Sněmovna schválila reformu důchodů. Pokud ANO vyhraje příští volby, chce ji zásadně změnit
Sněmovna schválila nejdůležitější zákon volebního období - důchodovou reformu. Počítá s věkovou hranicí 67 let. Té však bude dosaženo pomalejším růstem o měsíc ročně, nikoliv až o dva, jak se původně počítalo.
Důchodový věk se zvyšuje už teď, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Na současnou hranici 65 let se měl dostat ve 30. letech tohoto století. Reforma důchodů se řeší už od 90. let minulého století.
Novela omezila okruh pracovníků v náročných profesích
Vládní novela také omezila na desetinu původně navrhovaný okruh pracovníků v náročných profesích, kteří by měli nárok na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Pro penzijní novelu zvedli ruku zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený poslanec Ivo Vondrák (dříve ANO). Proti hlasovali zástupci opozičních ANO a SPD. Piráti odešli z jednacího sálu, nesouhlasili s omezením předčasných penzí v náročných profesích.
Zástupci ANO a SPD slibují, že pokud se dostanou k moci, změny v důchodech zruší. Závěrečné schvalování sporné předlohy se protáhlo na čtyři jednací dny. Debata vyplnila celkem asi 15,5 hodiny.
Omezení náročných profesí vyvolalo neshody i v koalici
Omezení dřívějších penzí pro náročné profese, jak je navrhli Jan Jakob (TOP 09) a Marek Benda (ODS), zprvu vyvolal neshody i v samotné koalici. Reforma původně počítala s tím, že by nárok na dřívější důchod měli pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie i části třetí kategorie, kteří pracují s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Bez krácení pobírané částky by mohlo jít do důchodu až o pět let dřív asi 120.000 lidí.
Schválený poslanecký návrh ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je podle zdůvodnění nejvýše 15.000. Koalice se shodla na řešení, že pracovníkům spadajících do čtyř rizik třetí kategorie mají zaměstnavatelé povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.
Obě opoziční hnutí neprosadila vyškrtnutí pasáže, podle níž se má mezi lety 2026 až 2035 snižovat výpočet nových penzí. Započítávat by se měla postupně každý rok menší část výdělku. Opatření, stejně jako prodlužování věku pro odchod do důchodu, má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému.
Hlasovalo se o třech desítkách návrhů. Opoziční neprošly
Sněmovna upravila na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) výchovné. Podle reformy by se mělo dál vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě.
Celkem poslanci hlasovali o třech desítkách pozměňovacích návrhů. Sněmovna odmítla například zmírnit pravidla pro předčasné důchody a přidat penzistům od ledna 500 korun nad pravidelnou valorizaci.
SPD neuspělo například s návrhem obnovy valorizace zásluhové části předčasných důchodů a jejich nižšího či žádného krácení v případě, že lidé odpracovali aspoň 40 či 45 let.
Koalice považuje reformu za svůj nejdůležitější zákon, ANO hrozí jejím zrušením
Předchozí vlády neměly na důchodovou reformu odvahu, řekl na tiskové konferenci řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle šéfů vládních stran změny přispějí ke snížení deficitů důchodového systému a zajistí penze i tzv. Husákovým dětem a dalším generacím. Vládní politici zdůraznili, že nynějších důchodců se reforma nedotkne a penze se snižovat nebudou.
Opoziční hnutí ANO už dřív uvedlo, že pokud bude po volbách vládnout, velkou část reformních úprav zruší. Podle Fialy je úkol čtyřkoalice zrušení nedopustit a jedinou cestou je přesvědčit voliče, že by měla po volbách ve vládnutí pokračovat.
Šéfka klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová řekla, že pokud bude hnutí po volbách vládnout, reformu zreviduje a velkou část opatření zruší.
Jak to bylo dřív
Důchodový systém, který se týkal většiny zaměstnanců, přijalo Československo v roce 1924, věk odchodu do starobní penze byl tehdy stanoven na 65 let.
První změna přišla v roce 1948, kdy se objevila možnost odejít do důchodu v 60 letech, pokud žadatel platil sociální pojištění alespoň 20 let. Vzhledem k historickému vývoji se tato volba týkala jen malého množství lidí. Střední délka života se navíc v té době prakticky kryla s důchodovým věkem, penzi tak lidé většinou pobírali jen několik let.
Nový zákon, přijatý v roce 1956 poprvé stanovil nižší věkovou hranici pro ženy, jež mohly za splnění podmínky 20 let v zaměstnání jít do penze ve věku 55 let. Nižší věk odchodu do důchodu pro ženy zůstal v české právní úpravě více než půl století. Novedla přijatá v roce 2011 do budoucna věk pro odchod do důchodu pro muže a ženy sjednotila.
