Souboj hříchů

Možná předčasně pronikla na veřejnost informace, že Unie svobody vstoupí do předvolebního boje knihou, ve které poukáže na všechny skutečné i domnělé hříchy vládnoucí sociální demokracie. Jak uvádí Zdeněk Vališ, v českých poměrech to může být dosti riskantní krok.

Nejde o nic nového. Naopak, je to vcelku běžný předvolební nápad i jinde ve světě. Pro volební úspěch není ani tak nutné mít dobrý volební program.

Důležitější je získat dosud nepřesvědčené voliče. Pohoršovat se nad tím, jak učinil jeden komentátor, že se to unie snaží dělat způsobem, který začíná mít zlověstné rysy, totiž povyšováním se nad ostatními jejich snižováním, je nesmysl. Kdo chce kam, pomožme, mu tam, praví jedno úsloví. V tomto případě by ale bylo možná vhodnější známe rčení o někom, kdo jinému jámu kopá. Ne že by těch sociálnědemokratických hříchů nebylo na dosti tlustou brožuru.

Problém je v tom, že ohlásit konkurenci sedm měsíců před volbami svůj úmysl je diletantismus. Konkurence může totiž včas připravit poměrně rozsáhlý sborník o Unii svobody. Ta, jak známo, vznikla začátkem roku 1998 odštěpením části politiků od Klausovy ODS a od začátku se stylizovala do role jejího přímého protikladu, tedy pokud jde o pravdomluvnost a čestnost. Normální je nelhat, znělo tehdy ústřední heslo Unie svobody.

Už hodně dlouho ho ale unionisté raději nepřipomínají. Vyvolávalo by to příliš bujaré veselí u politických oponentů. Spokojeně mohou ovšem spát i spojenci unie ze čtyřkoalice. Vždyť o každém z nich by unie mohla sestavit tlustopis hříchů. A oni samozřejmě o unii. Teď to ovšem místo nich učiní zřejmě sociální demokracie. Bude přitom oproti unii v jisté výhodě. Dosavadní průběh primárek sestavujících volební kandidátky sociální demokracie totiž ukazuje, že parta těch, co mají nejvíce másla na hlavě, odchází do ústraní a na scénu nastupují mediální panicové s čistýma rukama.

Může se tedy klidně stát, že právě oni třeba nebudou chtít po volbách s Unií svobody, potažmo se čtyřkoalicí koalovat a své rozhodnutí zdůvodní tím, že s podrazáky do vlády nepůjdou. Třeba připomenou i příklad z poslední doby, kdy poslanec a místopředseda Unie svobody Ivan Pilip těsně před schválením Obchodního zákoníku různými kejklemi s označením odstavců nepozorovaně upravil předlohu tak, jak by to řádně informovaná Sněmovna nikdy nedopustila. Pilip se tak dopustil vědomého podvodu. To ale nebrání poslancům čtyřkoalice vyhrožovat Ústavním soudem kvůli tomu, že sněmovna po dvou týdnech své původní rozhodnutí revokovala a schválila Obchodní zákoník ve verzi přijatelné pro většinu. A na tom nic nemění ani fakt, že onu většinu vytvořili poslanci sociální demokracie a ODS.

Publikace, v níž by někdo chtěl před volbami shrnout skutečné i domnělé hříchy Unie svobody, by tedy mohla nést například název Normální je podvádět. A co na to normální volič? Pomyslí si asi, že grázlové jsou stejně všichni a možná vůbec nepůjde k volbám.