Prezidentským kandidátem KDU-ČSL podle očekávání Pithart
Po víkendu je známé jméno zřejmě posledního kandidáta na prezidenta České republiky. Celostátní konference vládní KDU-ČSL totiž podle očekávání doporučila svým poslancům a senátorům, aby kandidovali současného předsedu Senátu Petra Pitharta. S lidoveckým kandidátem hovořil Herbert Brynda.
Dvaašedesátiletý právník Petr Pithart o třetím adventním víkendu oficiálně rozšířil řady prezidentských kandidátů, nominovaných politickými stranami. Po - dnes již jen čestném - předsedovi ODS Václavu Klausovi, bývalém ministru spravedlnosti v sociálnědemokratické vládě Jaroslavu Burešovi a někdejším vojenském prokurátorovi Miroslavu Kříženeckém, kterého kandiduje KSČM, je Pithart posledním oficiálním kandidátem politické strany do první prezidentské volby. Signatář Charty 77, první nástupce Václava Havla v čele Občanského fóra a premiér české vlády v letech 1990-92, byl jedním z prvních vůdců Sametové revoluce, kteří z politiky odešli. V Pithartově případě šlo o čtyřleté období do podzimu 1996, kdy byl zvolen senátorem za KDU-ČSL a následně i prvním předsedou Horní komory Parlamentu. Petr Pithart pro Radio Praha zhodnotil své šance na zvolení:
"Určitě se nepokládám za outsidera, už jsem lecčím prošel. Vím cosi o výkonné moci, o zákonodárné a nikdo mě nezvyklá v tom, že vím, jak vidí situaci v zemi normální lidé, stále se za jednoho z nich pokládám, právě díky té zkušenosti pádu z velké výšky na zem."Václav Klaus i Jaroslav Bureš by prezidentský úřad podle svých slov zevšednili, Klaus by se soustředil na korekci představy o Hradu, jakožto alternativním politickém centru, a Bureš by zase po vzoru Václava IV. či Antonína Zápotockého často vyrážel mezi takzvané obyčejné lidi. Co považuje za svou přednost v porovnání s dalšími kandidáty Petr Pithart?
"Myslím si, že jsem docela nadán schopnostmi moderovat, to znamená umožňovat, usnadňovat, inspirovat a posouvat rozhovor, a to rozhovor věcný. Obávám se, že u nás v politice stále ještě převažují příliš osobní tóny a posuzujeme různé představy podle toho, kdo je vyslovuje a nikoliv, jaké to jsou představy. Hrozně rád bych udělal něco proto, aby tento osobní prvek osobních nevraživostí, osobních neschopností, neochoty komunikovat, aby to z politiky zmizelo. V tom má prezident obrovské možnosti, jako nikdo, nikdo v zemi."
Právě osobní nevraživost je příčinou faktu, že je Pithart - snad kromě US-DEU- všemi politickými stranami odmítán. Předseda lidovců a poslanec Cyril Svoboda nicméně v nejbližší době formálně předloží Pithartovu kandidaturu a odmítá možnost, že by křesťanští demokrati v případě nezvolení svého kandidáta volili kandidáta jiné politické strany:
"Tak my podporujeme Petra Pitharta a věříme, že má velkou šanci být zvolen, také pro to chceme hodně udělat v komunikaci s jednotlivými politickými stranami, s jednotlivými kluby v Senátu, v Poslanecké sněmovně. Jiné varianty nejsou moc dobré, já si myslím, že pokud ta volba selže, tak by bylo dobré, aby si potom sedli předsedové stran a hledali někoho, kdo je úplně mimo seznam."
Pokud nepočítáme expremiéra Miloše Zemana, pak jsou mimo seznam historik a diplomat Jaroslav Šedivý a ombudsman Otakar Motejl, proti kterým KDU-ČSL dosud veřejně nic nenamítala.