Pro studenty tvořím i podcasty o českých dějinách, říká Františka Pecková učitelka češtiny pro cizince
Františka Pecková učí cizince češtinu. Zároveň se snaží vytvořit ve svých hodinách zábavnou a příjemnou atmosféru, aby ze sebe její studenti dostali to nejlepší. Je také autorkou blogu a podcastu o důležitých epizodách českých dějin.
Vše začalo náhodou. Když Františka Pecková studovala, řekla jí kolegyně, že jazykový institut hledá učitele češtiny pro cizince, a navrhla jí, aby se přihlásila. Z dočasné práce se vyklubala práce stálá, kterou dělá už deset let. Většinu jejích studentů tvoří Evropané, kteří přicházejí do Prahy, a pracují v mezinárodních firmách. Učí také studenty z Latinské Ameriky a čas od času i Číňany. Všichni mají podle ní jedno společné: opakované stížnosti na obtíže při učení češtiny, což ona sama nemůže popřít.
"Protože jsem studovala i češtinu jako učitelka pro Čechy, tak vidím, že je těžká i pro nás, protože hodně Čechů, i když jsou dospělí a studovali vysoké školy, tak dělají chyby v češtině, protože máme tak strašně moc pravidel a ještě víc výjimek."
Podle Františky má 90 % Čechů určité problémy se standardní mluvou, zejména pokud jde o složité skloňování. Do zbývajících 10 % řadí i některé rozhlasové hlasatele ze staré školy, kteří díky svému vzdělání a práci ovládají jazyk na výbornou. S čím však mají Češi podle jejího názoru skutečné potíže, je psaní.
"Pro Čechy je nejtěžší pravopis. To znamená, jak píšeme slova, když je píšeme spisovně, když je píšeme tou formální češtinu. Potom zájmena mě a mně. Někdy píšeme MĚ, jindy MNĚ a musíme si pamatovat, kdy to je tak a kdy to je jinak."
Učím z knihy Krok za krokem
Františka své studenty často nabádá, aby se nevzdávali a nebáli se dělat chyby, protože to je základní součást procesu učení se jakéhokoli jazyka, a v případě češtiny tím spíše. Dnes je k dispozici široká nabídka učebnic češtiny. Františka ale pracuje se stále stejnou knihou, kterou doporučuje posluchačům, kteří mají zájem se učit česky: je to klasika Krok za krokem od Lídy Holé.
"Pro začátečníky a pro trochu pokročilé je to ideální. A také pro skupiny, protože tam je hodně obrázků, jsou tam nápady na konverzaci a na trénování reálných situací. Já jsem vždycky byla kreativní člověk, takže jsem si hodně materiálu dělala sama."
Vytvořila i zajímavý blog Čeština je hra, kam pravidelně vkládá velké množství materiálů podporujících výuku jazyka: obrázky, paměťové hry a nejrůznější zábavná cvičení. Říká, že dokáže přijít s nápadem v tu nejneočekávanější chvíli: když se například před několika dny dozvěděla o narozeninách slavného místního umělce, začala hledat informace, aby o něm připravila text.
"Když jsem šla na mateřskou, tak jsem si říkala, tak teď mám čas. Když dítě spí, tak můžu něco napsat, můžu nahrát podcast. A tak to začalo, že jsem chtěla dělat nějaké materiály pro učitele, protože vím, že inspirace nikdy není dost, aby byly lekce zase o něco zajímavější nebo zábavnější."
V podcastu se objevují i události z českých dějin
Přestože blog je její hlavní platformou pro shromažďování vzdělávacích materiálů, Františka Pecková chtěla vytvořit také podcast, což dnes vyžaduje poměrně hodně práce, protože při nahrávání nikdy neimprovizuje. Ke každému dílu si připravuje text. A protože se v podcastu objevují velké události českých dějin, musí také věnovat hodně času rešerším.
Ačkoli zahraniční studenti mohou podcast poslouchat přímo, jejím skutečným záměrem bylo pomoci učitelům tím, že na blog nahrála nejen přepisy jednotlivých epizod, ale také různé aktivity a pracovní listy s trochou gramatiky, videa, webové články a dokonce i kvízy, aby si každý mohl v klidu procvičit audio materiál. Když víme něco málo o cílech Františky Peckové, není tak těžké si představit, proč svůj blog i podcast pojmenovala Čeština je hra.
"Já jsem vždycky chtěla, aby moje lekce byly zábavné, aby se studenti hlavně bavili, a ani nevěděli, že studují. Chtěla jsem ukázat, že ty lekce a studium může zábavné."
Františka Pecková se domnívá, že od prvního dílu do současnosti, kdy je na Spotify nahráno téměř třicet dílů, se její podcast hodně změnil. Nejen proto, že na začátku byla při nahrávání mnohem nervóznější, ale také proto, že postupem času našla osobitější styl. Další pro ni velmi důležitou změnou je, že si po desáté epizodě vzpomněla, že na střední škole připravovala praktický úkol, ke kterému její otec složil melodii s kytarou. Právě tato původní hudba nyní zaznívá v každém novém díle.
Její nahrávky nepoužívají jen cizinci
Františka je spokojená s popularitou a dopadem svého podcastu a říká, že kromě poděkování a pozitivních ohlasů ji zatím nejvíce překvapilo zjištění, že její nahrávky nepoužívají jen cizinci.
ČTĚTE TAKÉ
"Moje sestra potkala kamarádku, která učí češtinu na střední škole české děti. Nezná mě, ale zná můj podcast, protože jsem měla epizodu o jednom spisovateli, a ona to použila na hodinu literatury. Byla jsem překvapená, že to můžou používat i lidi, kteří učímčeské děti, protože asi ten text je jednoduchý, a jsou tam základní informace."
Protože je vytvoření příjemné atmosféry v hodinách jedním z cílů, Františka Pecková se často se svými studenty spřátelí. To se stalo například s belgickou studentkou, která dnes mluví perfektně česky. Kromě toho, že se provdala za místního muže a má s ním tři děti, se její bývalé studentce podařilo složit zkoušku z občanství.
Související
-
Nová adresa: Česko
V Česku žije více než půl milionu cizinců téměř 180 národností. Jsou mezi nimi i lidé z postsovětských zemí, kteří nuceně či dobrovolně opustili svou vlast.
