Proměny květinové výzdoby v průběhu staletí
Jak se měnila květinová výzdoba v průběhu staletí, nabízí výstava na zámku v Bučovicích na Vyškovsku. Návštěvníkům představuje výzdobu od gotiky až po klasicismus.
Středověk symbolizuje v sakrální architektuře například lilie volně uložené v nádobě, uvedl Jiří Martinek z Mendelovy univerzity.
"Když začneme středověkem, gotikou, tak v tomto období najdeme různé symbolické rostliny, třeba bělostnou lilii, která symbolizuje neposkvrněnost Panny Marie. Nebo také bylinky, rostliny, které se používaly pro kulinářské účely v rámci kuchyní. Každé to období najde své spektrum rostlin, které se v té době využívaly."
Důležitá byla tehdy hlavně funkce rostlin. Na podlaze je sláma, objevuje se spíše luční kvítí a hlavně bylinky, které svou vůní zaháněly hmyz a nemoci.
Renesance přináší tulipán, baroko hyacint
Zatímco dříve se objevovaly spíše plané rostliny, s renesancí přichází nám dobře známá jarní květina.
"V tomto období se začíná výrazně objevovat tulipán. Barokní období je zase charakteristické tvorbou květinových záhonů. Objevovaly se nové druhy rostlin. V baroku třeba hyacint. Když se podíváme dále, do období konce 18. a počátku 19. století, nastává rozvoj přírodně krajinářského parku, tady se objevuje, když zůstanu u těch cibulovin, narcis."
Narcis může znamenat pýchu, tulipán nadřazenost
Řeč květin je dodnes známá. A jak dodal Jiří Martinek, květiny promlouvaly už ve středověku, ve viktoriánském období.
"Symbolika těch květin nabývá asi největšího významu. Běžně se hovořilo řečí květin v puritánském prostředí. V období viktoriánského stylu máme zdokladováno i spoustu zajímavých obrazů, kdy aranžování květin nabývá ve společnosti velkého významu. Narcis může symbolizovat člověka pyšného, zahleděného do sebe. Tulipán má podobný význam, symbolizuje povýšenost, nadřazenost."
Exponáty vycházejí z projektu národní kulturní identity
Exponáty na výstavě vycházejí z průzkumu, na kterém vědci na fakultě pracují. Zabývají se nejen vnitřní květinovou výzdobou, ale i úpravou zahrad, parků a okolní krajiny. Odpovědi na to, jaké květiny, rostliny či dřeviny se v dané historické epoše používaly, nalézají v archivech, v historické literatuře i fotografiích, dodal Jiří Martinek.
"Tento výzkum se týká opomíjených témat, která byla v zahradní architektuře dosud na okraji zájmu. V rámci projektu národní kulturní identity ministerstva kultury vznikají mezi lety 2018 až 2022 různé výstavy či workshopy, kde jsou tato opomíjená témata řešena. Květiny v interiéru jsou jen jednou z částí, velmi zajímavou a dosud ne úplně probádanou. Projekt nám dává možnost ponořit se do archivů i starých knih, objíždět jednotlivé objekty, dívat se na výzdobu, na obrazy."
Výsledky průzkumu poslouží i při rekonstrukcích zahrad v okolí památek nebo při jejich úpravách.
Květinová aranžmá v historických interiérech (viz foto) vznikla v rámci specializovaného workshopu se studenty Zahradnické fakulty MENDELU v rámci projektu Opomíjená témata krajinářské architektury pro potřeby památkové péče.
