Jiří Georg Dokoupil, Bez názvu, foto: Miroslav Krupička
Pražské centrum současného umění DOX představilo další výstavu s hluboce sociálním záběrem – Duše peněz. Tři desítky umělců na ní zkoumají všechny možné aspekty, které mají peníze na náš život.
Jiří Georg Dokoupil, Bez názvu, foto: Miroslav Krupička
„Peníze nás obklopují od narození do smrti,“ vysvětluje šéf DOXu a kurátor výstavy Leoš Válka, proč zvolil toto téma. „V našem světě všechno souvisí s penězi. Zdá se to být logické. Ale když si uvědomíte všechny návaznosti a důsledky, je to patologické.“ Na začátku expozice je přiléhavý citát z knihy Henryho Millera Obratník raka: „…dav jsou peníze, dech jsou peníze, peníze jsou všude a stále jich není dost, nikde sebenepatrnější věc, která by nebyla penězi…“
José María Cano, foto: Miroslav Krupička
Na výstavě je zastoupeno nejvíc Španělů, Čechů a Němců. V úvodu výstavy ční velkoformátové obrazy bankovek Španěla José María Cana. „O penězích jsem začal uvažovat před lety. Pak přišla finanční krize, nezaměstnanost a já si uvědomil, jak je všechno převrácené. Přestalo záležet na tom, za co platím, ale čím platím,“ komentuje Cano. Působivý je obraz Jiřího Georga Dokoupila, na němž jsou znázorněny poloprůsvitné mýdlové bubliny plující prostorem. „Takhle nějak si představuju duše peněz,“říká kurátor Leoš Válka. Hned naproti visí obraz Peníze Františka Kupky.
Robert Palúch, Zlaté tele, foto: Miroslav Krupička
Ironii nepostrádají díla Hypotéka (smyčky z dolarových bankovek) a zrcadlová gilotina Peruánce Jota Castra nebo skulptura Zlaté tele Roberta Palúcha. Představuje zlaté klečící tele, částečně naporcované, v němž se peníze zhmotňují ve fetiš. Výstava neimplikuje jen zkázonosnou stránku peněz, ale snaží se ukázat, jak je konání lidí penězům podřízeno. Důsledky chudoby a sociální nerovnosti dokumentují například fotografický cyklus Richarda Jonese Filipínský obchod s orgány. Při pohledu na Filipínce, zjizvené po prodeji svých ledvin, diváka mrazí. Cyklus Bennyho Lama Domov v kleci zase dokumentuje bezútěšné podmínky nemajetných obyvatel jednoho z nejdražších měst – Hong Kongu, žijící na několika metrech čtverečních.
Leoš Válka, foto: ČT
Výstavou prolínají skupinky tzv. dvoudolarových prasátek. Jde o obří origami Daniela Knorra, v nichž je zaklet několikerý význam. Dvoudolarové bankovky jsou stejně jako prasátka symbolem štěstí, je to vzácný sběratelský artikl a jejich hodnota je vyšší než nominální dva dolary. Mezi instalovanými díly jsou umístěny citáty známých osobností, vztahující se k penězům. Za všechny citujme Picassa: „Chtěl bych žít jako chudý člověk a mít spoustu peněz.“
Supermarket mrtvých, foto: Miroslav Krupička
Volnou součástí výstavy Duše peněz je instalace-expozice SUPERMARKET MRTVÝCH. Instalaci si představme jako skladiště pestrých napodobenin bankovek a luxusního zboží – od kabelek přes parfémy a počítače až po alkohol a cigarety. Tyto papírové napodobeniny se v Číně rituálně spalují. Číňané si tak získávají přízeň předků a duchů na onom světě, kterým by obětované předměty měly sloužit. Původně se spalovaly napodobeniny běžného čínského zboží. S tím, jak společnost stále víc propadá konzumu, se zvyk posunul. Většině Číňanů si luxus nemůže dovolit a tak ho chtějí dopřát aspoň svým předkům v záhrobí. „Tento rituál zažívá boom v čínských komunitách na celém světě,“říká Wolfgang Scheppe, který instalaci z Drážďanského muzea přivezl, „jakmile je na trhu nový iPhone, za několik dní je k mání i v papírové podobě, aby mohl být rituálně spálen.“
Výstava Duše peněz v centru DOX trvá do 6. června 2016.
