Do Antarktidy odjela v úterý výprava českých vědců. V lednu tam slavnostně otevřou první českou polární stanici, jejíž vybudování trvalo šest let. Během dvouměsíčního antarktického léta chtějí vědci mimo jiné zkoumat důsledky globálního oteplování. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Jiří Komárek, foto: Autor
Vybudováním stanice Johanna Gregora Mendla na Ostrově Jamese Rosse v Antarktidě se Česko zařadilo mezi vyspělé státy světa podílející se na výzkumu ledového kontinentu. Nad celým projektem antarktické stanice má patronát Masarykova univerzita v Brně. Z moravské metropole je také polovina účastníků výpravy. Někteří z geologů, biologů, geografů a dalších expertů nebudou v Antarktidě nováčky, třeba profesor Pavel Prošek míří na ledový kontinent už podeváté. Jedním z hlavních úkolů českých vědců bude studovat, jak příroda reaguje na oteplování, jak se mění podmínky na území, z něhož ustoupil tající ledovec. To už zkoumali čeští vědci během výstavby stanice. Začátkem letošního roku byl jedním z jejích prvních obyvatel profesor Jiří Komárek z Botanického ústavu Akademie věd České republiky v Třeboni. Ani on není v Antarktidě nováčkem. Ještě před výstavbou české stanice na Ostrově Jamese Rosse působil na polské polární stanici. Jak řekl Jiří Komárek Radiu Praha, globální oteplování je v Antarktidě zcela zřetelné.
Čeští vědci před odletem na Antarktidu, zleva: P.Prošek, O.Bohuslavová, J.Glosser, M.Barták a K.Láska, foto: ČTK
"Byl jsem dvakrát na polské stanici. Hned kousek za stanicí je velký ledovec a ten evidentně za ty dva roky ustoupil. Co se týká Jamese Rosse, to byl ostrov, který byl ještě před několika málo desetiletími spojen s Antarktickým poloostrovem souvislou a neroztávající ledovou pokrývkou, která pokrývala Průliv prince Gustava. Ta nyní zmizela. Je tam nyní volná mořská cesta, kudy se dá projet, alespoň v letním období."
Čeští vědci budou v Antarktidě samozřejmě shromažďovat rovněž klimatologická data. To je podle profesora Komárka přímo povinnost každé polární stanice.
"Tato oblast je u nás velice dobře zajištěna přímo vedením celé stanice. Ředitelem stanice je profesor Pavel Prošek, vedoucí katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně."
Vybudováním stále základny v Antarktidě se Česká republika stala jedním ze států, které mohou rozhodovat o celém kontinentu. Co by měla podle profesora Komárka prosazovat Česká republika?
Ostrov Jamese Rosse, foto: NASA
"Antarktida je teď samozřejmě pod velkým tlakem různého využití. Můj osobní názor je, že statut kontinentu rezervovaného pro vědecký výzkum by měl být zachován, jak to jen půjde. Je to kontinent nesmírně krásný, ale také nesmírně křehký. Ekologické vazby jsou tam velice vyhraněné, ale tím jsou také velice náchylné k různým zásahům. Proto doufám, že převáží názor zachovat Antarktidu pro vědecký výzkum, který má pro lidstvo nesmírný význam."
Vraťme se ale ještě k české expedici. Její členové asi oslaví Nový rok na cestách. V úterý vyjeli z Brna na letiště do Vídně. Čeká je cesta do Chile, odtud zamíří do Patagonie, pak letadlem argentinské armády poletí na ostrov Seymour, tam přesednou na vrtulník, který je dopraví až na Ostrov Jamese Rosse.
