Sociální demokracie zachovává odstup od komunistů
Hlavní pozornost na sjezdu sociálních demokratů byla sice soustředěna na to, jak dopadne Vladimír Špidla a tím i koaliční vláda. Přesto také visela ve vzduchu otázka, zda sjezd zruší tzv. bohumínské usnesení z roku 1995, které zakazuje sociálním demokratům spolupracovat na vládní úrovni s komunisty.
V řadě příspěvků na sjezdu zaznělo, že dříve nebo později bude muset sociální demokracie řešit otázku, zda se vrátit k opoziční smlouvě a vládnout za podpory občanských demokratů, či připustit otevřenou podporu komunistů případné menšinové vládě. Z hlediska politické taktiky prý není dobré uzavírat si cestu k žádné z variant. Místopředseda strany Zdeněk Škromach v této souvislosti připomněl vratkost současné vládní koalice.
"Za situace, která před námi stojí, musíme také hledat řešení, co bude dál. Co když Hana Marvanová řekne: teď už ne, referendum o vstupu do EU dopadlo dobře, už v té vládě být nemusíme? Co když na podzim lidovec Kalousek a někteří další řeknou: tak takový vládní rozpočet my nepodpoříme? Co potom dál? Já myslím, že musíme mít řešení i pro takové situace. Musíme na to být připraveni."
Škromach zároveň upozornil na pragmatický postup ODS, která se přitom prezentuje jako antikomunistická strana.
"ODS klidně jde, když jí to vyhovuje, a smlouvá s komunisty podporu svých stanovisek. Nezaznamenal jsem, že by ODS měla někde v nějakém usnesení zákaz spolupráce s komunisty."
Parlamentní spolupráci s komunisty se nebrání například místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová.
"K prosazování svého levicového programu a určitých právních norem, které předkládáme, potřebujeme každý hlas, a tedy i hlasy komunistické. Ale zásadně jsem proti tomu, aby se komunisté stali vládní stranou. O tom, myslím si, není u nás sporu. "
Neúspěšný kandidát na předsedu strany Jiří Rusnok řekl Radiu Praha, že považuje usnesení bohumínského sjezdu o zákazu spolupráce s komunisty už za vyhaslé.
"Nemá prostě smysl se tím ani zabývat. Usnesení z roku 1929 nebo 1928 dnes pro nás také nemá žádnou platnost, protože odešlo do historie. A podobně je to s bohumínským usnesením."
"Já nepatřím k těm, kteří podléhají děsu z komunistické strany a kteří vyvolávají - řekl bych - trochu umělou hysterii, že nás komunisté požerou, protože jsou jednotní, mají jasnou linii a lidé jim rozumí. To je naše slabost, že nedokážeme jejich postupy a programy demaskovat. Proč se jich všude veřejně neptáme: pane-soudruhu, co navrhuješ k řešení nezaměstnanosti na Ostravsku? Já jsem od nich žádné neslyšel. Oni mají nějaké vzletné programy o demokratickém socialismu a revoluční cestě. To nikoho nezajím, respektive může se jich zeptat, co to je? Budete snad vyvlastňovat, znárodňovat a poté plánovat? To jsme si už vyzkoušeli, to nefunguje. Co nám tedy nabízejí soudruzi Grebeníčci a další?Proč se jich takto neptáme? Pořád jenom chodíme a strašíme se: oni nám snědí naše levicové voliče. Přátelé, voliči nejsou ani levicoví, ani pravicoví, voliči hlavně nejsou blbí."
Vladimír Špidla naproti tomu na sjezdu dál trval na tom, že "nelze spolupracovat se stranou, která nechce opustit přístupy, jež nejen této zemi způsobily velké zlo". Podle Špidly by zrušení bohumínského usnesení "bylo proto velkou chybou s nedozírnými politickými důsledky". Místopředseda vlády Pavel Rychetský pak dodal, že uvažovat o vytvoření menšinové vlády s podporou komunistů může jen hlupák. Rychetského slova vyvolala bouřlivý potlesk. Faktem je, že nikdo z delegátů během sjezdu zrušení bohumínského usnesení ani nenavrhl.
