Radio Praha vysílá už 65 let
Tento týden se při příležitosti výročí Radia Praha pokusíme o ohlédnutí nazpět. Nejprve několik údajů pro základní orientaci. Zahraniční vysílání je samostatnou programovou jednotkou od roku 1952. Během padesátých let se vysílalo v deseti jazycích a v češtině a slovenštině. Jádro českého a slovenského vysílání tvořila takzvaná krajanská redakce, která se zaměřovala na komunikaci s krajany. Kulturní tematika patřila hlavně do víkendových relací a byla bohatě zastoupena. Vysílaly se dokonce náročnější umělecké pořady, rozhlasové hry, opery, dramatická pásma z dějin, hudební a literární pořady. Zahraniční vysílání v 60. letech podávalo do zahraničí informace o rozkvétající československé kultuře, kterou přineslo politické uvolňování. Objevovaly se možnosti vycestovat, mnozí krajané se vraceli do Čech. Přijížděli zahraniční umělci, jako například v 65. roce Luis Armstrong, v druhé polovině 60. let se diskutovalo o demokracii a u toho všeho redaktoři krajanské redakce nechyběli. Připravil Vilém Faltýnek.
Karel Höger byl na rozdíl od Štěpánka hercem racionálnějšího typu, ne náhodou v první polovině 60. let patřily k jeho největším rolím postavy jako vyhaslý intelektuál Morák z Hrubínovy Srpnové neděle nebo Willi Loman z Millerovy Smrti obchodního cestujícího. V pořadu Silvie Bibusové vzpomíná na kraj svého dětství, brněnskou periférii Královo Pole. Höger pečlivě hereckými prostředky vytváří obraz plynoucích vzpomínek. No ale samozřejmě plnil tento pořad i svoji - v tehdejším vysílání všudypřítomnou - politickou úlohu. Sentimentalizujícím líčením lásky k vlasti a jejím krásám měl kárat ty, kteří Československo opustili a agitovat pro vymoženosti socialistického státu. Herec František Kovářík vzpomíná na kraj kolem Mníšku pod Brdy nedaleko Prahy. Z dostupných informací lze usuzovat, že se pořad Můj nejmilejší kraj vysílal v polovině šedesátých let v této podobě autorských vystoupení a později se stal spíš informační rubrikou o zajímavých koutech Čech a Moravy. V této tradici pokračujeme vlastně dodnes rubrikou Letem Českem.
Zakončíme kuriozitou. V podání Karla Högera má zahraniční vysílání pozoruhodnou nahrávku úvodu k Dvořákově Rusalce v esperantu. Je to nejstarší poválečný záznam, pochází z roku 1956. Připomíná skutečnost, že tento umělý jazyk byl součástí mnohajazyčného zahraničního vysílání už od třicátých let.
