Senát stvrdil právo vlády vysílat vojáky do ciziny

Senát ve středu schválil ústavní novelu, podle níž bude moci vláda za určitých podmínek rozhodovat o vysílání českých vojáků do zahraničí a o pobytu cizích vojsk na území České republiky. Další informace má Kateřina Brezovská:

Předloha má umožnit operativní a rychlé plnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Severoatlantické alianci. Podle současného znění české Ústavy je možné vyslat české vojáky do zahraničí pouze se souhlasem obou parlamentních komor. Parlament rovněž nyní může rozhodovat o vyhlášení válečného stavu v případě, kdy je země napadena nebo má plnit závazky o společné obraně proti napadení. Tyto pravomoci přijatá novela Ústavy ČR zachovává. Novinkou je ale to, že o vyslání českých vojáků do ciziny až na 60 dnů a o nejdéle šedesátidenní přítomnosti zahraničních sil v České republice bude rozhodovat vláda. Její rozhodování se bude týkat případů, kdy země plní obranné závazky vůči NATO nebo se účastní mezinárodních mírových operací či záchranných prací při živelních pohromách a průmyslových a ekologických haváriích. Vláda bude moci dále rozhodovat o průjezdu cizích vojáků nebo o jejich přeletu přes ČR, o účasti českých vojáků na cvičeních v zahraničí a o přítomnosti zahraničních jednotek na cvičeních v zemi.

Vláda však o svém rozhodnutí musí neprodleně informovat parlament a její verdikt může zvrátit jedna z parlamentních komor nadpoloviční většinou jejích členů. Právě ustanovení, že Parlament může zpětně zrušit souhlas vlády s vysláním českých vojsk mimo Česko a povolením pobytu zahraničních vojsk na českém území, se stalo předmětem diskusí. Někteří senátoři totiž chtěli, aby ho horní komora z novely vypustila. Podle nich je to nadbytečné a pro vládu alibistické. Nakonec ale senátoři vládní návrh přijali. Jeden z jeho obhájců, Jan Ruml z Unie svobody, je přesvědčený, že parlament musí mít ve věci obrany státu poslední slovo.

"To znamená v případě potřeby si vyžádat jednání o rozhodnutí vlády a případně jej zrušit. Protože přece jenom jsou to velmi citlivé věci a vyslání vojsk znamená vždycky riskování života vojáků. To znamená určité bezpečnostní riziko pro Českou republiku. A tak si myslíme, že by parlament měl mít to konečné slovo."

Senát také vyjádřil souhlas s vládním návrhem, který by měl umožnit pobyt britského vojenského a poradního týmu v počtu 30 lidí v České republice. Britský tým by měl v zemi působit po dobu zhruba pěti let. Pokud bude s vládním návrhem souhlasit v září i Poslanecká sněmovna, nastoupí zahraniční vojenský tým do vojenské akademie ve Vyškově už 10. října. Finanční náklady spojené s pobytem bude z velké části hradit britská strana. Zbylou část prostředků dodá podle šéfa branně-bezpečnostního výboru Senátu Michaela Žantovského z ODA české ministerstvo obrany.

"Pokud se týče české strany, tam jde jenom o výdaje, které jsou spojené s užíváním toho výcvikového prostoru ve Vyškově. Tyto výdaje jsou marginální. A jak nás ubezpečil pan náměstek ministra, ministerstvo je bude hradit ze současných rozpočtových zdrojů. "

Spolupráce britských a českých vojáků by se měla zaměřit na společná cvičení, britské poradenství, výcvik důstojníků a poddůstojníků a jazykovou přípravu. Jednou z důležitých oblastí, v níž obě armády spolupracují, je reforma ozbrojených sil České republiky s ohledem na zahraniční operace. Česká armáda totiž pod britským velením pracuje v mírové operaci v Bosně a Hercegovině a v jihosrbské provincii Kosovo.