Seznam národních kulturních památek se opět rozrostl, nově jsou na něm středověké rukopisy i televizní vysílač

Šperky z Velké Moravy, středověký Kodex vyšehradský, ale i tatrovka Hanzelky a Zikmunda nebo televizní vysílač na Ještědu - to vše jsou nově vyhlášené národní kulturní památky. Od 1. ledna r. 2006 se tak seznam nemovitých památek s nejvyšším stupněm ochrany rozšířil na necelé dvě stovky, movitých národních kulturních památek je zatím jen čtrnáct. Podrobněji se o ně zajímala Milena Štráfeldová:

Vila Tugendhat

Národní kulturní památky představují nejcennější součást památkového fondu České republiky. Jsou vyhlašovány zákonem a vztahují se na ně nejpřísnější měřítka, pokud jde o jejich ochranu, restaurování nebo možnost vystavení. O jejich případném zapůjčení do zahraničí musí rozhodnout vláda. K národním kulturním památkám dosud patřily například Karlštejn a české korunovační klenoty, ale i vila Tugendhat nebo terezínská Malá pevnost. Od ledna 2006 se jejich seznam rozrostl o další položky.

"To, co prohlásila vláda aktuálně, je pozoruhodný soubor velkomoravských kulturních památek, který reaguje na naši raně středověkou minulost, pak je to připomínka velikého umění iluminovaných rukopisů a dále krásný gotický sloh. Připomíná se také tzv. Kynžvartská daguerrotypie, to je nejstarší daguerrotypie, kterou věnoval Louis Daguerre knížeti Metternichovi, a nakonec je tam soubor technický památek, vozů z produkce firmy Tatra, které dokládají technickou vyspělost v 1. polovině 20. století,"

Televizní vysílač Ještěd|Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

přibližuje alespoň některé z nově vyhlášených památek generální ředitel Národního památkového ústavu v Praze Zdeněk Novák. Kromě uvedených uměleckých děl a historicky cenných předmětů se seznam národních kulturních památek letos rozšířil o soubor zvonů a cimbálů z chrámu sv. Víta v Praze, barokní obrazy Karla Škréty a Petra Brandla a konečně o jedinou nemovitou památku - horský hotel a televizní vysílač Ještěd u Liberce. Severočeši dokonce usilují o to, aby věž na Ještědu byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Podle Zdeňka Nováka je naděje na zápis vysílače do tohoto prestižního seznamu veliká:

"Protože podle platných regulí Centra světového dědictví lze navrhnout na seznam světového dědictví pouze památku, která požívá nejvyšší lokální ochrany, byl televizní vysílač na Ještědu prohlášen za národní kulturní památku. Takže dnes už nic nebrání tomu, aby byla zpracována nominace, a pokud by byla úspěšná, byla by to vůbec první televizní věž zapsaná na seznam světového kulturního dědictví UNESCO."

Ještědský vysílač podle návrhu Karla Hubáčka je jednou z nejvýznamnějších ukázek soudobé moderní architektury. Stavba, která se stala symbolem Libereckého kraje, byla dokončena v roce 1973. Naopak nejstarší letos vyhlášenou národní kulturní památkou se stal soubor archeologických nálezů z hradiště Mikulčice. Více už o nich ředitel brněnské pobočky Národního památkového ústavu Jaromír Míčka:

"Jedná se zejména o nesmírně vzácné šperky, dokládající tehdejší velmi vysokou řemeslnou a uměleckou úroveň té doby, to znamená doby Velké Moravy."

Dnes jsou tyto šperky bezpečně uloženy v bankovním sejfu a na výstavách o Velké Moravě je zpravidla nahrazují repliky. Podobně je tomu u vzácných středověkých rukopisů. Za národní kulturní památky byly letos prohlášeny tři: Kodex vyšehradský, Pasionál abatyše Kunhuty a Velislavova bible. Všechny patří do fondu Národní knihovny v Praze. Vyšehradský kodex z roku 1086 je podle vedoucího oddělení rukopisů Zdeňka Uhlíře jednou z nejcennějších ukázek románského knižního umění v Evropě.

"Tento kodex byl připraven a vytvořen ke korunovaci prvního českého krále Vratislava. Je to jakýsi symbol české státnosti, docela dobře analogický třeba královské koruně, kterou nechal zhotovit Karel IV."

V Pasionálu abatyše Kunhuty z počátku 14. století jsou zase poprvé vyobrazeny přemyslovská orlice a český státní znak: stříbrný lev na červeném poli. O Velislavově bibli z poloviny 14. století se hovoří jako o bibli chudých. Biblický text je tu doplněn či dokonce nahrazen množstvím středověkých ilustrací.

Chrám sv. Víta

"Zde je na více než sto osmdesáti listech mnoho set obrázků, je to vlastně takový komiks. Kromě bible tam jsou ještě legendy, třeba václavská či ludmilská, čili v celé Evropě je tento rukopis svým způsobem mimořádný,"

dodává Zdeněk Uhlíř z Národní knihovny. Vzácné rukopisy z jejích fondů se samozřejmě dostanou do rukou jen velmi malému okruhu badatelů, několik set středověkých rukopisů a starých tisků do roku 1800 však mohou zájemci najít v digitalizované podobě na internetových stránkách Národní knihovny v takzvaném Manuscriptoriu. Národní kulturní památkou se letos stal i soubor šesti gotických plastik z období tzv. krásného slohu ze 14. a 15. století nebo největší český zvon Zikmund ze sv. Víta.

Za památku s nejvyšším stupněm ochrany však bylo vyhlášeno i pět automobilů z kopřivnické Tatrovky, které jsou o půl tisíciletí mladší. Jedná se například o vůz Präsident z roku 1898, který je vůbec nejstarším automobilem vyrobeným v tehdejším Rakousko-Uhersku, nebo o Tatru 87, s kterou projeli svět cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.

Tatra 87|Foto: Elena Horálková, Český rozhlas

A co pro všechny tyto cenné předměty znamená, že se dostaly na seznam národních kulturních památek? Podle ředitele Národního památkového ústavu Zdeňka Nováka je čeká mnohem přísnější režim při restaurování nebo vystavování v zahraničí, ale i větší přísun peněz:

"V programu péče o movité kulturní památky, který ministerstvo kultury zřídilo jako reakci na povodně v roce 1997, je úředně uznaná hodnota movité kulturní památky jedním z kritérií, zda bude na obnovu příslušné kulturní památky přispěno z tohoto programu či nikoliv."

Na opravy movitých památek přispělo ministerstvo kultury v roce 2005 v rámci tohoto programu částkou necelých dvaceti milionů korun.