Šestnáctiletý student našel poklad starý 3300 let
Šestnáctiletý student našel na Mladoboleslavsku v polovině dubna unikátní zlatý poklad. Jak poklad vypadá? A jak k nálezu došlo? To se dozvíte v rubrice Martiny Lustigové.
"Poklad obsahuje čtyři bronzové sekery a zhruba 250 gramů zlatého drátu, který je svinut do takových spirál. Těch spirál je celkem devět."
K čemu sloužily?
"Zřejmě to byly ozdoby. Část z nich, která je namotána do takových méně estetických svitků, mohla sloužit jako surovina pro další použití k výrobě předmětů ze zlata."
Můžete tento nález zasadit do kontextu regionu a do kontextu doby?
"Nález je datován na přelom střední a mladší doby bronzové, to znamená zhruba kolem roku 1300 před naším letopočtem. V rámci regionu je to zřejmě největší poklad tohoto druhu. Pravděpodobně má souvislost s opevněnou polohou, jejíž existenci se zřejmě podaří prokázat výzkumem, který nyní probíhá."
Jaká je historická hodnota tohoto nálezu?
"Historická hodnota je samozřejmě nevyčíslitelná, je to skutečně velmi vzácná věc, ať už z pohledu finančního nebo z pohledu historického."
A jak k objevu došlo? Na to se ptáme samotného nálezce, středoškolského studenta Adama Kouta:
"Na popud dědečka a na základě studia map jsem se s detektorem kovů vydal na místo, kde by se mohlo vyskytovat nějaké osídlení. S tím, že by se to nějakým nálezem případně potvrdilo. Asi po půl hodině jsem dostal signál do detektoru kovů a tím jsem objevil tento zlatý depot."
Říkal jste, že jste na prohlídku vyrazil rovnou s detektorem kovů. Je to běžné vybavení archeologa?
"V poslední době už se to vyskytuje častěji, i když je spousta odpůrců. A hlavně je spousta lidí, kteří ten detektor mají jenom na vydělávání - tito lidé, když najdou poklad, ho rozhodně neodevzdají a prodají ho na černém trhu, kde získají mnohem víc, než kdyby ho odevzdali státu. Je to o morálních hodnotách člověka."
Čeká vás za to, že jste poklad odevzdal, nějaká odměna?
"Měl bych dostat výkupní cenu toho zlata, což je asi kolem 80 tisíc korun."
"Nejdřív jsem nalezl jednu ze čtyř bronzových sekerek. Zpočátku jsem si myslel, že je to náhoda, že ji tam někdo mohl ztratit. Hned jsem kontaktoval Muzeum Mladoboleslavska, archeologa Filipa Krásného, který mě vlastně navigoval, co dál dělat. Potom jsem objevil další sekerky, všechny detaily jsem si zakreslil, nafotil jsem to. Musel jsem všechno hned ten den vyzvednout, protože je to relativně blízko cesty, takže hrozilo zcizení těchto předmětů."
Říkal jste, že jste byl připraven, že jste studoval mapy, šel jste s detektorem. Čekal jste, že najdete opravdu tak unikátní poklad?
"To jsem ani v nejmenším nečekal. Čekal jsem maximálně nějaký bronzový kroužek nebo něco takového. Ale takový poklad opravdu ne."
Je to váš největší úspěch?
"Zatím je to můj největší úspěch, ale doufám, že ne poslední."
Co vás vlastně přitáhlo k archeologii? Jak dlouho se jí věnujete?
"S muzeem spolupracuji dva roky. O historii a o předměty s ní související se zajímám vlastně od dětství, kdy jsem nalezl první starou láhev. Pak už mě to nepustilo a sbírám různé věci - bankovky, mince, militarie a spoustu jiných věcí."
Čím je váš nález vzácný nebo unikátní?
"Ve středočeském kraji je takový nález ojedinělý. Podobné nálezy se našly před válkou, poklady jsou neúplné, chybí nálezové okolnosti. Tedy byl u výkopu archeolog."
Adam Kout by se v budoucnu archeologii rád věnoval, s mladoboleslavským muzeem spolupracuje už nyní, takže ho ani nenapadlo, že by vzácný nález mohl prodat. Jak často se stává, že někdo najde nějaký archeologický poklad - ať už zlato nebo jiný archeologický materiál - a ponechá si ho? To je otázka pro Filipa Krásného:
"Archeologický materiál jako takový se nachází relativně často, i bez detektoru kovů - například na zoraných polích. Ale takový případ, kdy někdo najde skutečně cennou věc, je v podstatě velmi výjimečný. Máme představu, že se takovéto pravěké či středověké poklady nacházejí častěji, ale zřejmě mizí v soukromých sbírkách nebo v zahraničí."
Adam Kout nález oznámil - bude nějak oceněn?
"Určitě je pro něj dobré, že nález odevzdal, protože by se v budoucnu rád věnoval archeologii, chtěl by ji vystudovat. Takže to je pro něj takový dobrý vstup do archeologického prostředí. A co se týče nějakého poděkování, samozřejmě mu byl vysloven dík ředitelem našeho muzea za odevzdání nálezu do našich sbírek."
Nález je podle Filipa Krásného vzácný i tím, že zlato bylo pravděpodobně vyrýžováno někde jinde, možná na Šumavě.
Na Mladoboleslavsku jde o druhý vzácný nález během krátké doby. Během výzkumů v areálu kláštera Na Karmeli vědci objevili asi 400 let starý archiv českobratrského biskupa Matouše Konečného. Jde o unikátní, rozsáhlý soubor tiskovin, který obsahuje přes 500 dopisů a asi 100 dalších dokumentů, jako jsou účty, různé zápisky, rejstříky nebo inventáře.
