V pražském centru současného umění DOX byla zahájena retrospektivní výstava česko-kanadského výtvarníka Marka Schovánka, nazvaná Propaganda. Tak autor s úšklebkem označuje naši globální současnost.
Marek Schovánek, foto: Miroslav Krupička
Na Západě jeho jméno vyslovují jako Mark Skovanek, ale jde o výtvarníka českého původu Marka Schovánka. V osmašedesátém emigroval se svými rodiči do Kanady. V roce 1991 absolvoval výtvarná umění na univerzitě v Edmontonu a začátkem 90. let se vrátil zpět do Evropy. Žije střídavě v Praze a Berlíně, kde má ateliéry. V Praze nevystavuje poprvé. V roce 1996 měl v Mánesu velkou výstavu nazvanou Termondynamika. Kurátorka současné expozice v DOXu Vlasta Čiháková-Noshiro ho výstižně označuje za „nejlepšího neznámého umělce na světě.“
Z tvorby Marka Schovánka, foto: Miroslav Krupička
Nepoučeného diváka Schovánek svým dílem zcela jistě zmate. Je expresívní a rozmanité – od maleb a důmyslných koláží přes objekty, často vytvářené ze spotřebních předmětů, až po plakáty. Expozice je členěna na tematické okruhy nebo série. „Výstava je složena jako procházka. Divák tím prochází a vidí moje série z různých období, které na sebe navazují. Členité prostory DOXu se k tomu výborně hodí. Teprve, když to člověk projde celé, tak se to začíná spojovat,“říká Marek Schovánek. A opravdu: když se člověk dívá pozorně, postupně si všímá autory ironizace spotřebního způsobu života, záliby v plakátových technikách a důrazu na komunikaci. Tu Schovánek vyjadřuje textem, překrývajícím většinu pláten. Obsah textu je však obtížné dešifrovat.
Z tvorby Marka Schovánka, foto: Miroslav Krupička
Když člověk hledí na Schovánkovu tvorbu, musí mít oči dokořán a zároveň být ve střehu,“ říká Vlasta Čiháková-Noshiro. „On mlží a zatemňuje svá poselství, která by jeho díla mohla mít, a kompenzuje to promyšlenou technologií nebo kombinovanou technikou, která je opticky velmi účinná. Je vidět, že je to v jádru malíř. Je to expandovaná malba, která se vyvinula do multimediálního vyjádření.“
Výstava začíná velkými portréty ze začátku 90. let, překrytými vrstvou textu nebo symbolů. Sám Schovánek říká, že na těchto obrazech prodělal přeměnu z akademického na anarchistického malíře. Význam děl vysvětluje jako „vliv médií na člověka.“ Divák je nucen vrstvy obrazu rozkrývat a uvnitř hledat člověka, ztraceného v komunikačním smogu, reklamě a digitálních technologiích. Dobře je to vidět u série Steganografie, což je metoda tajného šifrování. Podklad obrazů je vytvořen z včelího vosku, z nějž vystupuje výrazné nesrozumitelné písmo. „Jsou to portréty, ale nezobrazují člověka, jen kůži,“říká Schovánek, „texty z literárních děl vypovídají o tom, co se tomu člověku stalo.“
Z tvorby Marka Schovánka, foto: Miroslav Krupička
V sérii Crystal Distortion používá autor jako krycí vrstvu sklo. Jsou to obrazy krajinek, překrytých poškrábaným, poškozeným nebo broušeným sklem, takže podklad je zamlžený a deformovaný. Autor se prý inspiroval poškrábaným sklem v oknech německých vlaků, které ukazují krajinu jinak. Podobně výmluvná je série Fragmentace, složená z řady čtvercových obrazů, z nichž každý je vytvořen jiným stylem – od streetartu po abstrakci. Z těchto fragmentů je složena i Rubikova kostka, odrážející zrelativizovanou a rozpolcenou současnost, a zároveň i těkavost lidského vnímání.
Z tvorby Marka Schovánka, foto: Miroslav Krupička
„Žijeme ve vysoce vyvinuté mediální společnosti a naše doba je poznamenaná fragmentarizací sdělení a navíc fragmentarizací obrazu,“ vysvětluje Vlasta Čiháková Noshiro. „Dnes už není možné přijít s novým výtvarným stylem, s novým ismem. Žijeme v době, která vyniká pluralitou názorů. To, co autor vyjadřuje, je vlastně kritika příliš vyvinuté mediální a spotřební společnosti.“
Název Propaganda výstižně vystihuje poselství výstavy. Autor pod ní rozumí všechno, co dnešního člověka obklopuje a útočí na jeho pozornost. Například obrazy, namalované na měnících se billboardech – parodie na velkoplošné reklamy. Nebo dílo Candyland – obří třírozměrné pilulky, umístěné ve výkladní skříni. Na každé je heslo, jako třeba trýzeň, anonymita, sračka atd. „V tomhle je člověk nucen žít, to ho sužuje,“ doplňuje Schovánek.
Z tvorby Marka Schovánka, foto: Miroslav Krupička
Závěrečnou část výstavy představují rozsáhlé Schovánkovy série, nazvané Lovci a sběrači. První je sbírkou desítek trofejí, vytvořených z „parohů“ nákupních vozíků – chytrá paralela ke zbraním, kterými se nákupní vozíky pro moderního člověka staly. „Jsou to naše trofeje, symboly spotřební společnosti a my tyto trofeje sbíráme,“říká Schovánek. Další série je tvořena z jiných zbraní: luků, šípů, lyží a lyžařských holí. Zdálky vypadají na zdi jako prehistorické nástroje.
A jak Marek Schovánek vnímá své poslání? „Každý umělec se snaží skrz své pohledy dopracovat k nějakému smyslu, k nějaké pravdě. Někdo dělá celý život krajinomalby a vytváří pravdu krajin. Moje vidění je rozmanitější: já používám různé pohledy i různé materiály. Skládám obraz světa tak, jak ho vidím já. V různých sériích se to prolíná, ale jde pořád o totéž. Umělec musí být aktivní, kritizovat, reagovat na závažné jevy z naší současnosti, to je ta propaganda,“ uzavírá Marek Schovánek.
Výstava Propaganda je v centru současného umění DOX otevřena do 11. ledna 2016.
