Příběh unikátních pašijových desek ze starého Mostu a Komořan
Velký pátek je významným křesťanským svátkem, kdy si věřící připomínají umučení a smrt Ježíše Krista. Tento den se v kostelích konají speciální bohoslužby, například čtení pašijí nebo zpěv žalmů. Kromě náboženského rozměru ale nabízí Velikonoce i kulturní příležitosti. Patří mezi ně například výstava unikátních pašijových obrazů v Muzeu v Mostě.
Jde o historické malované pašijové desky, které pocházejí ze zbořených staveb ve starém Mostě a Komořanech, a které byly dlouho skryty očím veřejnosti v depozitáři. Kdysi byly nalezeny v barokní zvonici děkanského kostela v Mostě (který byl přesunutý) a v kapli svaté Anny v Komořanech.
„Byly ukryté v depozitáři a vlastně díky paní Heide Mannlové Rakové, historičce umění, která tady pracovala, máme tento soubor zachovaný. Ona ho objevila v kostele v Komořanech. Ta kaple byla nevyužívaná od 50. let a někdy začátkem 70. let se tam vloupali zloději a odcizili některé věci z oltáře. Paní Mannlová se o tom nejspíš dozvěděla a domluvila se s ředitelem tehdejšího muzea a děkanem, který měl kostel ve správě, že to, co tam zbylo, převezme muzeum, aby se to neztratilo nebo nezničilo, protože kostel byl nevyužívaný a chátral. Obec se totiž postupně vysídlovala, z jedné strany se postavila elektrárna, z druhé teplárna, v blízkosti byl lom, takže byla potom zbořená začátkem osmdesátých let,“ připomíná historička umění mosteckého muzea Věra Vostřelová.
Deskové figury tak trochu připomínají divadelní kulisy. Většina z nich je pozdně barokní a pochází z konce 18. století nebo první poloviny 19. století. Podle historičky pravděpodobně vznikaly v průběhu let postupně.
„Myslím si, že ten soubor postupně rozšiřovali. Takže dneska tady máme sedmnáct postav, což je docela unikátní, opravdu velice rozsáhlý soubor. Když jsem hledala nějaké paralely, kde by měli něco podobného, vždycky jsem dostala informaci o jedné, dvou, třech figurách andělů a podobně. Takže toto je opravdu mimořádná památka,“ konstatuje historička.
Možná i díky tomu, že se na ně zapomnělo, že byly schované v Komořanech na půdě, se podle ní dochovaly. „Unikly jednak pozornosti zlodějů, ale i pozornosti památkářů, kteří v kostele dokumentovali, co se tam nachází. Teprve paní Heide Mannlová Raková je objevila a domluvila jejich převoz do muzea. Nebo převedení do naší sbírky.“
Unikátní jsou podle Vostřelové také bezmála tři metry vysoké palmy – košaté koruny stromů jsou obtěžkané záplavou pestrých květů a dužnatých plodů. Jejich vznik je kladen pravděpodobně do osmdesátých let 17. století.
„Jelikož jsme je nenašli bez žádné paralely, tak vlastně nad tou datací pořád přemýšlíme, protože nemáme srovnání. V České republice jsem nenašla nic podobného, nic takhle vysokého, takhle velikého. Vždycky jsou dvě a dvě, možná, že taky nebyly namalované všichni najednou a postupně přidělávali další a další. A nejvíc se mi líbí, jak si vlastně ten malíř vyhrál i s těmi drobnými kvítečky, s těmi bobulemi. Je to do detailů opravdu nádherně zpracované.“
Křížová cesta z Albrechtic
Pašijové desky podle historičky zobrazují výjevy z Getsemanské zahrady, tedy místa, kde se podle Bible Ježíš modlil a bděl se svými apoštoly tu noc, kdy byl zatčen a posléze ukřižován.
„Tyto figury se postavily po mši na Zelený čtvrtek. Ten den se v křesťanské liturgii připomíná okamžik, kdy se Kristus modlí v zahradě a ví, že přijde jeho ukřižování. Prožívá nesmírnou úzkost, bojí se tak velkého úkolu a modlí se ke svému otci, k Bohu, aby z něj odňal tento těžký úděl, ten kalich. Ten kalich je tady i znázorněn – andělská postava ho podává Kristovi,“ popisuje Věra Vostřelová a pokračuje:
„Ty dvě další postavy vzadu patří k ukřižování. Je to Pana Marie a Jan Evangelista. Nevíme, z jakého kostela pocházejí. Je ze starých sbírek Litvínovského muzea. Nejvíc figur patří ke scéně Božího hrobu. Jsou to vojáci, kteří hlídali hrob, a pak tady máme tři ženské postavy. Tradičně se nazývají tři Marie. Přinášejí masti, aby namazali a zaopatřili mrtvé tělo. Když vidí prázdný hrob, vojáci jsou překvapení a zděšení, že Kristus vstal z mrtvých. Malíř, který ty figury maloval, to krásně znázornil.“
Památky mimořádné umělecké a historické hodnoty odborníci při rekonstrukci a modernizaci depozitáře výtvarného umění očistili. Současně s nimi uvidí návštěvníci mosteckého muzea cyklus náboženských obrazů Křížová cesta z původního kostela Všech svatých v bývalé obci Albrechtice u Mostu, který byl zbořen v roce 1983.
„Je to úplně stejný osud jako u kostela v Komořanech. Obě obce už neexistují. Byly v osmdesátých letech celé zbořeny právě kvůli těžbě. A nám se dochovaly aspoň tyto umělecké poklady tady v muzeu. Z uměleckého hlediska se jedná o docela zajímavý cyklus. Byl namalovaný pravděpodobně ve dvacátých letech 20. století,“ konstatuje historička umění mosteckého muzea Věra Vostřelová.
Jak historické malované pašijové desky, tak i cyklus náboženských obrazů Křížová cesta, jsou pro veřejnost vystavené poprvé.
Související
-
České Velikonoce
V letošním roce připadá velikonoční neděle na 5. dubna. Na těchto stránkách se můžete dozvědět více o historii Velikonoc, o velikonočních tradicích a oslavách.
