Redaktoři Radia Praha navštívili chemiky v Liberci
Voláme Kuvajt, to je název naší pravidelné rubriky, ve které už třetí týden vyřizujeme českým i slovenským vojákům v Kuvajtu pozdravy z domova. Dnes v ní navštívíme i mateřskou základnu českých chemiků v Liberci. Vysílání do Kuvajtu připravuje Milena Štráfeldová.
Liberecká 9. chemická rota je v posledních týdnech častým cílem návštěv armádních velitelů i novinářů. I naše první vysílání do Kuvajtu přineslo reportáž ze setkání ministra obrany Jaroslava Tvrdíka a náčelníka generálního štábu Pavla Štefky s rodinnými příslušníky českých chemiků v Kuvajtu. I koncem minulého týdne proběhlo pod Ještědem setkání libereckých vojáků s vedením resortu obrany. Tuto středu se do Liberce vypravil tým redaktorů naší rozhlasové stanice Radio Praha a byl mezi nimi i Mikuláš Kroupa:
Mikuláši, co bylo cílem Vaší návštěvy?
"My jsme se chtěli setkat s vojáky a natočit s nimi pozdravy pro jejich přátele a kolegy v zahraniční misi v Kuvajtu. Mne nadchla především zajímavá atmosféra, která panuje na útvaru. Jednak útvar v Liberci prochází reorganizací a připravuje se na profesionalizaci, takže atmosféra je napjatá, plná shonu, ale přesto je tam duch přátelství. Vojáci se velmi často mezi sebou vyměňují zkušenosti ze zahraničních misí, hlavně z Kuvajtu. Líbilo se mi, že ty vzkazy, které jsme natočili, jsou velmi upřímné. Navzájem si vzkazují, že se těší, až se zase uvidí a posedí spolu u piva a popovídají si, jaké to tam bylo."
A vystřídali se už všichni vojáci z Liberce v nějakých zahraničních misích? Mají už všichni zkušenost ze zahraničí?
"Nemohu potvrdit, že všichni, ale řekl bych, že většina z nich ano. Mluvil jsem se čtyřmi vojáky včetně zástupce velitele kapitána Jiřího Mitbauera, který na mne působil jako velmi seriózní a velmi zkušený člověk. Vyprávěl o těchto misích. Vojáci často vzpomínají na to, že se tam setkali s úplně odlišnou kulturou. Kapitán Mitbauer mi vyprávěl, jak se setkal s islámským fundamentálním náboženským vůdcem, který velice střízlivě popisoval situaci, proč vznikají konflikty mezi islámem a západní americkou civilizací. Mně se moc líbila jejich upřímnost a přátelství a to, že si navzájem vyjadřují podporu a drží si navzájem palce."
A jak vojáky zkušenost ze zahraničních misí poznamenává? Přivážejí si s sebou i nějaký válečný syndrom?
"Na to jsem se vojáků také ptal, ale všichni potvrzují, že nic takového nikdo z nich nezažil. Že se prostě vlrátí a začne úplně běžný vojenský režim, plní úkoly, které mají z velitelství, a s ničím podobným se nesetkávají. Možná je to dáno i tím, že procházejí i velmi pečlivou psychologickou přípravou."
Děkuji Ti za rozhovor. A Mikuláš z Liberce přivezl i několik vzkazů. První z nich svým kolegům do Kuvajtu posílá zástupce velitele kapitán Jiří Mitbauer:
"Já bych chtěl pozdravit kluky z 9. roty, všechny, jak tam jsou. Samozřejmě některé obzvlášť, těším se, až se vrátí Dekoni, chtěl bych pozdravit Standu Krajčího, Gensera, Šafriho a další kluky, kteří tam fungujou. Přeju Vám hodně štěstí, chtěl bych, aby všechno proběhlo v klidu, abyste se vrátili. Abychom se zase setkali a popovídali si o tom, co jste zažili. Těším se na Vás a je mi líto, že tam s Vámi nemůžu být. Držte se a hodně štěstí."
Další pozdrav míří prostřednictvím našeho vysílání za Jiřím Gajdošem.
"Já bych chtěla pozdravit svého manžela Jiřího Gajdoše. Chtěla bych říct, že jsme doma všichni v pořádku, že na něj stále myslíme, že se snažíme všechno zvládat tak dobře, jak to zvládá on tam. Pozdravují ho rodiče z Čech i z Moravy, celá rozvětvená rodina, babičky. Ještě bych mu chtěla poslat takový trošku chladnější vzkaz, aby ho trošku osvěžil, protože tam mají teď teploty k 50 stupňům a my tady máme mrazy a hromady sněhu, takže ještě zasněžený pozdrav z Liberce. Ať se má co nejlíp a brzo se nám v pořádku vrátí."
I dnes do naší rubriky přispěli se vzkazy pro chemiky kolegové ze Slovenského rozhlasu. Z Bratislavy se přihlásil Bernard Roštecký:
Dnes večer na vlnách Rádia Slovensko opäť zaznie známa zvučka armádneho magazínu Plná poľná. A ako v ostatných týždňoch pravidelne aj v tejto relácii patrí podstatná časť vysielacieho času práve vám mužom, ktorí v ďalekej krajine, v ťažkých, ba krutých podmienkach plníte čestnú úlohu. Nás tvorcov tejto relácie len teší, že opäť zaznie hlas vášho veliteľa podplukovníka Svatíka, ktorý na vás nedá dopustiť a je spokojný s vašou prácou i službou. Rovnako sme radi, že môžeme opäť sprostredkovať vaše pozdravy domov najbližším, do miest a dedín Slovenska. V budúcnosti ak vám bude ťažko, vedzte, že Plná poľná je tu predovšetkým pre vás. Vo včerajšom vysielaní sme vám poslali pozdravy z našej verejnej nahrávky vo výcvikovej základni vo Vajnoroch. 6OO prítomných vojakov vám však okrem pozdravov a želaní úspechov zborovo poslalo aj pesničku krásnu trampskú, ktorú určite poznáte. Volá sa Rodné údolí a dnes večer ju bude z nášho vysielania počuť celé Slovensko. Veríme, že vy si ju pripomeniete aspoň v duchu a spomeniete si na to svoje rodné údolie. A aby sme nezabudli na to hlavné. Dobroprajné pozdravy vám posielajú dve kamarátky Anka a Zuzana z Košíc. Poprosili nás aby sme vám tlmočili aj ich želanie, aby ste sa v Kuvajte, či blízkom okolí nedostali do nebezpečnej situácie, aby sa vám nič nestalo a aby ste sa domov vrátili so štítom. Zajtra vraj idú na diskotéku a radi by vás, najmä slobodných, na ňu pozvali. Žiaľ to im nemôžeme splniť ani my, ale pozdrav odovzdávame. Rovnako aj tento, ktorý vám posiela riaditeľ Gymnázia v Galante Peter Černý:
Dovoľte mi aby som pozdravil vás všetkých vojakov príslušníkov Ozbrojených síl SR, ktorí pôsobíte v Kuvajte, v tejto veľmi dôležitej, ťažkej a namáhavej misii. Chcel by som vás pozdraviť nielen v mene mojom, ale aj v mene Gymnázia slovenského v Galante. Ja to poviem úplne jednoducho a ľudovo. Držíme vám palce a predovšetkým vám prajeme, želáme, aby sa vaša misia skončila úspešne a aby ste sa všetci zdraví a spokojní vrátili domov naspäť k vašim rodinám.
Samozrejme k tomuto želaniu sa pripájame. To je už na dnes z Bratislavy všetko. Dopočutia v pondelok
A my z pražského studia přidáme na závěr ještě dva vzkazy z Čech. Ten první je pro Terezku Gregošovou:
"Ahoj, Terezko, všichni na Tebe usilovně vzpomínáme. Každý den teď čekáme, že Tě uvidíme v televizi. Hlavně to všichni ve zdraví přežijte. Těšíme se na shledanou. Milada s Toníkem a všichni Matyášovi a Faltusovi."
A náš poslední dnešní pozdrav do Kuvajtu je pro Ing. Radka Krupku:
"Milý Radku, přijmi pozdrav z Uhříněvse ode nás všech doma. Já speciálně za sebe Ti posílám vždy večer hodně energie, zároveň i Tvým kolegům. Takže v 19 hodin jsem vždy s Vámi. Vydržte, posilujte pozitivní myšlení a brzy s Vámi všemi na shledanou. Laduš Dolínková, Uhříněves."
A i my našim posluchačům v kuvajtské misi přejeme pevné zdraví a ať se všichni v pořádku a co nejdříve vrátí ke svým blízkým.
