Ruský dluh - naděje?

Po letech neúspěšných snah o umoření ruského dluhu vůči České republice se zdá, že konečně došlo k zásadnímu průlomu a republika by mohla získat alespoň část ze zablokovaných peněz. Osud dalších téměř tři a půl miliardy dolarů uložených v jiných dlužnických zemích je ale stále nejasný. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Premiér Miloš Zeman, který v pátek ukončil svou návštěvu Ruska, řekl, že v průběhu jednoho měsíce by měla být hotova smlouva o způsobu řešení ruského dluhu. Rusko převzalo dluh vůči Česku ve výší tři miliard sedmi set miliónů dolarů po bývalém Sovětském svazu. Zeman nicméně odmítl upřesnit částku, kterou Rusko skutečně zaplatí.

Miloš Zeman

"Probíhají jednání a domnívám se, že dokud nebudou ukončena a podepsána ministry financí obou zemí, je předčasné mluvit o konkrétních částkách. V každém případě předpokládáme, že na rozdíl od minulosti - protože už deset let se na toto téma jedná - půjde o částku, která nebude zanedbatelná."

Podle Lidových novin odkoupí od české vlády pohledávku vůči Rusku firma Falkon Capital za 23 procent její účetní hodnoty, což je podle odborníků docela slušný výsledek, protože ve světě se těžko vymahatelné ruské dluhy prodávají i za 15 procent účetní hodnoty. Mluvčí ministerstva financí Libor Vacek nemohl tuto informaci komentovat.

"Tohle je tematika, u které bohužel nemohu komentovat vůbec nic. Tematika deblokace ruského dluhu podléhá přísnému režimu utajení."

Česká strana ale potvrdila, že v říjnu by měl ruský premiér Kasjanov navštívit Prahu a v rámci vyrovnání pohledávek podepsat smlouvu o vytvoření garančního a pojišťovacího fondu. To by podpořilo export tradičních českých výrobků do Ruska. V případě, že by tamní odběratelé za dodávky českého zboží neplatili, ruská vláda by musela z fondu hradit pojistné. Téměř stejnou hodnotu jako ruský dluh mají ale celkově i dluhy jiných zemí vůči České republice. Také tyto pohledávky vznikly převážně v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tvořily je vládní úvěry poskytované do tzv. spřátelených socialistických a do rozvojových zemí. Oproti vžitým představám netvoří podstatnou část pohledávky za nezaplacené dodávky českých zbraní. Na tzv. speciál připadá jen asi čtvrtina pohledávek České republiky v zahraničí. Podle odborníků je málo pravděpodobné, že by se s těmito penězi někdy ještě Česko setkalo. Jak potvrzuje mluvčí ministerstva financí Libor Vacek, výtěžnost z těchto pohledávek je mizivá.

"Ta problematika je velmi komplikovaná, je velmi choulostivá, je to záležitost na dlouhá léta. Řada těch zemí, u kterých Česká republika eviduje svou pohledávku například ty dluhy vůbec neuznává nebo donedávna neuznávala. Čili už třeba jenom to, že se v posledních dvou letech podařilo v některých zemích dosáhnout velmi složitým diplomatickým jednáním toho, že část dluhu začala být znovu uznávána, je vlastně pozitivní krok směřující k tomu, že se opět posiluje naděje, že alespoň část toho dluhu bude deblokována. Ale mluvit o nějakých číslech nebo sumách, co se podařilo už vymoci, není v této chvíli moc na místě. Samozřejmě ten dluh se za poslední roky nepatrně snížil, ale je to v řádu procent."

Právě po zkušenostech z minulosti rozhodla v roce 1991 ještě tehdejší federální vláda, že vládní úvěry jiným zemím se už nebudou poskytovat.