Problematikou seniorů se zabývají páté Pražské gerontologické dny

r_2100x1400_radio_praha.png

Duševní zdraví ve stáří, Alzheimerova choroba a podpora zdraví ve vyšším věku jsou hlavními tématy pátých Pražských gerontologických dnů. Při slavnostním zahájení bylo v sále více než 600 lidí z různých oborů, které se problematikou seniorů zabývají. Podrobnosti má Zdeňka Kuchyňová.

Pětidenní program Pražských gerontologických dnů je vyplněn řadou přednášek, ale i pracovních a společenských setkání. Svůj program zakončí účastníci v neděli výstupem na horu Říp. Jak uvedla organizátorka akce doktorka Iva Holmerová, česká společnost stárne a tak by problematika seniorů měla stát v popředí zájmu příslušných institucí.

"Pravděpodobně naše populace překračuje onu magickou hranici 14-ti procent seniorů, čili lidí nad 65 let. Ona ta hranice je magická, protože jeden moudrý gerontolog kdysi v Anglii řekl, že když je seniorů 8 procent, tak vlastně o tom příliš nevíme, když je jich deset procent, tak začínají vznikat instituce a určité služby, když je jich 12 procent, tak už je potřeba ty služby koordinovat, aby prostě nějak fungovaly a když je jich 14 procent, tak se to stane zásadním problémem zdravotního a sociálního systému v té určité zemi. A my tuhletu magickou hranici vlastně letos překračujeme a nemám pocit, že celá společnost by si toho tak nějak tolik byla vědoma."

Jak už jsem se zmínila, jednání se zaměřuje také na obávanou Alzheimerovu chorobu. Český helsinský výbor v této souvislosti konstatoval, že lidská práva seniorů jsou porušována, protože pacientům s tímto typem demence pojišťovny neproplácejí léky oddalující propuknutí těžších fází nemoci. Doktorka Holmerová připomněla, že v zemích Evropské unie jsou tyto léky hrazeny a dva roky je platí také pojišťovny na Slovensku. V Česku pacient musí vydat na léčení 3500 korun měsíčně z vlastní kapsy. Pražské gerontologické dny se zaměřují i na vztah seniorů a mladých lidí. Doktorka Holmerová v této souvislosti zmínila i skrytý fenomén špatného zacházení se starými lidmi, který je přítomen ve všech zemích.

"V současné době se hovoří o tom, že asi 4 procenta seniorů jsou tomuto fenoménu vystaveni. To se týká samozřejmě i fyzického násilí vůči starým lidem, ale jsou to zejména takové ty nenápadné formy jako izolování starých lidí, ekonomické zneužívání a my přestože se s tím fenoménem setkáváme, tak málokdy se nám jej podaří řešit. Protože se ten starý člověk velice často rozhoduje, že nic řešit nebude, a raději zůstane nadále vystaven špatnému zacházení a svojí iluzi, o tom, že má hodné děti."

K aktuálnímu problému stárnutí očima mladé generace se vyslovila i profesorka lékařské etiky Helena Haškovcová, čerstvá nositelka prestižní ceny Zlatá vážka, která je udělována lidem, kteří se zásadním způsobem zastávají seniorů a prosazují jejich zájmy.

"Mladí lidé jsou stiženi normou této společnosti, což je mládí, krása a úspěch, především úspěch ekonomický. A dokonce velmi často jsou vytrženi obrazně řečeno z rodiny, protože jdou studovat na školy do jiných měst. Čili oni se nesetkávají s tím postupným, řekněme stářím nebo stárnutím svých rodičů a hlavně svých prarodičů. A pak jsou šokováni tím, že náhle třeba rodič, který vždy věděl, vždy znal, vždy byl fit, vždy uměl, najednou nemůže."

Jak dodala Helena Haškovcová, na univerzitě se proto snaží o společné hodiny mladých lidí a seniorů, kteří navštěvují tzv. univerzity třetího věku.