Čeští polárníci zkoumají oteplování

James Ross Island, photo: NASA Dryden Flight Research Center

Na druhou výpravu do Antarktidy vyrazila minulý týden skupina vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Loni postavili první Českou polární stanici Johanna Gregora Mendla na ostrově Jamese Rosse. Co nyní mají v plánu a jak dlouho tam budou?

Ostrov Jamese Rosse, foto: NASA
Česká polární výprava, čítající 15 členů, se na ostrov Jamese Rosse přepravovala letecky přes Argentinu. Většina polárníků před rokem strávila na ostrově několik týdnů, tentokrát by měli na stanici pracovat asi šest týdnů. Cíl výzkumu je stejný jako v loňském roce:

"Znamená to široké spektrum úkolů. Od těch prvotních, popisných charakteristik, jako je například dokončení podrobné geologické mapy, dodělání tzv. geobotanické mapy, to znamená udělat podrobný průzkum deglaciované části ostrova a zakreslit do mapy, kde roste které společenstvo, z jakých druhů rostlinných je spojeno,"říká vedoucí výpravy Miloš Barták.

Většina výzkumníků jsou biologové. I proto se budou zabývat zejména tím, jak se rostlinám daří adaptovat se na extrémní klimatické podmínky na ostrově Jamese Rosse. Není tam totiž jen led a sníh. Tam, kde ustoupil ledovec, rostou lišejníky a mechy. A právě ty budou předmětem výzkumu členů výpravy.

"Skleníček je zařízení z plexiskla ohraničující asi 1,5 metru čtverečního s malou záznamovou ústřednou, na kterou je napojeno 12 čidel monitorujících změny uvnitř objektu," objasnil Miloš Barták. U každého skleníčku sice schází střecha, přesto je v něm asi o dva stupně Celsia tepleji než v okolní krajině.

Mendlova polární vědecká stanice byla otevřena před rokem a měla by sloužit vědě přibližně 30 let. Její hlavní tvůrce Pavel Prošek z brněnské Masarykovy univerzity koncem loňského roku oznámil, že činnost vědců v Antarktidě, tedy stanice na ostrově Jamese Rosse, a v Arktidě, kterou provozuje Jihočeská universita na Špicberkách, by mělo v budoucnu zastřešit České národní polární centrum. Fungovat má od roku 2009. Profesor Prošek věří, že tento termín je reálný:

"Já v to doufám, protože jakýkoliv výzkum v polárních oblastech je, řekl bych, náročný jak obsahově, tak materiálně. Bez nějakého systematického podporování a systematické činnosti by byl naprosto nemožný."

Posláním centra by měla být koordinace projektů obou stanic, technické zajištění expedic, reprezentace české polární vědy v zahraničí a získávání peněz na vědecké projekty. "Zjednodušeně řečeno by se vědci měli starat především o svoji vědu a centrum o zbývající důležité úkoly," vysvětlil profesor Prošek.