Fresky v Emauzech zkoumají odborníci. Určí postup restaurování vzácných maleb z doby Karla IV.
Díky nepřehlédnutelným bílým betonovým věžím působí Emauzský klášter v Praze jako moderní stavba. Jeho historie je ale stará přes šest století – byl založen Karlem IV. Z této doby pocházejí také cenné nástěnné malby v ambitu kláštera. Ty nyní zkoumají restaurátoři z Univerzity Pardubice, aby zjistili jejich stav a stanovili další postupy restaurování a údržby.
„Cílem výzkumu je detailní zkoumání stávajícího stavu maleb i faktorů, které na něj měly v minulosti negativní vliv. K průzkumu využijeme nejnovější metody v oboru, z nichž některé se v této kvalitě dosud v České republice nepoužily,“ přiblížil proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice Jan Vojtěchovský současný výzkum, na kterém se kromě odborníků z pardubické univerzity podílí i další dvě německé vysoké školy.
Klášter Emauzy býval po staletí střediskem vzdělanosti, umění a slovanského písemnictví. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikl zde také tzv. Remešský evangeliář, který až do 18. století používali při své korunovaci francouzští králové. Během staletí byl klášter mnohokrát přestavován. Třeba v sedmnáctém století do barokního stylu, v osmnáctém v novogotickém stylu.
V únoru 1945 byl při náletu na Prahu zasažen a utrpěl těžké škody. Kostel byl téměř zcela zničen. Po válce se rozhodlo, že vybombardované opatství v centru města bude zrekonstruováno. Opravy kláštera pak završila v sedmdesátých letech novostavba věží v podobě betonových andělských křídel s pozlacenými hroty.
Po roce 1947 byly také restaurovány nástěnné malby ze 14. století v ambitu kláštera. To podle expertů malby sice zachránilo, ale také přineslo řadu druhotných materiálových vstupů, které se z dnešního pohledu jeví jako nevhodné. Jan Vojtěchovský také poukázal na zásahy dvou různých skupin restaurátorů.
„Malba vlevo má sytější barvy, což znamená, že bylo použito více výztužných materiálů. Na druhou stranu je také vidět, že je v horní části trochu rozmazaný. Scéna napravo se zdá být bledší, šedivější a retuše jsou méně intenzivní. Každý z těchto zásahů má své výhody a nevýhody. Musíme je identifikovat a vzít si ponaučení do budoucna,“ vysvětlil Českému rozhlasu.
Jedním z cílů restaurátorů je podle něj také zjistit, jakými technikami se fresky ve středověku vytvářely. „Určitě to není tradiční vápenná technika, která byla běžná v období gotiky. Zdá se, že v obrazech mohlo být použito buď olejové pojivo, nebo možná mléčná bílkovina.“
Nejvzácnější památky české gotiky
Práce v ambitu potrvají zhruba tři roky. Po dvou letech by mělo být jasné, jaké obnovy se malby dočkají a také jaká budou pravidla jejich další údržby.
„Mezi ty patří například i kontrola vnitřního klimatu ambitu, která může být pro další zachování maleb zásadní. Plánované restaurování se u některých děl má opakovat zhruba po 50 letech, což je doba za hranicí životnosti zásahu odborníků. Právě nyní je už naše práce žádoucí,“ doplnil Jan Vojtěchovský z Univerzity Pardubice.
Křížová chodba (ambit) je zdobena párovou malbou, tedy obrazy zobrazujícími výjevy z obou biblických zákonů. Obrazy mají podle expertů různé autory. Existuje ale teorie, že jedním z autorů základu emauzské výmalby interiéru byl Mistr Theodorik, autor deskových obrazů na Karlštejně, nebo někdo z jeho žáků.
Podle expertů patří nástěnné malby v Emauzích mezi nejvzácnější památky české gotiky. Celý tzv. Emauzský cyklus měl původně 33 obrazů, do dnešních dnů se však zachovalo pouze 26. Podle odborníků jsou ale stále v evropském měřítku výjimečné svým rozsahem a uměleckou hodnotou.
