Pštrosům se na Moravě daří
O uplynulém víkendu hovořil kolega Zdeněk Vališ v našem seriálu o různých českých "nej" o tom, že na pštrosí farmě v Doubravicích u Blanska vytvořila tamní slepice světový rekord, když letos 18. dubna snesla vejce o hmotnosti 2,6 kg. Doubrovickou pštrosí farmu si Zdeněk Vališ vzal jako námět také pro dnešní ekonomickou rubriku.
"Začali jsme s dvaceti kusy. V současné době chováme plemenné stádo s padesáti kusy, které jsou zapsány v plemenné knize. Dalších dvacet kusů dospělých slouží jako rezerva k tomuto základnímu stádu. Roční produkce farmy je asi 500 kuřat. Na vrcholu léta se nám na farmě sejde až 700 kusů zvířat, protože se tam nachází i dosud neporažení ptáci z předchozího roku."
Zřejmě je to vaše podnikání rentabilní, když jste u toho vydrželi tak dlouho.
"Jedná se v podstatě o klasické zemědělství. To znamená, že jednou jste dole, jednou nahoře. Děláme to ale nejen pro zisk, ale proto, že nás to baví. Ty chovy, které začaly s pštrosy kvůli rychlému zisku, tak už také rychle skončily. Jak už jsem řekl, je to klasická zemědělská výroba a ta kopíruje pohyb cen na trhu. Pokud klesají ceny ostatního masa, klesá i cena pštrosího masa. Jednou jsou ekonomické ukazatele dobré, podruhé, jako třeba v loňském roce horší. Loni bylo velké sucho, zvláště u nás na střední Moravě. Pštrosi se krmí zejména vojtěškou, ale jetelotrávy vůbec nenarostly, byla pouze jedna seč místo obvyklých pěti. My ale potřebujeme seno, zásobu krmiv na zimu. Došlo tedy k velkému ekonomickému propadu, protože jsme museli nakupovat krmení, kterého obecně bylo loni všude málo."
Letošní vlhký a studený rok vám ale bude vyhovovat. Je to příznivé období pro zelené krmení.
Pštrosi, jako objekt svého zájmu, si Marek Kubíček a Roman Koupý vybrali především kvůli šlechtění. Mají vysokou reprodukční schopnost a relativně nízké nároky na krmení. Šlechtění samo o sobě by samozřejmě farmu neuživilo. O rentabilitu chovu se musí postarat tzv. méně kvalitní jedinci, kteří jdou na porážku. Pštrosí produkty, jako maso, kůže, peří a vejce se těší stále větší oblibě u konzumentů a zpracovatelů po celém světě. V Česku je ale podle Marka Kubíčka pštrosí trh stále ještě v plenkách.
"Naší prvotní snahou bylo genetické šlechtění. Při tomto chovu, vzniká samozřejmě mnoho, ne zrovna odpadu, ale ptáků, kteří neprojdou výběrem. Do další plemenitby se nechávají tak tři procenta a ostatní ptáci jdou na porážku. V současné době ten trh v Česku nefunguje. Většinu produkce si proto necháváme zpracovat u řezníků a prodej pak realizujeme sami přes restaurace a hotely. Do české obchodní sítě, do supermarketů, se zatím dováží především mražené pštrosí maso, mnohdy nižší kvality. Kvalitní maso chlazené v současné době na trhu není."
Za kvalitním pštrosím masem, filety a steaky, tedy musí jít zákazník v Česku do vybraných restaurací. V obchodní sítí se setká jen s méně kvalitním dovezeným masem, které je levnější. Je to dáno tím, že pštrosí pochoutky jsou pro hodně českých zákazníků příliš drahé, i když jen v ceně to není.
"Toto maso ještě není v povědomí lidí a není ještě plně doceněno. Nemá tady tradici. Je to tmavočervené maso, ale má všechny atributy drůbežího masa. Má minimální obsah cholesterolu, je křehké a jemné i přes minimální obsah tuku."
Neuvažujete také o vývozu? Teď když jsme v Evropské unii, tak by šlo jen o vnitrounijní obchod.
"Naším cílem je spoléhat se zatím hlavně na domácí trh. Možnosti exportu se samozřejmě v současné době rýsují. Ze zahraničí je zájem o naše pštrosí maso. Na druhé straně ale nejsme schopni uspokojit poptávku v těch objemech, ve kterých pštrosy chováme a i když jsme největší farma v republice. Každý odběratel ze zahraničí chce určité smluvní dodávky, a to my nejsme zatím s to plnit. V Česku se chová celkem zhruba tři a půl tisíce pštrosů. Ono to vypadá sice jako velké číslo, ale pokud se to promítne do váhy masa, tak jde vlastně o promile v celkovém objemu i těch atypických mas, jako je třeba jehněčí nebo zvěřina. K většímu rozšíření pštrosího masa určitě dojde souběžně s rozvojem českých farem, ale zatím je to všechno v plenkách. Chov, trh i marketing."
Takže až přijedete do Česka a v hotelové restauraci objevíte v přehledu delikates pštrosí specialitu, vězte, že maso může s velkou pravděpodobností pocházet ze zvířat, která jsou chována volně na pastvinách na okraji Moravského krasu a kterým jsou podávána krmiva rostlinného původu bez příměsí medikamentů, krmných aditiv. Nedostávají ani stimulátory růstu, i když na Moravě rostou obři a jedna ze slepic snesla největší vejce na světě.
