Rakouský rozhlas v srpnu 1968 vysílal i české zprávy

Mezi obecně známé skutečnosti patří to, že Rakousko v době studené války přijímalo s otevřenou náručí uprchlíky z téměř dvakrát lidnatějšího sousedního Československa. Jen v krátkém časovém úseku po srpnu 1968 se stalo dočasným azylem či přestupnou stanicí pro mnoho desítek tisíc lidí z okupované země. A pro část z nich poté i druhým domovem. Mezi pozapomenuté kapitoly nedávných dějin ale patří gesto rakouského rozhlasu, který se hned po invazi stal cenným zdrojem informací v češtině.

"Der Österreichische Rundfunk bringt nun Nachrichten in tschechische Sprache. Posloucháte zprávy Rakouského rozhlasu v české řeči. U mikrofonu Jean Dannes..."

Tak v srpnu 1968 začínaly zprávy rakouského rozhlasu v češtině. Prioritně byly určeny Čechům a Slovákům v Rakousku, kterých počet v krizových dnech rychle rostl na údajně až 160 tisíc. A samozřejmě je mohly poslouchat také obyvatelé příhraničních měst a obcí. Co například mohli uslyšet?

"Úvodem jedno důležité sdělení československým státním příslušníkům, kteří jsou ve Vídni bez vlastních dopravních prostředků a chtějí se vrátit. V pondělí 26. srpna, tj. zítra, odjíždí tři zvláštní autobusy ČSAD od budovy československého vyslanectví v Penzinger Straße 11, Vídeň 14, zpět do Československa. Autobusy pojedou z Vídně přes Novou Bystřici, Jindřichův Hradec a Benešov do Prahy. Taktéž od zítřka, pondělí 26. srpna, pojede denně v 9 hodin 35 minut vlak z Franz-Josefs-Bahnhof přes České Velenice do Prahy. Cesty jak autobusem, tak vlakem jsou zdarma."

Ze zpráv rakouského rozhlasu v češtině ale bylo jasné, že doma na Čechoslováky nic dobrého nečeká.

"Podle posledních zpráv svobodných rozhlasových stanic na území Československa přijíždějí na území Československé republiky stále další jednotky ozbrojených sil 5 zemí Varšavského paktu, které Československo obsadily. Jak oznámil svobodný pražský rozhlas, stává se zásobovací situace v hlavním městě Československa stále těžší. Máslo není vůbec již k dostání. Na mléko a chléb stojí obyvatelé dlouhé hodiny ve frontách. Také zásoby ostatních potravin se zmenšují pro narušený, ztížený a nepravidelný přísun."

A tak se mnoha Čechoslovákům nabízela úvaha – alespoň dočasně - zůstat ve Vídni. Ta opravdu otevírala svou náruč, zaznělo ve zprávách rakouského rozhlasu v češtině už 23. srpna 1968.

"Českoslovenští státní příslušníci, kteří nemohou nyní pro změněné poměry cestovat zpět do své vlasti, mohou se v případě nutnosti obrátit na redakci Vídeňské svobodné listy, Vídeň 5, Margaretenplatz 7, telefon 578308, o informace. A druhé sdělení: Ve spolupráci s organizací Pomoc uprchlíkům vydává Wiener öffentliche Küche (WÖK) ve všech svých filiálkách Čechoslovákům, kteří zůstali v Rakousku, bezplatné obědy. Mají se přihlásit u organizace Pomoc uprchlíkům, Auerspergstrasse 4, Vídeň 1, kde obdrží poukázky na jeden oběd denně. O děti je postaráno zvláště. Personál kuchyně dostal příkaz připravit pro děti lehká jídla."

K tehdejšímu koloritu front v takových jídelnách ve Vídni patří například setkání rodiny českého a slovenského herce Jaroslava Rozsívala s proslulým saxofonistou a pozdějším dirigentem Karlem Kraugartnerem, na kterém v našem vysílání loni vzpomínal rozhlasový režisér a novinář Jaroslav Rozsíval mladší.

A my už jen dodejme, že nejen zprávy rakouského rozhlasu v češtině, ale také další cenné zvukové záznamy ze srpna 1968 najdete na stránkách Radia Praha na adrese www.radio.cz.