Průzkum: Část Čechů jídlo vyhazuje, plýtvání ale většina považuje za problém
Ne vždy se podaří přesně nakoupit suroviny, které jsme pak schopni zkonzumovat. Každmému se někdy stane, že zapomněl na nějakou potravinu, která se zkazila a musela se vyhodit. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd většina Čechů vyhazuje jídlo nejčastěji právě kvůli tomu, že se zkazí. Část z nich ale přiznala, že vyhazuje i nezkažené potraviny.
Podle loňských údajů Evropského parlamentu vyprodukuje Česká republika dohromady za rok zhruba 800 tisíc tun potravinového odpadu, v přepočtu na obyvatele tak v rámci Evropské unie patří pětici menších hříšníků, lépe jsou na tom jen Řecko, Malta, Rumunsko a Slovinsko.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění považuje plýtvání potravinami za velký problém 42 procent Čechů, proti loňsku jich mírně ubylo. Stejný podíl dotázaných uvedl, že plýtvání není správné, ale jsou aktuálnější problémy. Průzkumu se zúčastnilo téměř tisíc lidí.
Přes polovinu lidí deklarovalo, že celkové množství vyhozených potravin u nich doma nepřekročí deset procent. Pětina uvedla, že vyhodí přes deset procent a méně než čtvrtinu. Stejný počet tvrdí, že nevyhodí žádné potraviny.
Nejčastějším důvodem plýtvání je podle průzkumu to, že se potravina zkazí. Skoro polovina dotázaných ale přiznala, že občas vyhodí i nezávadné potraviny. "Poměrně časté jsou i důvody, že lidé nakoupili zbytečně mnoho, nebo že si dali příliš velkou porci na talíř. Z dalších relativně častých důvodů lze také zmínit, že při manipulaci s jídlem dode k nějaké nehodě, nebo že lidé už na to jídlo nemají chuť," uvedla socioložka Radka Hanzlová z CVVM.
Častým důvodem vyhazování jídla v českých domácnostech je podle průzkumu i prošlé datum spotřeby. "Velmi výrazným důvodem, proč dochází k plýtvání potravinami, je to, že lidé nerozumí údajům na obalech potravin," uvedla socioložka.
Podle ní si totiž část lidí plete pojmy 'minimální trvanlivost' a 'spotřebujte do'. Na základě toho pak podle Hanzlové potraviny po prošlé době s minimální trvanlivostí vyhodí, aniž by museli. Minimální trvanlivost totiž neoznačuje lhůtu zdravotní nezávadnosti potraviny.
Plýtvání v jídelnách a občerstveních
Nejen v domácnostech, ale i v českých jídelnách, kantýnách, menzách či rychlých občerstveních se vyhazuje množství jídla. Upozornil na to projekt, na kterém spolupracovalo Technologické centrum Akademie věd, společnost Median, Ústav zemědělské ekonomiky a informací a spolek Zachraň jídlo.
Podle jejich výzkumu, který byl v Česku první a který trval dva roky, se v provozech veřejného stravování v Česku denně vyhodí až 45 kilo hotového jídla a zbytků, což za rok činí zhruba 27 tisíc tun jídla.
Vyhazuje se hlavně zelenina, ovoce, brambory, omáčky, přílohy nebo pečivo. Příliš se nevyhazují maso, sýry a vejce. Výzkum zjistil, že více než polovina jídla se vyhodí v kuchyni, 30 procent zbývá na talířích po zákaznících a 14 procent tvoří hotové, nevydané jídlo.
"Důvodů, proč se v provozech plýtvá, je mnoho. Vliv má kvalita surovin, personál, velikost porcí, hygienické požadavky i poptávka strávníků," uvedla Barbora Kebová, vedoucí výzkumu v Zachraň jídlo.
Autoři projketu upozorňují, že ačkoliv jsou mezi provozy rozdíly, snížení plýtvání by ekonomicky prospělo všem. Vydali také doporučení, jak množství znehodnocených potravin snížit. Například jídelny by mohly ušetřit i díky úpravám objednávkového systému i velikosti porcí.
