Soud s Janem Antonínem Baťou bude obnoven, rodina chce očistit jeho jméno

Soudní proces s Janem Antonínem Baťou může být po šedesáti letech obnoven. V pondělí o tom rozhodl pražský městský soud. Zrušil přitom rozsudek mimořádného Národního soudu z května roku 1947, podle něhož byl Baťa v nepřítomnosti odsouzen za to, že se za války veřejně nepřihlásil k československému zahraničnímu odboji. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Socha Jana Antonína Bati ve Zlíně, foto: Martina Stejskalová

Kolaborant, který obchodoval s německými firmami a dostal se za to i na černou listinu spojenců - takový obraz o Janu Antonínu Baťovi vytvořila poválečná propaganda v Československu. Za spolupráci s nacisty ho také v roce 1947 ve vykonstruovaném procesu soudil Národní soud v Praze, přestože spojenci Baťu z černé listiny už po válce vymazali:

"Československá poválečná politika směřovala velmi silně doleva, jak orientací na spolupráci se Sovětským svazem, tak i svým programem znárodňování podniků. Takže přes veškeré údaje amerických i anglických zastupitelstev po válce blokovala jeho vymazání z černých listin. A to z toho důvodu, že chtěla toho zápisu využít proti Janovi v procesu před Národním soudem a po následném odsouzení i ke konfiskaci jeho majetku,"

vysvětluje historička Hana Kuslová ze zlínského muzea. Jak připomíná současný obhájce Baťovy rodiny Jiří Šetina, ani mimořádný Národní soud ale neměl pro Baťovu kolaboraci s nacisty dost důkazů.

"Naproti tomu ho uznal vinným z jiného skutku, který nebyl v obžalobě a který podle mého názoru není ani v Benešově dekretu. To znamená, že se otevřeně nepřipojil k protifašistickému hnutí."

Tomáš Baťa u Městského soudu v Praze, foto: ČTK

To ovšem ani v té době nebyl trestný čin. Přesto verdikt Národního soudu z 2. května r. 1947 zněl: patnáct let žaláře, ztráta občanských práv a konfiskace majetku bez náhrady. Jan Antonín Baťa si ale trest nikdy neodpykal, od roku 1941 totiž žil s rodinou v Brazílii. Zakládal zde nová města i dobytkářské farmy, stavěl silnice, pomáhal uprchlíkům ze střední a východní Evropy. Za to byl dokonce navržen na Nobelovu cenu míru. Jeho rodina se ale s rozsudkem Národního soudu nikdy nesmířila a požádala o obnovu soudního řízení. Podle Baťovy nejstarší vnučky Dolores Bata Arambasic má důkazy, že Baťa v době 2. světové války zahraniční exil naopak finančně podporoval:

"Jedna část těch dokladů /dokazuje/, že to tenkrát dalo dvě stě osmdesát tisíc dolarů. Dnes by to bylo něco mezi pěti až deseti miliony dolarů."

O obnovu soudu, který by měl očistit jméno Jana Antonína Bati, požádal oficiálně jeho synovec Tomáš Baťa z Toronta. Baťovi příbuzní z Brazílie se k jeho žádosti připojili, přestože jejich vztahy s Tomášem Baťou jr. byly po desítky let napjaté. Po zrušení rozsudku Národního soudu Tomáš Baťa nevyloučil, že rodina bude usilovat i o navrácení konfiskovaného majetku v Česku.

---