Řada iráckých důstojníků studovala v Československu
V souvislosti s válkou v Iráku se v Česku vedly a vedou diskuse o tom, na které straně česká vláda stojí. Faktem je, že byť se čeští vojáci bezprostředně nezapojí do vojenských akcí, válka v Iráku je i tak trochu naše. I když jinak než bychom si asi přáli. Řada iráckých důstojníků, kteří dnes bojují proti spojeneckým vojskům, získala totiž vojenské vzdělání v někdejším Československu.
"Příprava iráckých studentů začala už v šedesátých letech. Jejich počet a zaměření se měnil s objednávkou nových typů zbraní, protože na to se tito specialisté připravovali. Podle toho kolísal jak počet tak zaměření. Irák patřil ke tradičním zákazníkům. Nejvíce Iráčanů zde bylo v sedmdesátých let a především v první polovině osmdesátých let."
Spolupráce mezi socialistickým Československem a režimem Saddáma Husssaina přípravou nekončila desítek důstojníků v Brně zdaleka nekončila.
Irák dokonce patřil k zemím, kde spolupráce přerostla do vyššího stupně. Vojenská akademie nejen připravovala studenty tady u nás, ale spolupůsobila v organizaci školy přímo v zemi", doplňuje Sylvestr Chrastil.
Skupina československých expertů z Vojenské akademie Antonína Zápotockého a brněnského Vysokého učení technického tak na začátku 80. let přímo v Bagdádu pomáhala budovat vysokoškolské centrum, kde se připravovali další iráčtí důstojníci. Vojenská škola v Bagdádu dodnes existuje a většina jejích učitelů jsou absolventi brněnské akademie. Kolik iráckých důstojníků prošlo samotnou zahraniční fakultou brněnské akademie? Více mluvčí dnešní Vojenské akademie Miloš Dyčka.
"Přesných počtů iráckých studentů, kteří studovali na VAAZ se už asi nikdy nedobereme. Podle kvalifikovaného odhadu jich zde mezi lety 1963 až 1989 studovalo několik desítek. Například v roce 1984 studovalo na zahraniční fakultě VAAZ 411 studentů. Největší počet byl Syřanů a hned za nimi byli Iráčané. V tom roce 1984 zde tedy studovalo deset nebo patnáct Iráčanů,"
Jedním z desítek absolventů je i Aldin Bahaa, který vystudoval brněnskou Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v roce 1988. Vojenská pomoc Československa Iráku byla podle něj velmi významná.
Po ukončení studia se iráčtí studenti vraceli zpět a žádné další kontakty se svojí alma mater neudržovali. Jaký byl jejich další osud? Na to jsem se zeptal mluvčího Vojenské akademie Miloše Dyčky. Je možné, že tito důstojníci vyškolení tady na akademii dnes stojí proti spojeneckým vojskům?
"Já přesně vím kam míříte, ale jednou ze zásad působení vědecko-pedagogických pracovníků vojenské akademie ve prospěch zahraničních studentů bylo to, že po skončení studia a odchodu studentů do mateřských zemí s nimi byly přerušeny veškeré kontakty. Byla by to spekulace, zda tito lidé jsou nadále v armádě případně zda stojí proti spojeneckým vojskům."
Nicméně vyloučeno to není....
"Vyloučeno to není, ale stejně tak to nelze ani potvrdit a verifikovat."
"Irácká armáda mně vyslala do ČSSR v roce 1982 na studium spojovací techniky. V roce 1988 jsem ukončil studia a sloužil jsem v armádě jako důstojník z povolání do roku 1996."
To znamená, že se aktivně účastnil i války v Perském zálivu v roce 1991?
"Ano, účastnil. Byl jsem učitel na škole spojů v Bagdádě, ale protože jsem byl inženýr, neúčastnil jsem se války přímo jako pěšák nebo tankista. Ale moji kolegové, kteří byli tankisté se účastnili bojů."
"Ano. Většina z nich je aktivních dodnes v irácké armádě",
říká Aldin Bahaa. Ostatně i o on byl aktivním důstojníkem až do roku 1996, kdy z Iráku utekl a nyní žije v exilu v České republice. Zahraniční fakulta Vojenské akademie Antonína Zápotockého ale připravovala nejen studenty z Iráku, ale i Lybie, Afghánistánu či Palestiny. Od roku 1960 do roku 1990 jí prošly stovky studentů.
"Neškolili jsme irácké ani jiné studenty kvůli ideologii. Školili jsme vojenské experty a byl to i obchod, který provázel zakázky na dodávku vojenské techniky. Vojenská akademie se nemá za co stydět", říká její mluvčí Miloš Dyčka.
