník vyrovná s dědičkou rodu Walderode poté, co ona stáhne žalobu a město pak nemovitost zájemci prodá. Podle Práva jdou dvě třetiny z ceny městu a třetina Kammerlanderové, která je rakouskou občankou. Karl des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek podle Benešových dekretů v roce 1946. V roce 1947 sice úřady Walderodemu československé občanství vrátily, zabraný majetek už ale nestihl získat nazpět. Po komunistickém puči v únoru 1948 totiž emigroval a o občanství znovu přišel. Případem Walderode se soudy zabývají již 13 let. "Komise pro lidská práva OSN v Ženevě rozhodla, že Česká republika porušila v kauze Walderode zákon a měla by majetek rodu buď vydat, nebo za něj poskytnout náhradu," připomněl tento týden advokát Kammerlanderové Felix Nevřela. V případu Walderode podle něj hrají od začátku hlavní roli politické zájmy, a nikoliv právo.


U Draženova na Domažlicku byl nalezen tajný masový hrob s ostatky popravených německých zajatců. Objevili ho lidé, kteří z pověření německé spolkové vlády pátrají na území České republiky po hrobech německých vojáků. Píší o tom Deníky Bohemia v Plzeňském kraji. Nález hromadného hrobu by podle listu měl potvrdit dosud neověřené informace o popravě německých zajatců krátce po skončení druhé světové války. Hledači našli pozůstatky 54 dospělých mužských těl. "V hrobě byl i kus granátu, vojenské knoflíky a náboj. Bohužel chyběly identifikační známky," řekl deníku Heinz Ulbrich z pátracího týmu. Přesné místo nálezu ale odmítl upřesnit. Po údajném hrobě pátrali dlouho i členové domažlického vojenského historického klubu, nic ale nenašli. Draženovští občané si už údajně na nic nepamatují, pouze jeden pamětník potvrdil existenci hromadného hrobu. Jinak se čeští hledači setkali jen s mlčením. Nalezené lidské pozůstatky byly v tajnosti vyzvednuty a nyní je zkoumají němečtí odborníci, kteří se budou pokoušet o identifikaci. "Pokud se identifikace podaří, dostanou mrtví jména a budou řádně pohřbeni v Památníku obětí druhé světové války v Mariánských Lázních," dodal Ulbrich. Pátrači podle něj hledají i další hroby.


Smrt mladé ženy v Chorvatsku zavinil meningokok. Třiadvacetiletá Lucie z Teplic odcestovala do Chorvatska zřejmě již nakažená, píše severočeské vydání Mladé fronty Dnes. "Příčinou její smrti bylo invazivní meningokokové onemocnění," řekl listu ředitel Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem Josef Trmal. První laboratorní testy byly sice negativní, výsledky dalších vyšetření smrt na následky meningokoka podle Trmala potvrdily. Dívka pracovala v ústeckém call-centru firmy Český Telecom. Z obavy před šířením nákazy musí všech 250 kolegů dívky na výtěry. Podnik náklady hradí z vlastních zdrojů. Podle hygieniků odtud žádný další případ nakažení meningokokem nebyl hlášen. Epidemiolog a lékaři byli na žádost české konzulky ve Splitu Veroniky Honcové vysláni do kempu v Biogradu, kde dívka zemřela. Odborníci prohlédli a vyšetřili všechny osoby v kempu, které přišly s dívkou do styku. U nikoho žádné zdravotní problémy neobjevili. Ministerstvo zdravotnictví oficiálně požádalo Chorvatskou republiku o prošetření okolností smrti mladé české turistky. Existuje ale podezření, že místní lékař podcenil stav pacientky a přivolaná sanitka poté neměla potřebné vybavení, uvedla ve čtvrtek televize Nova. Meningokok letos v Ústeckém kraji zaútočil poosmé a dva lidi na následky onemocnění zemřeli. Loni zde napadla 14 osob, z nich šest zemřelo.


Pravidlo pravé ruky na našich silnicích zažívá renesanci, všímá si Mladá fronta Dnes. Hned v několika městech se radní s podporou policistů rozhodli zavést nový trend, jak zjednodušit a zpřehlednit dopravu. Z křižovatek ve městech mimo hlavní průtahy mizí dopravní značky a přednost má vždy vůz, který přijíždí zprava. Řidič tak nemusí před každou křižovatkou zkoumat, jestli jede po hlavní nebo vedlejší silnici. Problém je ale v tom, že řidiči nejsou na dávání přednosti zprava zvyklí. Na větších bulvárech s "psychologickou předností" se proto hodí značky ponechat. Mladá fronta také připomíná, že na českých silnicích zahyne každých devět hodin a 17 minut při dopravní nehodě jeden člověk.


Billboardy na dálnici D1 s nápisy "Děkujeme vládě za stav D1" a "Zácpa ministra Šimonovského" vymyslel místopředseda sněmovny a ODS Ivan Langer. Píše to páteční Blesk. Své autorství Langer deníku přiznal. Nápad prý dostal, když stál v dopravní zácpě na D1. "Říkal jsem si, že by to mělo být něco humorného, ale ironického. Něco, co by už konečně upozornilo na nebezpečí,které denně ohrožuje životy lidí," řekl. Nechtěl však prozradit, kdo za projektem stojí a kolik peněz stál. Možný politický motiv billboardové kampaně připustil ve čtvrtek v deníku Právo také premiér Jiří Paroubek. "Komu to slouží, komu tato billboardová akce prospívá? Myslím, že motivovaná politická síla tady je. Ovšem, vinit mě, jako premiéra, dva měsíce od nástupu do funkce, za situaci na dálnici, je poněkud úsměvné," napsal Paroubek.


Největším absentérem ve sněmovně je unionista Pavel Svoboda, uvádí Mladá fronta Dnes. List prošel záznamy všech poslanců a spočítal jim mimo jiné i "neomluvené hodiny". Svoboda zatím bez omluvy vynechal 3 tisíce 650 hlasování. Do první trojky absentérů se probojoval i občanský demokrat Josef Poláček. Naopak jako přikovaný seděl dosud v parlamentní lavici komunista Svatomír Recman ze severní Moravy. Vynechal zatím jen 57 hlasování z víc než deseti tisíc, z toho bez omluvy pouhých 27. Mezi poslanci jsou i ti, kteří toho moc nevynechají, ale také toho příliš nenamluví. Mezi nejméně mluvné pak podle deníku patří unionista Zdeněk Kořistka nebo Dagmar Mocová z ČSSD. Oba nastoupili do sněmovny až loni v létě a za celý rok přistoupili k řečnickému pultu jen dvakrát.


Štěchovicím u Prahy a Kamýku nad Vltavou na Příbramsku se necelé tři roky po povodni podařilo odstranit téměř všechny škody, které u nich velká voda napáchala. Jak ale píše ve své regionální příloze Mladá fronta Dnes, obecní pokladny teď zejí prázdnotou a oběma obcím hrozí bankrot. Požádaly proto parlament o posílení svých rozpočtů. Štěchovice žádají o pomoc ve výši šest milionů korun, Kamýčtí chtějí necelé čtyři miliony. Obě obce zruinovala především povinnost přispět na opravy povodňových škod z vlastních zdrojů. Například k penězům z Fondu solidarity musely doplatit daň z přidané hodnoty. Na stavbách dotovaných státem se podílely deseti až 20 procenty. Jen ve Štěchovicích investovala obec do oprav kolem 35 milionů korun. Šlo o peníze uspořené z minulých let i o dary od sponzorů. Podobnou částku investovali i Kamýčtí. "V současné době nám chybí na zaplacení dluhu přibližně čtyři miliony korun. Pokud peníze nedostaneme od státu, budeme si muset půjčit v bance," řekl kamýcký starosta Petr Halada.


Sto zdravých hřibů kovářů vyrostlo letos už podruhé na návsi v Březové na Hořovicku přímo před budovou obecního úřadu, informují Deníky Bohemia. Nikdo z místních si ale nedovolí sebrat jedinou houbu. Všechny hřiby jsou pečlivě označené praporky a tabule nabádá kolemjdoucí, aby se na přírodní krásu jen dívali. Žádné podobné místo, kdy by jedlé houby rostly v takovém množství v centru obce, v regionu neexistuje, dodávají Deníky Bohemia.