Sociální reforma: karty povinné nebudou

Předlohy vládní sociální reformy jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci v nich při druhém čtení navrhli provést několik změn. Největší rozruch vyvolala tzv. karta sociálního systému pro vyplácení různých státních dávek, včetně důchodů. Původně měla být povinná, ale nakonec bude dobrovolná.

Ilustrační foto

Zhruba před týdnem se v novinách objevila zpráva o tom, že by v rámci sociální reformy měli mít příjemci sociálních dávek i důchodci povinně kartu, ze které by si vybírali peníze. Peněžních automatů měla být jen tisícovka. Pro lidi, kterým dávky či důchody chodily na účet, se nic měnit nemělo. Řadu dalších zpráva vyděsila.

"Já jsem z toho přímo v šoku. Já si chodím na poštu a když nemohu, když nejsem mobilní, tak mi to přinese paní listonoška až nahoru za dveře,"

říká žena, která má problémy s pohybem. Stát si od zrušení složenek a služeb pošty sliboval úspory v řádu stovek miliard korun ročně. Nezodpovězených otázek však bylo mnoho. Prakticky si to neuměli představit ani v domovech pro seniory, jako třeba vedoucí domova U kostelíčka v Pardubicích Lukáš Holeček.

Petr Nečas

"Sociální pracovnice nebo někdo z ekonomického úseku bude mít 250 karet když přijde k tomu bankomatu. Bude mít plnou moc od našich klientů, protože ti si tam nedokáží dojít. A potom ten náš zaměstnanec bude tři hodiny vybírat po jedné kartě tu částku."

Premiér Petr Nečas se postavil proti. A poslanci souhlasí s tím, aby karty sociálního systému nebyly povinné.

"Plošné v žádném případě. Já jsem deklaroval jednoznačně, že nepřipustím, aby došlo k plošnému použití tohoto karetního prostředku. Ten by znejistil celou řadu penzistů. Především by pak vedl k tomu, že by v podstatě exkluzivní postavení dostal jeden bankovní dům v ČR přes který by každý rok protékalo ze všech dávkových systémů, včetně důchodového, více než 400 miliard korun a to nepovažuji za dobrý nápad."

Radek John

Vládní sociální reforma se skládá z novel o pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanosti a příspěvcích pro zdravotně postižené. Nově by se měly sociální dávky vydávat jen na úřadech práce, uvedl předseda Věcí veřejných Radek John.

"Trochu nás uklidňuje, že zatímco dosud je 415 výplatních míst, tak po reformě to bude 409. Není to žádné dramatické snížení. Pokud se analýzou zjistí, že je někde dostupnost snížena, lze to ještě opravit."

Poslanci sociálního výboru chtějí změnit například výši příspěvku na automobil pro postižené. Měl by být 200.000 korun na deset let místo 100.000 korun na pět let. Příspěvek na péči postižených lidí by měl být nově vázán na konkrétní službu. Nebude se dávat tzv. "na ruku". Klienti se ale budou moci nadále sami rozhodnout, jakou službu si vyberou, uvedla zpravodajka předloh Lenka Kohoutová.

"Příspěvek na péči navrhujeme svázat s péčí samotnou. Čili pečovat může a přímo bude hrazena osoba blízká, asistent sociální péče nebo přímo asistenční služba jako taková."

Novela zákona o zaměstnanosti předpokládá, že nárok na podporu budou mít nově i studenti, kteří zároveň pracují a platí pojištění. Z evidence úřadu práce ale mohou už po dvou měsících být vyřazeni lidé, kteří odmítnou bez vážných důvodů nabídku prospěšných prací v rozsahu až 20 hodin týdně. Předloha dále umožňuje převést zprostředkování zaměstnání z úřadů práce na pracovní agentury. Firmy, které nelegálně zaměstnají cizince, možná přijdou o veřejné zakázky nebo státní dotace. Hrozit jim má také pokuta až pět milionů korun.

Cílem reformy má být zefektivnění vyplácení sociálních dávek a zabránit jejich zneužívání:

"Mnohem lépe zacílit sociální pomoc a zefektivnit, zlevnit a odbyrokratizovat celý systém sociální pomoci,"

řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Ani změny, které ve vládním návrhu sociální reformy udělal sociální výbor, sněmovní opozici neobměkčily. ČSSD jej nepodpoří, komunisté navrhují jeho zamítnutí. Proč, vysvětlila poslankyně Marta Semelová.

"Jedná se o nerovný, nespravedlivý a nezodpovědný systém v duchu hesla: na chudé musí být přísnost, těm sebereme či zkrátíme dávky či příspěvky."

Opozice pokládá předlohy za asociální; sníží prý sociální ochranu a povedou ke zvýšení bezdomovectví a růstu počtu lidí ohrožených chudobou.