Solární energetika dál trápí spotřebitele, průmysl i rozvodné sítě
Čeští daňoví poplatníci zaplatí kvůli špatně nastavenému systému podpory fotovoltaiky až jeden bilion korun. Nedávno to prohlásil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS. Příčiny jsou staré několik let - český Energetický regulační úřad oznámil, že někteří jeho pracovníci v letech 2005 až 2011 zřejmě nadhodnocovali výkupní ceny fotovoltaické elektřiny. Kvůli tomu měly vzniknout státu miliardové škody.
"Ceny byly stanoveny nad rámec zákona a takto byla nastavena i část legislativy. Úřad zavedl opatření dovnitř úřadu, aby se situace nemohla opakovat. Pak podal podnět na státní zastupitelství, zda nedošlo ke spáchání trestného činu s předpokládanou škodou velkého rozsahu v řádech desítek miliard korun."
Vitáskovou závěry zjištění auditu překvapily.
"Mohu říci, že mě to velmi překvapilo, nicméně když jsme ten audit zadávali a pracovnic, kteří byli zodpovědní za tuto oblast začali tuto práci sabotovat, tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v tak naprostém pořádku, jak jsem se zprvu domnívala, že na úřadě je."
Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři podle zákona vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se projevuje v konečných cenách spotřebitelům, kteří platí asi desetinu z ceny energie na podporu obnovitelných zdrojů. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík řekl, podle čeho se výkupní ceny určují.
"Vychází z průměrných investičních nákladů na instalovaný výkon té dané technologie. Vychází z průměrných nákladů na připojení, vyvedení výkonu a tak dále."
"Vinu bychom měli přičítat především tomu bývalému vedení. Je neoddiskutovatelné, že ten systém, který nám teď vytahuje z peněženek obrovské peníze, byl nastartován za vedení Josefa Fiřta, tedy tehdejšího předsedy ERÚ. Nové vedení úřadu v čele s Alenou Vitáskovou se od počátku snažilo to nějak ořezat, nějak zmírnit ty následky a je teď jenom otázkou, jestli opravdu nové vedení použilo zcela korektních metod. Veřejnost to teď bohužel nemůže úplně přesně zjistit, protože před několika dny ERÚ oznámil, že nebude informace, data a údaje k těm svým propočtům zveřejňovat, že vše předal orgánům činným v trestním řízení."
Vedení Energetického regulačního úřadu smělo snižovat výkupní ceny fotovoltaické energie pouze o pět procent ročně. Tak to stanovil zákon. Bývalý ředitel ERÚ Josef Fiřt ale opakovaně žádal vládu a parlament, aby umožnili rychlejší snižování výkupní ceny. Navrhoval o 25 procent ročně. Stát tak částečně na solární boom zareagoval až v následujících letech. Zavedl v roce 2011 26procentní daň. Tři roky jí mají platit pouze větší elektrárny postavené v letech 2009 a 2010. Tehdy se instalovaný výkon v Česku prudce zvedl. To okomentoval analytik J&T Michal Šnobr.
Odvod solární daně byl loni větší, než se původně čekalo - přes 6 miliard korun. To ale zdaleka nestačí na pokrytí nákladů spojených se solárním boomem. Stát proto přidává další miliardy a částečně tak dorovnává cenu, kterou platí spotřebitelé. Samotná solární daň ale na konci letošního roku končí. Ministerstvo průmyslu a obchodu musí podle Hospodářských novin spolu s ministerstvem financí vymyslet, kde vzít další peníze na snižování dopadů vysoké podpory. Podle náměstka ministerstva průmyslu Pavla Šolce zvažují prodloužení solární daně. Detaily, kterých elektráren by se týkala, zatím ministerstvo projednává. Podle solárníků by další daň by ale byla těžko zvládnutelná.
"Sluneční panely patří na střechy domů a ne na pole a na louky a takové ty obrovské přírodní plochy, to každý dneska už ví. Ten zákon úplně nesmyslně prošel a už se z toho těžko dneska vymaňujeme. Ročně na to doplácíme několika desítkami miliard korun, úplně zbytečně a na dlouhou dobu. Nechci říct, že jsme slunečním peklem, ale určitě to bylo velmi neuvážené a budeme na to doplácet. Dnes se neví, kdo vlastní ty velké fotovoltaické elektrárny a to potom vzbuzuje určitá podezření i u nevinných lidí. Nejlepší by bylo prostě všechno odkrýt, ukázat, kdo a za jakých podmínek získal různé licence, které se k tomu váží a tak dále. Pak se ti různí bossové diví, že jsou v podezření a třeba i neprávem, ale prostě musí se to zprůhlednit. Mám dokonce obavy, aby se podobně nevyvíjela situace při dostavbě Temelína při té soutěži. Ukazuje se, že zrovna ruští zájemci a podniky, které by to chtěly stavět, jsou napojeni - alespoň jsem to tak slyšel - na různé bossy ze svazu průmyslu a dopravy a to potom všechno znevěrohodňuje."
