Slavní hosté a architektura Karlových Varů
Dnes se vydáme do západočeských lázní Karlových Varů, města romantické architektury, léčivých pramenů a lázeňských kolonád. Od Zdeňky Kuchyňové se mimo jiné dozvíte proč na Jelení skále stojí místo sochy jelena kamzík a jaké historky se vyprávějí o pobytu ruského cara Petra Velikého.
Už naši dávní předkové věděli o tom, že v údolí na soutoku dvou říček - Teplé a Ohře existují léčivé prameny. Chybí však důkaz o tom, že by je nějakým způsobem využívali. Stalo se tak zřejmě až po založení města po roce 1349. Karlovy Vary založil český král Karel IV a jak uvedl Stanislav Borachovič z karlovarského muzea, podle pověsti objevil král horké prameny při lovu na jelena.
Voda ve Vřídle je teplá přes 70 stupňů, vyvěrá společně s plynným oxidem uhličitým a skutečně vypadá jako by vařila. Mohutný pramen by mohl tryskat až do výšky 15 metrů, ale kvůli možnému poškození vřídelní kopule je jeho výška upravena na necelých 10 metrů. Uvádí se, že je v Karlových Varech až 150 termálních pramenů, ale jen 15 jich je využíváno k léčivým účelům. S velkým úspěchem se zde léčí trávicí trakt, cukrovka a pohybové ústrojí.
Dnešní Karlovy Vary jsou od svého založení už čtvrté v pořadí. První město bylo gotické a renesanční, ale počátkem 17. století zcela vyhořelo. Stejný osud postihl i druhé město. Ani třetí nevydrželo do současnosti. Nepodlehlo však požáru ani povodni. Nízké domky se šindelovými střechami přestali prostě vyhovovat lázeňské klientele a postupně bylo v éře 1870 až 1900 zbouráno.
"Zdejší architektura je skutečně skvostem. Je takovou vzpomínkou na éru Rakouska - Uherska. Je to romantická architektura, ideální pro snílky a milovníky starých časů. Ta dnešní podoba Karlových Varů je stará asi 100 až 120 roků. Většina domů z této éry je postavena v duchu historismu a něco málo secese."
Jedním z nejznámějších karlovarských hotelů je Grandhotel Pupp. Jeho počátky sahají v podstatě až do roku 1701. Na jeho místě stával dříve tzv. Saský sál. Později byl přistavěn Český a obě restaurace se staly centrem života šlechty. A právě na jejich místě později vyrostl složitý areál hotelu.
Dodnes žije ve světě zhruba 40 příslušníků rodu Puppů. Po roce 1990 byli všichni do hotelu pozváni, ale nikdo z nich neprojevil zájem v této oblasti podnikat. Proto není žádný z rodiny v dnešní akciové společnosti zapojen.
Karlovy Vary navštívila za jejich dlouhou historii řada významných lidí. Jak říká Stanislav Borachovič, je mnohem snažší vyjmenovat ty, kteří v Karlových Varech nebyli. Lázně preferovali básníci, spisovatelé a hudebníci. Pokud bychom sestavili jakousi hitparádu slavných hostů tak číslem jedna nesporně je básník Johann Wolfgang Goethe, který byl v Karlových Varech celkem 13 krát na léčení. Dalším známým hostem byl ruský car Petr Veliký. Ten tu byl pouze dvakrát, ale prováděl tak úžasné kousky, že je do kroniky města zapsán zlatým písmem. Příznačné je, že se dochovaly právě jeho historky, ale nikoliv nemoc, se kterou se zde léčil.
Za Jelením skokem se táhly až k městečku Loket lesy a vždy tu bylo hodně zvěře. Právě jeleni jsou zobrazováni na dobových rytinách, jak vystupují z lesa na skálu a zvědavě koukají dolů na lázeňský ruch. Podle pověsti z těchto skal skočil do údolí jelen, kterého pronásledoval Karel IV.. V roce 1850 se karlovarští radní rozhodli, že uctí památku tohoto slavného místa sochou.
K soše proudily davy lidí a radní se tehdy zachovali velmi pragmaticky. Dali tam stůl, židli a výběrčího peněz od zvědavců. A tak si Karlovy Vary zvykly na to, že mají na Jelením skoku kamzíka. Směřují tam turisté z různých zemí i dnes. Od roku 1995 se výrazně zvýšila ruská klientela a začali ve větší míře přijíždět turisté ze Španělska, Itálie, ale i Japonska. Na všechny čekají i tři karlovarské speciality - lázeňské oplatky, hořkosladký žaludeční likér Becherovka a kamenné karlovarské růže, jediné svého druhu v Evropě, ale o tom si budeme povídat příště.
