Sokolovo - boj za znovuobnovení československé státnosti během 2. světové války

Eduard Stehlík

Před 61 lety zasáhli do bojů druhé světové války na Ukrajině příslušníci prvního samostatného československého praporu v tehdejším Sovětském svazu. S veterány, kteří se účastnili bojů o Sokolovo, jsme se sešli na ministerstvu obrany.

Eduard Stehlík
Na začátku března roku 1943 na žádost a po intervencích tehdejšího velitele Ludvíka Svobody zasáhl první samostatný československý prapor v počtu 970 českých a slovenských vojáků do bojů s německou armádou poblíž ukrajinské vesničky Sokolovo.

"My jsme 9.3.1943 prováděli protizteč proti Sokolovu, které jsme obkličovali. Byli jsme na kraji lesa, před námi asi tři sta metrů procházela cesta, kterou Němci, k našemu údivu, před útokem 2. roty utíkali. Tehdy nadporučík Janko byl trochu nemocen, a tak jsem velel rotě. Nařídil jsem zahájit salvou palbu proti ustupujícímu nepříteli. Takže jsme tam vypálili tak dvacet salv. Málokdo ví, že náš prapor byl jeden z nejlépe vyzbrojených praporů na německo-sovětské frontě, poněvadž jsme všichni měli automatické pušky. Němci se z toho mohli zbláznit. Ani nám neodpovídali palbou, snažili se utéci, kudy mohli."

Vzpomíná na Sokolovo třiaosmdesátiletý generálmajor ve výslužbě Oldřich Kvapil. Sokolovo sehrálo během 2. světové války klíčovou úlohu nejen z vojenského, ale i z politického hlediska. Bohužel, v minulosti bylo toto výročí zneužito ke komunistické propagandě, vysvětluje historik Eduard Stehlík.

"Sokolovo bylo bohužel dříve ideologicky zneužíváno. Vytratilo se, čím Sokolovo bylo - ukázkou fantastického odhodlání vojáků, kteří u Sokolova bojovali, obrovského hrdinství, kdy za skutečně těžkých podmínek proti nesmírně tvrdému protivníkovi byli schopni dosáhnout toho, čeho dosáhli. Nezklamali v prvním bojovém nasazení. Byli nesmírně důležití pro naši exilovou vládu v Londýně, protože ta mohla ukázat, že českoslovenští vojáci jsou schopni bojovat, a to i ve velice těžkých podmínkách."

Jaký má význam připomínat tuto krvavou událost?

"Je to jednoznačně jedno z nejvýznamnějších bojových nasazení československých jednotek během 2. světové války. Je to také jedna z věcí, ke které se může hlásit naše armáda z hlediska svých tradic. A je to významný okamžik v boji za samostatnost Československa ve 2. světové válce, vůbec za znovuobnovení československé státnosti v roce 1945."