Radio Praha na knižním veletrhu v Casablance: zájem o Česko byl mezi Maročany velký
Už mnoho let se v marocké Casablance koná mezinárodní knižní veletrh. Také letos se jej účastnila i Česká republika a jako hosta pozvala Radio Praha. V čem role hosta spočívala, vysvětlí Magdaléna Hrozínková z francouzské redakce:
Mají Maročané nějaké povědomí o České republice a české kultuře?
"U stánku se často zastavovali lidé, kteří už v Česku byli a přišli nás pozdravit a říct nám, že se jim tady vesměs líbilo. Většinou to byli lidé, kteří navštívili Prahu v rámci klasického turistického víkendu v Praze. Potom tam byli právě i studenti, kteří by měli zájem o stáže a studijní pobyty.
Nějaké povědomí Maročané mají, opakovalo se jméno Václava Havla nebo Franze Kafky, toho hodně znají. Ze své zkušenosti můžu říct, že Maročané vědí, že Česká republika je ve střední Evropě, dokonce často vědí, že už neexistuje Československo, i když to povědomí o Československu je ještě značné. Řada lidí ale ví, že existují dva samostatné státy a že máme demokracii."
Ty sama jsi byla hostem v tamním rádiu. Na co se Tě ptali?
"Já jsem byla hostem téměř dvouhodinového pořadu známého marockého žurnalisty. Je to interaktivní pořad založený na komunikaci s posluchači, kdy posluchači odpovídají na různé vědomostní otázky, které se tentokrát týkaly částečně i České republiky. Ta stanice se jmenuje Chaine Inter, je to celoplošná zpravodajsko-publicistická stanice, která chce být takovou moderní tváří Maroka a ten pořad, kde jsem byla, se vysílá každý den. Byla jsem tam pozvána spolu s panem Černým z české ambasády a jednou marockou spisovatelkou, která vydala knížku pro děti. Rozhovor se točil okolo knih, médií a rádia, protože ten pořad se vysílal i u příležitosti mezinárodního dne rádia."
"Setkala. Čechů tam žije okolo stovky a velmi často tam přijíždějí turisté. Čechů tam tedy pár desítek žije. Já jsem byla v hlavním městě Rabatu a pak v Casablance, kde se konal ten veletrh. V obou městech jsem se potkala s Čechy. Řekla bych, že ta komunita, zejména v Casablance, je taková mladá, dynamická, jsou to často rodiny s dětmi. Jsou to často české ženy, které se do Maroka přivdaly a velmi dobře se tam etablovaly. Jedna má lékárnu, jedna má nehtové studio, další pracuje v oblasti IT. Setkala jsem se tam i s paní Hilmiovou, což je velice zajímavá paní, Češka, která se do Maroka přivdala před 49 lety. Já jsem se s ní setkala právě v den, kdy to bylo 49 let od momentu, kdy vystoupila na letišti. Vyprávěla mi, že si tenkrát vezla 200 kilo věcí, celé vybavení domácnosti. Se svým mužem, který už bohužel zemřel, prožila velmi šťastné manželství. Mají dva syny a oba mluví perfektně česky, studovali částečně ve Francii, USA, Maroku a Česku. Rodina dodnes žije česko-marocky, udržují se tam tradice z obou zemí, jí se české i marocké jídlo. Byla to pro mě velice hezká zkušenost, byla jsem u nich i na obědě."
A co jste měli?
"Bylo marocké jídlo. Asi by je ani nenapadlo, připravit na mou počest knedlovepřozelo, i když říkali, že knedlíky musí mít maminka aspoň jednou za týden. My jsme měli marocké jídlo tajine, výborný salát a marocké zákusky, takže jsem si pochutnala."
