Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře pátečních českých novin si vesměs všímají setkání nejvyšších představitelů 25 členských států Evropské unie v Bruselu, kde unie hledá nový základ. Podle komentátora Hospodářských novin si šéfové států a vlád členských zemí musejí přiznat, že čtyři základní svobody vepsané v roce 1958 do Římských smluv, tedy svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu, už nemusejí být společným cílem.

Foto: ČTK
Komentáře pátečních českých novin si vesměs všímají setkání nejvyšších představitelů 25 členských států Evropské unie v Bruselu, kde unie hledá nový základ. Podle komentátora Hospodářských novin si šéfové států a vlád členských zemí musejí přiznat, že čtyři základní svobody vepsané v roce 1958 do Římských smluv, tedy svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu, už nemusejí být společným cílem. Dávají-li Francie a další země přednost vyšší sociální ochraně, nechť se na ní dohodnou. Stejnou možnost by ale měly mít i země, které jsou třebas ochotny se otevřít liberalizaci služeb, píše autor glosy. Podle něj pouze prosperita rozhodne o přežití unie jako celku.


Komentátor deníku Právo přepokládá, že Poslanecká sněmovna lidem příští týden zase představí další díl nekonečného seriálu s názvem Jak nikdy neomezit některé výhody českých zákonodárců neustálým jednáním o jejich omezení. Televizní seriály jsou proto oblíbené, protože malují život na růžovo. Tenhle parlamentní seriál činí totéž. Růžovými barvičkami přetírá nesmyslný stav věcí, kdy jedna privilegovaná vrstva si sama sobě určuje mzdové ohodnocení, domnívá se komentátor deníku Právo.


Ekonomické komentáře novin se věnují hlavně vládnímu návrhu na snižování daní. Stranou pozornosti komentátorů nezůstal ani střet premiéra s Českou národní bankou a chystaná opatření ministerstva financí pro zvýšení průhlednosti nabídek tuzemských pojišťoven.

Mladá fronta Dnes proti vládnímu plánu na snížení daní namítá, že vláda svým rozhodnutím jen zvýšila progresi. Lidé s vyššími příjmy budou v poměru odvádět státu více a vynucenou solidaritu správně chápat jako rostoucí nespravedlnost. Do společné pokladny odvádějí víc, ale výhody z toho nemají žádné, píše list. Právě v tom je podle deníku slabina daňových slev, protože o reformě nelze skutečně hovořit. Snaha současné vlády bodovat před blížícími se volbami je víc než patrná, soudí Mladá fronta Dnes. Snižovat daně je správné, ale tak závažný krok nelze dělat jako loterii s tím, že ono to nějak dopadne. Vždyť vláda si musí každý rok půjčovat téměř sto miliard korun, aby měla na svou štědrou sociální politiku, dodává list.

Také podle Lidových novin je záměr vlády populistický: předvést voličům, že ti hodní a sociálně starostliví jsou dnes pouze ve vládě. Mimo ni pak stojí jen asociálové z opačných stran politologických schémat. Jestliže ministerstvo financí tvrdí, že uleví zhruba 90 procentům zaměstnanců, nelze se netázat, proč vláda neuleví, alespoň symbolicky, také těm, kteří si vydělají hodně. Nestálo by to o tolik víc, ale zároveň by to nezapadlo do předsudečných schémat ČSSD - bohatí jsou podezřelí, píšou Lidové noviny. Sociální demokracie musí ještě donutit občany přehlédnout, že ke snižování ji donutila ODS. Nebýt hrozby Modré šance, ČSSD by daně nikdy nesnižovala, ani těm nejchudším, dodávají Lidové noviny.

Premiér Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Hospodářské noviny se zaměřily na spor mezi premiérem Jiřím Paroubkem a Českou národní bankou. Po letech relativního klidu se v posledních dnech odehrálo několik veřejných přestřelek. Došlo k nim ovšem na natolik odlišných úrovních, že o válku institucí nyní nejde. O čerstvé výhonky zakořeněného sociálně demokratického, řekněme, odstupu k bankovnímu sektoru, to ano, uvádí list. Premiérovo ohrazení se proti zpochybňování zavedení eura ze strany některých členů bankovní rady, není právě standardní. Ale žádný politik si nenechá líbit, aby mu po jeho terénu pobíhal někdo s opačným názorem. Válka s ČNB z toho nebude; tak jako se dřív premiér ozval proti prezidentovi, teď ukázal svaly bankovní radě, uzavírá komentář Hospodářských novin.


Záměr ministerstva financí zvýšit průhlednost nabídky pojišťoven kritizují ve svém komentáři Lidové noviny. Vypadá to jako chvályhodné úsilí, kterému podstatná část veřejnosti tleská, protože pojišťovny (stejně jako banky a obchodní řetězce) celkem oprávněně štvou kdekoho. Ve skutečnosti však nejspíš jde právě jen o ten potlesk publika a volební preference, protože toto obrodné úsilí má mnoho vad na kráse, tvrdí list. První z těchto vad je, že stát si na kontrolování podnikatelů draze platí úplně jiné instituce. V neposlední řadě pak žádné ministerstvo nevyléčí z hlouposti zákazníky, kteří věří víc reklamním letáčkům, než vlastnímu pohledu na nabízené produkty. Ministr financí Bohuslav Sobotka se tak trochu podobá domácímu, který se víc zabývá dohledem na podomní obchodníky, než zatékající střechou, shrnují Lidové noviny.


Šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím (ODS) bude zřejmě nucen vysvětlovat svým kolegům z výboru, proč před nimi zatajil nabídku cesty za českými vojáky do Afghánistánu a místa ve vládním speciálu určená pro poslance obsadil svými přáteli, lékařem pražské Nemocnice Na Homolce Martinem Bartákem a zpěvákem Danielem Landou, píše deník Právo. Účast poslancům a také senátorům na své dvoudenní cestě za českými vojáky nabídl ministr obrany Karel Kühnl. "Přiznám se, že mě sice některá jména zarazila, ale to není mou věcí," řekl Právu Kühnl s tím, že výběr účastníků je věcí parlamentu. "O té cestě nic nevím," řekl Právu místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Severa. Účast Vidímova poradce by prý pochopil v případě, kdyby nabídku odmítli poslanci, píše deník Právo. Vidím na účasti Bartáka, který má prý bezpečnostní prověrku na stupeň tajné, a zpěváka Landy, jehož projekt řádu Ordo Lumen Templi poslanec podporuje, nevidí nic špatného. Hájí se tím, že jména měl ministerstvu obrany nahlásit obratem. Navíc prý nejde o cestu výboru pro obranu a bezpečnost, ale o cestu ministra obrany.


Náměstek ministra financí Ladislav Zelinka byl zodpovědný za operaci, během níž zmizelo z účtů ministerstva 46 milionů korun. Podvod, který se týkal vymáhání peruánského dluhu, se odehrál před třemi lety. Před půl rokem na něj upozornil anonym a v těchto dnech ho potvrdil interní audit ministerstva. Sám Zelinka tento týden na svou funkci rezignoval. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Bylo to vyhodnoceno jako podvod. Někdo ukradl peníze, které patřily státu. Nejpozději v pondělí by to mělo být předáno policii," cituje list nejmenovaný zdroj z ministerstva. Mezi lidmi, kteří se na podvodu podíleli, jsou podle deníku vysocí funkcionáři ministerstva financí. V případu jde o vracení peruánského dluhu vůči ČR v objemu téměř dva miliony dolarů. Ministerstvo označilo pohledávku za nedobytnou a v únoru 2002 rozhodlo, že postoupí její vymáhání firmě Anper z Prahy. Pokud by firma uspěla, mělo jí připadnout 95 procent z vymáhané částky. V červenci téhož roku firma oznámila, že byla úspěšná a od ministerstva obdržela 1,5 milionu dolarů, tedy 46 milionů korun. Stát dostal zbývajících 2,3 milionu korun. Interní audit však podle Mladé fronty Dnes odhalil, že šlo o podvod, protože Peru už nic ČR nedlužilo. Peníze z pohledávky ležely na účtech ministerstva financí od roku 1996 a pouze nebyly řádně vyúčtovány. Anonymní dopis, který loni na podzim obdržel tehdejší premiér Stanislav Gross, upozornil, že firma Anper je personálně propojena s funkcionářem ministerstva financí. Tímto funkcionářem byl podle listu právě Zelinka. Ministr financí Bohuslav Sobotka čeká, až mu odbor interního auditu předá konečnou zprávu. "Pokud mi auditor doporučí podat trestní oznámení, tak to učiním," řekl Mladé frontě Dnes.