Půl století od bělehradského zázraku. Jediný evropský titul a Panenkův dloubák, který změnil fotbal

Antonín Panenka vstřelil 20. června 1976 ve finále Mistrovství Evropy v Bělehradě proti Německu vítěznou penaltu

Před padesáti lety, 20. června 1976, zažil československý fotbal svou největší hodinu. Ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě porazil tým trenéra Václava Ježka favorizovanou NSR po penaltovém rozstřelu 5:3. A právě v té chvíli vznikl jeden z nejslavnějších momentů světového fotbalu: Antonín Panenka poslal míč lehkým dloubnutím doprostřed branky a navždy změnil způsob, jakým se o penaltách přemýšlí. „Vršovický dloubák“ se stal pojmem, symbolem odvahy i drzosti — a dodnes je citován, napodobován i obdivován.

Cesta, která začala už v kvalifikaci

Antonín Panenka  (č.7) s Johanem Neeskensem během Eura 1976 | Foto: Profimedia

Triumf v roce 1976 nebyl náhodou. Československo prošlo těžkou kvalifikací, v níž jedinou porážku utrpělo s Anglií. Vítězství ve skupině poslalo tým do čtvrtfinále proti Sovětskému svazu, který byl tehdy považován za favorita.

Ale Ježkův tým překvapil Evropu: doma vyhrál 2:0, venku remizoval 2:2 a postoupil na závěrečný turnaj do Jugoslávie. Tam už čekala jen čtyři mužstva — Nizozemsko, Jugoslávie, NSR a Československo.

V semifinále přišel první velký výkon: vítězství 3:1 po prodloužení nad hvězdným Nizozemskem s Cruyffem a Neeskensem.

Finále, které psalo dějiny

Finále proti NSR 20. června 1976 v Bělehradě sledovalo přes 30 tisíc diváků. Československo začalo fantasticky: góly Jána Švehlíka a Karola Dobiáše znamenaly vedení 2:0.

Němci ale ukázali sílu. Dieter Müller snížil a v 89. minutě vyrovnal Bernd Hölzenbein. Zápas šel do prodloužení, ale rozhodnout musely až penalty — vůbec poprvé v historii velkých turnajů.

„Jestli to nekopneš, nepustím tě do pokoje!“

Penaltový rozstřel byl připravený do posledního detailu. Trenér Václav Ježek dokonce na soustředění v Tatrách nechal hráče trénovat penalty před stovkou pískajících lidí, kteří měli simulovat tlak tribun.

A Panenka? Ten svůj trik piloval dva roky. Věděl o něm jen brankář Ivo Viktor, s nímž sdílel pokoj. Viktor ho od nápadu zrazoval a žertoval: „Když to zkazíš, nepustím tě do pokoje.“

Panenka si ale věřil. A když Uli Hoeness přestřelil, přišla chvíle, která vstoupila do dějin.

Vršovický dloubák, který obletěl svět

Panenka se rozběhl, zpomalil… a míč lehce podebral. Balon letěl obloučkem doprostřed branky, zatímco Sepp Maier skočil k tyči.

Bylo rozhodnuto. Československo se stalo mistrem Evropy. A svět se naučil nové slovo: Panenka.

Foto: ČTK / imago sportfotodienst / imago sportfotodienst via www.imago-images.de

Od té doby se jeho jméno používá jako označení pro tento typ penalty — ať už ho střílel Zidane, Pirlo nebo Neymar.

Panenka sám později řekl: „Vždycky jsem chtěl lidi bavit. Ta penalta všechno přehlušila.“

Půl století legendy

Bělehrad 1976 je dodnes největším úspěchem československého fotbalu. A Panenkův dloubák je možná nejslavnějším gólem, jaký kdy český hráč vstřelil.

Antonín Panenka (nar. 1948)

·         legenda Bohemians Praha

·         autor nejslavnější penalty v historii fotbalu

·         59 startů a 17 gólů za československou reprezentaci

·         mistr Evropy 1976

·         jeho jméno se stalo fotbalovým pojmem, je po něm pojmenovaný i španělský fotbalový časopis

Antonín Panenka | Foto: Dáša Kubíková,  Archiv Českého rozhlasu
klíčová slova:

Související