V Antarktidě byla dokončena česká polární stanice

Česká polární stanice na Rossově ostrově v Antarktidě je dokončena. Ponese jméno slavného českého genetika a meteorologa Johana Gregora Mendela a vědě začne sloužit už od jižního polárního léta, tedy od přelomu listopadu a prosince. Co budou vědci zkoumat a jak se na základně žije uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Česká republika se přiřadila k nemnoha zemím, které mají v Antarktidě svoji polární stanici. Její vybudování přišlo na 50 milionů korun a náklady neslo ministerstvo školství. Příprava celého projektu i s výstavbou stanice trvala přes pět let. Jak vlastně polární stanice dnes vypadá? Mnoho lidí si možná představí jakési buňky ve tvaru iglú. To však není pravda, říká garant projektu profesor Masarykovy univerzity v Brně Pavel Prošek.

"Časy Amundsenů už minuly. Ta stanice je tvořena jednou hlavní budovou půdorysně 26 krát 11 metrů, která je určena pro bydlení, relaxaci, vědeckou práci a pochopitelně ukojení hygienických potřeb patnáctičlenné posádky, která může být rozšířena zhruba do 20ti osob. Technickou infrastrukturu objektu tvoří devět kontejnerů, z nichž každý je nositelem nějakého technického systému. Čili je tam kontejner s dieselagregáty, je tam kontejner s elektrorozvodnou, skladištní kontejnery a podobně."

Co konkrétně vědci v Antarktidě zkoumají?

"Stanice je od začátku proklamována jako vědecká a už místem, na kterém je postavená, je předurčena pro řešení vědeckého programu. Ten se bude zabývat problémy vzniku malých odledněných území v okrajových částech Antarktidy jako důsledku globálního oteplování, dále se bude zabývat změnami těchto odledněných území a ve finále potom kolonizací živými organismy. Těmto územím se někdy také říká antarktické oázy nebo vegetační oázy a tím přívlastkem se určuje, jak to odledněné území vypadá."

Oblast, kde stanice stojí, byla ještě před 20 000 lety pod ledem. Jak led ustupoval, začal sem přicházet život. A právě tyto změny zajímají české vědce. Klimatologové již nainstalovali na stanici a v jejím okolí několik meteorologických stanic včetně speciálního kompletu pro měření slunečního záření, botanici se věnovali monitorování vegetace a studiu podmínek výskytu sinic, řas a mechů. Česká základna zatím počítá s letním provozem. Teploty v Antarktidě dosahují v létě kolem minus 40 stupňů. Na pobřeží, kde stojí většina základen, pak kolem nuly. I během léta však může přijít sníh a teploty výrazně klesnout.

"Antarktické léto trvá od přelomu listopadu a prosince a končí řekněme v druhé polovině března. Zimní pobyt ne že by byl na té stanici nemožný, ale byl by příliš finančně náročný vzhledem k tomu, že velká řada vědních disciplín v zimním období nemůže být provozována."

Pojedete na polární stanici?

"Letos jsem byl u toho, když se ta stanice dokončovala stavebně a technicky. A příští rok bych byl rád, když budu zase u toho, jak se bude rozvíjet vědecký program."

Dosud byli čeští vědci v Antarktidě vždy pod cizí střechou. Proto považuje Pavel Prošek stavbu základny za významné rozhodnutí. Podle vědců není na stanici nic zbytečného, naopak nechybí nic, co člověk může potřebovat. I když budou vědci v době antarktické zimy doma, přesto zde bude Česko zastoupeno alespoň v zeměpisném názvu. Jeden z ledovcových potoků na ostrově King George se totiž nazývá Czech creek, tedy Český potok.