Přehled tisku

Návrhy tvrdých opatření, kterými chce ministerstvo financí posílit konkurenční prostředí na českém bankovním trhu, je v popředí pozornosti pátečního českého tisku. Deníky se obsáhle věnují také dlouhodobé strategii hospodářského růstu, kterou vypracovala skupina expertů pod vedením místopředsedy vlády Martina Jahna.

Komentátoři se shodují, že některé návrhy ministerstva financí obsahují racionální prvky, některá opatření však označují za absurdní a Sobotku viní z populismu. Některé věci, které ministerstvo navrhuje, jsou celkem praktické, například převoditelnost čísla účtu. Ale řada jich je z kategorie absurdních. Například návrh, že pro stát mají banky převádět peníze pouze za náklady. "Co tedy vláda vlastně chce? Chránit stát a jeho pohodlí, nebo chránit občany?," táže se komentátor Hospodářských novin. Také zrušit veškeré poplatky spojené s odchodem z klienta z banky označuje za tvrdou a hloupou cenovou regulaci. Vůbec nejabsurdnější centrálně plánovací požadavek je podle něj ovšem ten, aby se všechny bankovní produkty ve všech bankách jmenovaly stejně. "Co kdyby se rovnou všechny banky jmenovaly Banka a všechny strany prostě Strana?," píše. Projde-li regulace, bude to mít své náklady: nižší zisky bank a následně nižší daňové příjmy pro stát. Jiná otázka zní, zda jsou Sobotkovy návrhy v souladu s principy evropského trhu. Vůbec nejhorší je ale motivace návrhu: je to předvolební populismus. Přitom ministr financí obstarává nejrozsáhlejší resort, má na starosti desítky důležitějších věcí, například rozpočtové škrty. Ty mu však zatím jdou jak psovi pastva, píší Hospodářské noviny.

Podle Mladé fronty Dnes ministr Sobotka ví, že střelba do bank se vyplatí. Podle komentátora objevil nového protivníka, před nímž chce chránit bezbranné spoluobčany. Nejde o přebujelou byrokracii, nepřehledný daňový systém, nejasnou budoucnost penzí či rostoucí dluhy státu, které budou splácet ještě příští generace. Pro ministra financí je v této chvíli důležité pustit se do křížku s bankami a jejich poplatky. Jsou témata a témata, ale bankám přece rozumí každý. Každý má účet, každý platí a každý si rád zanadává na drahotu. Lepší téma si politik, zejména před blížícími se volbami, nemůže přát. Sobotka to pochopil a včas je urval pro sebe. Ví, že nemůže minout, je to trefa do nálady většiny voličů. Sobotkův návrh obsahuje zajímavé a racionální návrhy, ale šestnáct opatření k tužší regulaci bank zavání jako celek až příliš populismem, píše Mladá fronta Dnes.

Také Lidové noviny míní, že stát by měl banky regulovat, ale rozumně. Z nekompromisnosti regulace, s jakou se Sobotkovo ministerstvo do bank pustilo, je na hony cítit populismus. "Když před nedávnem antimonopolní úřad prohledával kanceláře v největších bankách s podezřením na cenový kartel, zdálo se, že 'instituce' jsou na straně peněžních ústavů. Pak se ale ukázalo, že je to téma, ze kterého lze vytlouct politické body, a rázem je vše jinak," píší Lidové noviny.

---

Místopředseda vlády Martin Jahn

Lidové noviny také komentují Jahnovu strategii hospodářského růstu. Podotýkají, že místopředseda vlády Martin Jahn slibuje cestu k blahobytu, ta ale nebude zadarmo. Podle komentátora žádný jiný vládní dokument tak přesně nezmapoval, co Česku brání prosadit se v mezinárodní soutěži. Najdeme v němž vše - od zoufale pomalých soudů až po skomírající zdravotnictví a školství. Ve srovnání s populistickým přesvědčováním například ministra financí Bohuslava Sobotky, jak ekonomika dobře šlape a vzkvétá, je tato holá pravda očistná. Současně ale bolí. Pokud se totiž nemáme trvale potácet na chvostu evropského vývoje, musíme za to platit. Některá doporučení ekonomických stratégů opravdu působí až drasticky. V jejich dynamickém systému by se nikdo nepáral se svými zaměstnanci, nájemníky, všemi sociálně potřebnými, píše list a připomíná, že i někteří ekonomové proto soudí, že Jahn je až příliš "nediplomatický". I sám vicepremiér Jahn připouští, že obzvlášť pobuřující návrhy, jako například okamžitou deregulaci nájemného bez kompenzací, je ochoten z návrhu koncepce vypustit, upozorňuje komentátor Lidových novin. Přesto je podle něj dobře, že Jahn s plánem v jeho "politicky nekorektní verzi" před veřejnost vystoupil. Vymezil tak, zatím nejjasněji ze všech programových materiálů, mantinely pro další odborné i politické diskuse. Pomohl nazřít to, kolem čeho lídři "zavedených" politických stran chodí jako kolem horké kaše. A sice, že vysoce výkonná ekonomika a blahobyt mají i svou odvrácenou stranu.

Hospodářské noviny konstatují, že kdyby byl Jahn vicepremiérem tak za rok a půl, možná by strategie do roku 2013 vypracovaná jeho týmem sedla jak poklička na hrnec: školné na vysokých školách, zrušení regulace nájmů bez náhrady, snížení sociálních dávek, poplatky u lékaře, privatizace, změna systému investičních pobídek, úředníci placení podle výkonu, nikoli dle tabulek a mnoho dalších. Co záměr, to rudý hadr pro ČSSD. Ale jak se asi s těmito a podobnými doporučeními, na jejichž realizaci se těší makroekonomové i podnikatelé, vypořádá vláda příští? Dnes je ještě má ODS, její předpokládaný lídr, v programu. Možná, že Jahnova strategie přeci jen vstoupí do dějin: jako lakmusový papírek populismu, poznamenávají Hospodářské noviny.

---

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek

Lidovecký předseda Miroslav Kalousek má čerstvou šanci zapsat se do dějin české politiky velkými písmeny. A to jako hlavní tvůrce velké koalice ČSSD a ODS po parlamentních volbách v roce 2006, píše komentátor deníku Právo. Pověst lidovců coby malého koaličního partnera, který se nerozpakuje čas od času vydírat, občas vrazit kudlu do zad a nárokovat si v koalicích postavení neodpovídající jeho politické podpoře, je letitá. A vždycky se na tu pověst jakoby zapomene, čímž má ta strana ve vládní posteli vyležený důlek. Jenže napřesrok by tomu mohlo být jinak. Nejen proto, že do Sněmovny by se mohli podle současného růstu preferencí dostat i Zelení, což by lidovcům vzalo jejich jedinečnost. Kalousek v posledních dnech dělá všechno pro to, aby byl v příští vládě jako partner pro všechny nepřijatelný. Nejdříve podrazil premiéra Paroubka v jeho sporu s prezidentem, když jeho výrok označil jako směšný. Pár dní nato se distancoval od záměrů svého většího koaličního partnera pokračovat v kampani pro přijetí euroústavy. To všechno pěkně přes média bez předchozí vzájemné výměny názorů, která se u koaličních partnerů v podobných případech předpokládá. Jenže to vypadá, že u Paroubka předseda lidovců tvrdě narazí. Spojení s ODS Paroubek voličům i straníkům lehce zdůvodní, jednak nespolehlivostí koalice s těsnou většinou a věčně nespolehlivými lidovci v zádech, jednak tím, že je to nejlepší způsob, jak účinně korigovat Modrou šanci. Proto si myslím, že Kalousek si hrál s ohněm, který ho spálí, píše komentátor deníku Právo.

---

Pokud by evropskou ústavu v Česku schvaloval parlament, musely by pro její přijetí zvednout ruce tři pětiny zákonodárců. Schválení euroústavy totiž vyžaduje ústavní většinu - tedy hlasy nejméně 120 poslanců a 49 senátorů. Vyplývá to z analýzy, kterou z podnětu premiéra Jiřího Paroubka zpracoval šéf legislativní rady vlády Pavel Zářecký. O právním rozboru píší Lidové noviny. "Hlasování o euroústavě v parlamentu by muselo probíhat v obou komorách a obě by to musely odsouhlasit třípětinovou většinou. Je to totiž stejné jako ústavní zákon," řekl listu ministr bez portfeje Pavel Zářecký. Dal tak zapravdu ODS. Právě občanští demokraté totiž argumentovali, že přijetí euroústavy vyžaduje ústavní většinu, uvedly Lidové noviny. Z analýzy tedy vyplývá, že v případě parlamentní cesty schvalování euroústavy by se vláda dostala do těžké pozice. Ve sněmovně má totiž pouze 101 hlasů a Senát ovládá ODS, která je proti evropské ústavě, připomněl list.

---

Letní studentské brigády se letos v Česku shánějí obtížněji než v minulých letech, zjistil deník Právo. Omezení nabídky způsobil zákon o zaměstnanosti. V jeho důsledku totiž zprostředkovatelské agentury zvedly sazby pro zákazníky shánějící brigádníky. Některé firmy proto dokonce přestaly studenty najímat. Agentury totiž nově musí za studenty platit sociální a zdravotní pojištění a musí uzavírat dohody o pracovní činnosti namísto dřívějších dohod o provedení práce. Výhodou ale je, že jednotlivý student může pro agenturu ročně odpracovat daleko víc hodin než dřív. Cílem zákona je zajistit brigádníkům stejné podmínky jako zaměstnancům. Hledání studentů přes agentury se ale pro firmy stalo méně výhodné, píše deník Právo.