Svými zákony dědičnosti předběhl dobu. Johann Gregor Mendel se narodil před 200 lety
Byl přírodovědcem, biologem, meteorologem, učitelem, matematikem, knězem a také opatem Augustiniánského kláštera ve Starém Brně. Proslavil se ale hlavně jako vědec, který formuloval základní zákony dědičnosti považované za největší přírodovědecký objev posledních 500 let. Johann Gregor Mendel se narodil přesně před 200 lety, 20. července 1822 v Hynčicích na severní Moravě.
Experimenty s dědičností se Johann Gregor Mendel zabýval od roku 1856. Pro své bádání si vybral hrách setý a v průběhu deseti let vypěstoval na třicet tisíc exemplářů, které pak vzájemně křížil. Zkoumal, jak se mezi různými generacemi plodiny dědily znaky jako tvar a barva semen.
O principech křížení sepsal v roce 1866 světoznámou publikaci ‚Pokusy s rostlinnými hybridy‘. Tento spis pak položil základy moderní genetice.
„V biologii aplikoval matematiku v biologii, což nebylo úplně běžné. A místo toho, aby jako jiní v té době sledoval spoustu znaků, jak se dědí z rodiče na potomky, si jich vybral jenom několik, a potom je sledoval přes několik generací,“ řekl Českému rozhlasu Jiří Macas z Biologického centra Akademie věd.
Díky tomu podle něj mohl Mendel přijít na zákony dědičnosti, které jsou pro současné genetiky něčím podobným, jako je malá násobilka pro matematiky.
Genetická konference i festival
Oslavy 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela probíhají po celý rok a podílejí se na nich instituce z Brna i celé republiky. Kromě velkého Festivalu Mendel, který zaštítilo UNESCO, je jedním z vrcholů velká genetická konference. Ta začala v Brně přesně v den výročí narození vědce. A to za účasti čtyř stovek vědců a světových kapacit včetně tří laureátů Nobelovy ceny.
„Což je výjimečné. V České republice ještě nikdy nebyli najednou tři laureáti Nobelovy ceny. Máme tam také neméně 10 řečníků na stejné úrovni. Takže je to skutečně světová vědecká elita. A přišli i kvůli tomu, že chtějí vzdát poctu Gregoru Mendlovi,“ řekl Českému rozhlasu za organizátory Jakub Carda, vedoucí aktivit Mendel.
Mezinárodní Mendelova genetická konference, podporovaná také organizací UNESCO, se věnuje aktuálním tématům z oblasti genetiky člověka. Diskutovat se budou nejnovější poznatky v oboru a hledat odpovědi na klíčové otázky vzniku života buňky rostlin i člověka, evoluce, dědičnosti, genetických onemocnění či uplatnění nových genomických technologií v medicíně nebo zemědělství.
Zahájení i zakončení konference se uskuteční přímo v Augustiniánském opatství na Starém Brně. Všichni tři nobelisté, stejně jako další zahraniční i domácí účastníci, oceňují, že se část programu odehrává přímo v klášteře, kde opat Mendel žil a pracoval, studoval dědičnost na rostlinách hrachu, choval včely nebo založil meteorologickou stanici.
Bankovka i pamětní stříbrná mince
Moravské zemské muzeum vydalo k připomenutí 200 let od narození Gregora Johanna Mendela v limitovaném množství unikátní pamětní bankovku s portrétem vědce s nominální hodnotou nula euro. Bankovky jsou ze stoprocentního bavlněného papíru, který se používá při výrobě skutečných eurobankovek. Obsahují rovněž některé ochranné prvky jako hologram či mikrotisk.
Každý kus je přitom originál, na svém povrchu nese pořadové číslo, stejně jako mají i skutečné peníze. Autorem výtvarného návrhu, liniových kreseb a ocelorytiny portrétu Mendela je akademický malíř Rudolf Cigánik.
Česká národní banka zase v den 200. výročí narození přírodovědce vydala pamětní stříbrnou dvousetkorunu, kterou vyrobila jablonecká Česká mincovna.
Je ražena ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů. Na lícní straně mince je portrét Gregora Mendela s brýlemi, na rubové straně jsou hrachové lusky. Protože Mendel experimentoval ještě s křížením včel, na obou stranách mince je znázorněna šestiúhelníková kompozice, která symbolizuje včelí plástev.
