Renesance swingu v Česku

Foto: David Poul
0:00
/
0:00

Tančí se všude: ve společenských sálech, na ulicích i v parcích. Swing zažívá celosvětový boom. Jeho obliba stoupá především mezi mladými.

Foto: David Poul

Swingový tanec, lidově swing, se zrodil na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století v černošské čtvrti Harlem v New Yorku. Ve svých počátcích neměl žádná pevná pravidla, samotný tanec byl směsicí několika různých stylů založených na improvizaci, jak říká profesionální mezinárodní tanečnice z Brna Pavlína Korcová.

„Byl to vlastně tanec, kterým se bavili normálně lidé, když skončili v práci, tak šli ven, zatančit si do klubu. A tehdy populární hudba, která kdysi hrála, na takové jakoby diskotéce, byl swing. Hrály tam big bandy, jazzové kapely. A tím, že ti lidé měli chuť na to tancovat, tak i ta hudba se z toho jazzu vyvíjela, takže byla čím dál tanečnější a jednodušší. A vznikala celá swingová éra. Konkrétně lindy hop vznikl v černošské komunitě. Takže je to součást afroamerické kultury. A potom se rozšiřoval vlastně do všech kultur a sfér, a dnes se tančí třeba i v Thajsku nebo v Austrálii a v Africe, prostě všude.“

Swingových tanců je hned několik, nejznámější z nich je už zmíněný lindy hop založený na populárním charlestonu dvacátých let. Byl pojmenovaný podle přeletu Atlantiku Charlesem Lindberghem v roce 1927.

Foto: David Poul
Do Evropy se dostal již v meziválečném období, ale během 2. světové války byl, kvůli své „přehnané nadšenosti, která nectí památku vojáků a nerespektuje pesimistický tón doby“, zakázán. Po válce se vrátil v jiné podobě a to v provokativnějším Rock’n’Rollu. V současné době se lindy hop stává opět velmi populárním po celém světě. Koná se čím dál více swingových festivalů jak v cizině, tak i v České republice.

Swingová komunita je podle Pavlíny Korcové velmi mezinárodní, swingoví tanečníci se mezi sebou znají a tvoří jednu velkou rodinu.

„Zvlášť od té doby, co to začalo být globální. Každý si může najít to svoje Youtube video, takže se to šiří čím dál rychleji. Navíc spousta těch tanečníků, co se to naučí například v Americe, se potom odstěhují do Evropy nebo do Asie, tam to naučí další lidi a takhle se to rozšiřuje. Ta komunita v Africe je v Mosambiku, a tam se odstěhovala jedna Švédka, která tančila ve Švédsku, což byla víceméně první evropská komunita. A stejně tak to probíhá třeba i v té Asii. Ale jsou ty komunity velmi silné i v těch exotických destinacích. Například Korea je snad jedna z největších scén na celém světě. V Soulu tančí tisíce lidí.“

Lindy hop kombinuje párové a sólo tancování a využívá pohyby charakteristické pro černošské tance, s osmi-dobou rytmizací tanců evropských.

Swing je velmi veselý tanec

Oproti jiným stylům se swing liší uvolněností, kvůli které si ho oblíbila v dnešní době spousta mladých lidí. V základním kroku, nazývaném swing out, se střídá otevřené postavení, kde jsou tanečníci spojeni pouze jednou rukou, s uzavřeným držením, kde je partnerka v partnerově náručí.

Tančí se na houpavou swingovou muziku, na hity jazzových hvězd jako byl Louis Armstrong, Duke Ellington, Ella Fitzgerald nebo Glen Miller. Tanečnice navíc ocení i to, že se může tančit v keckách. „Zaujala mě na tom určitě temperamentnost toho tance, to, že to bylo párové – mě se vždycky líbily tance v páru. Ale oproti společenským tancům to působilo hodně ležérně a hodně uvolněně. Jeden pár měl na sobě rifle, nějakou rozevlátou sukýnku, a další měli spíš retro oblečení a každý podle sebe. Tančili v teniskách. Tak to se mi prostě líbilo.“

Pavlína Korcová, foto: Ondřej Tomšů
Ke swingu se Pavlína dostala v podstatě náhodou. Celý život tancovala a přemýšlela, kterým směrem se vydá. Pak viděla jedno video na youtube a vše bylo jasné.

„Já jsem vlastně celý život tancovala, a přemýšlela jsem, kterým směrem se vydám, a před 10 lety jsem našla tady toto video. Tak jsem si říkala: Tohle je něco, co se určitě chci naučit.“

Po pár letech se společně s kamarády rozhodla založit taneční školu Swing Wings, která má dnes již stovky členů a je velmi aktivní v mezinárodních přehlídkách i soutěžích.

Jako zkušená lektorka měla Pavlína navíc možnost učit na několika scénách v zahraničí, například ve Finsku, Švédsku, Belgii, Nizozemsku, Německu, Polsku, Španělsku, Itálii, Izraeli a Rusku. Poslední dvě zmiňované země v ní zanechaly asi nejsilnější zážitky. „Izraelci jsou specifičtí a jsou temperamentní a jsou hrozně zapálení. Rusové jsou samozřejmě trochu chladnější. Člověk jim potřebuje dát čas, než se otevřou. Ale co se týče swingu, tak se mi nestalo, že bych nepotkala všude milé, přátelské lidi.“

Tanečnice říká, že ze všech zemí se nejraději vrací do Španělska. Se svým tanečním partnerem postupně měli šanci učit v Madridu a Pamploně, ale také v exotičtější části Španělska, a to na Mallorce.

Díky volnosti, improvizaci a pohodové muzice swing přitahuje lidi všech věkových kategorií. Specialitou tance je, že není nutné přijít na lekce s partnerem partnera. Taneční partneři totiž vždy takzvaně „rotují“, po stylu původních tančíren z 20. let.

„Je to společenská záležitost, zároveň je to přátelské i pro chlapy. Je to tanec, který je celkem mužný. Tím pádem když třeba v páru chce partnerka přemluvit svého přítele nebo manžela: Pojď se mou něco tancovat, tak ten swing je OK. Ten se buď tančí v teniskách anebo v nějakém obleku, vypadá to dobře. My máme vlastně skoro na všech kurzech víc chlapů než žen. No a má to pěkné kostýmy, pěknou hudbu, a pěknou atmosféru. Když swingaři tančí v parku, a ty jdeš kolem, tak to prostě cítíš a chceš se to naučit.“

Foto: Jan Stárek

Swing napříč kontinenty

Díky tomu, že je swingová komunita tak mezinárodní, člověk může odcestovat na druhý konec světa a cítit se jako doma. Styly swingových tanečníků se v jednotlivých komunitách můžou lišit, ale o to je tanec zábavnější.

Foto: Ondřej Tomšů
„Ten tanec je kompatibilní. Takže když si přijedeš zatančit swing kdekoliv na světě, tak si zatancuješ. Stylově se to trochu liší. Nicméně tím, jak je všechno rychle na Youtube a na Facebooku, tak je to právě podle mě docela škoda, že to začíná vypadat hodně podobně. Myslím si, že dříve ty styly byly mnohem rozmanitější a měly svou individuální tvář, a dneska se to jakoby víc podobá, no.“

Otázkou zůstává, proč se tolik mladých lidí ke swingovému tanci vrací, sto let po jeho vzniku. Podle Pavlíny za to může nejen líbezná muzika, ale také volnost tance a celkový styl, jelikož je vintage v módě. „Určitě je to tím, že retro je v módě. Je populární retro oblečení, vlasy, hudba, ve spoustě kaváren hraje swing. U nás se to také objevuje, v Praze už to možná je, ale když přijedeš do Belgie, ta tam každý chlap vypadá jako swingař, i když vlastně se swingem nemá nic společného. Nosí se takové ty retro brýle, a účesy, jaké se nosívaly třeba ve čtyřicátých letech. Nezávisle na swingu. Takže s tím to přirozeně potom přichází.“

Hlavní komunity swingu v České republice se nacházejí v Praze a v Brně. V obou městech, a i na jiných místech v Česku, se organizují pravidelné lekce, workshopy, tančírny i další společné akce pro swingaře. Začít může kdokoliv v jakémkoliv věku, nabízejí se i lekce pro děti, kterým se říká swing kids.