Soudy u soudu a o soudu

Фото: Штепанка Будкова
0:00
/
0:00

V rolích svědků vystoupili nedávno před Ústavním soudem v Brně premiér Mirek Topolánek a ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Předmětem jednání byla reforma zdravotnictví, přesněji její část týkající se poplatků u lékaře. Jak si jednotliví aktéři vedli a proč toto soudní přelíčení vyvolává emoce?

Michal Hašek, foto: ČTK
Vystoupení obou politiků, poprvé v historii v této roli, sledovala zcela zaplněná sněmovna soudu. Řada zájemců se vůbec nedostala dovnitř. Všichni byli zvědaví, zda soudce přesvědčí o nutnosti reformy zdravotnictví, která vstoupila v platnost od 1. ledna letošního roku. Jedním z bojovníků za zrušení reformy je předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek:

"My jsme nechali předvolat pana premiéra a pana ministra zdravotnictví proto, aby soudu důkladně osvětlili, jakým způsobem reformní batoh vznikal zejména ve vládě. Jsme připraveni předložit celou řadu materiálů, které se nedostaly do Poslanecké sněmovny a nebyly součástí toho veřejného projednávání v zákonodárném sboru, kde samotní vládní úředníci, jednotlivá ministerstva poukazovali na hluboké rozpory předkládaného zákona. Jedná se zejména o tzv. regulační poplatky. Listina základních práv a svobod každému stanoví právo na ochranu zdraví s tím, že na základě veřejného zdravotního pojištění má právo na bezplatnou zdravotní péči."

Mirek Topolánek, foto: ČTK
Premiér Topolánek možnost vystoupení před Ústavním soudem přivítal:

"Jsem hluboce přesvědčen, že Ústava, tak jak předjímá, že případné platby občanů jsou řešeny speciální zákonem, pamatuje na ten instrument ve věci poplatků, a jsem přesvědčen, že Ústavní soud přesvědčím o tom, že ten projekt je nejenom užitečný, ale že je i ústavní."

Balík reformních změn napadla sociální demokracie už loni v říjnu. Opozici v reformě vadí zejména poplatky za návštěvu lékaře či pobyt v nemocnici, reforma jim připadá také jako soubor zákonů, které spolu moc nesouvisí. Nesouhlasí ani s tím, jak byla reforma v Poslanecké sněmovně schválená. Mezi změnami zákona se totiž objevil i tzv. přílepek o úpravě cen léků. I na to se premiéra Topolánka soudci ptali. Předseda vlády na dotazy soudců reagoval klidně, ministr Julínek působil méně jistým dojmem. Vysvětloval i význam poplatků, k nimž mají výhrady i někteří koaliční poslanci. Například lidovci hlavně stojí o to, aby byly poplatky za pobyt v nemocnici zrušeny pro novorozence. Ministr Julínek při více než hodinu dlouhém výslechu uvedl, že smyslem poplatků je zamezit plýtvání ve zdravotnictví a zneužívání péče. Zmínil také, že už existuje několik pacientů, kteří přesáhli limit pěti tisíc korun zaplacených za zdravotní péči, který reforma také zavedla. Vysvětlil soudu, jak se poplatky promítly na míře návštěvnosti u lékařů:

Tomáš Julínek, foto: ČTK
"Při návštěvě praktického lékaře to nekončí jenom platbou zdravotní pojišťovny tomuto praktickému lékaři. Praktický lékař velmi často indikuje další péči pro tyto pacienty, předepíše léčiva. To byla ta záležitost, na kterou se ptal pan předseda (Ústavního soudu), kdy si lidé chodili nechat předepsat Paralen, přičemž tento Paralen stojí 13 korun. Při třicetikorunovém poplatku si ho koupí sami. Jeden z největších benefitů snížení počtu návštěv u praktiků je to, že se praktik může věnovat daleko více pacientovi."

Ministr Julínek si netroufal odhadnout, jak soudci nakonec rozhodnou, je ale přesvědčen, že v případě zrušení regulace padne ochrana pacientů. Zástupce navrhovatelů, šéf sociálnědemokratických poslanců Michal Hašek, který výslech premiéra a ministra zdravotnictví před Ústavním soudem požadoval, je s dosavadním průběhem jednání spokojen a věří, že jejich ústavní stížnosti bude vyhověno.

Po výslechu premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka jednání o návrhu na zrušení zdravotnické části reformy veřejných financí odročil na neurčito. Soud teď potřebuje zformulovat své stanovisko. Příště už rovnou vyhlásí nález.

"Bylo chvílemi znát, že se jedná o politické kolbiště, došlo k polemikám se soudci, což není u soudu úplně obvyklé," připustil po výslechu ministr Julínek. A právě to mimo jiné vadí ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Ústavní soud podle něj nepostupuje při jednání o regulačních poplatcích ve zdravotnictví zcela standardně. Projevuje se to podle něj například v tom, že soudci předvolali premiéra a ministra zdravotnictví, kladli otázky nesouvisející s ústavností poplatků a odročili důležité rozhodnutí na neurčito:

"Tak vzniká nepříjemný pocit, že zde je nestandardní postup, a že je zde snaha celé řízení ovlivnit a vytvořit prostor pro to, aby se případné názorové většiny na soudě pozměnily."

S argumenty ministra nesouhlasila místopředsedkyně soudu Eliška Wagnerová. Stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová postup soudu naopak označila za normální:

"Řekla bych, že by se měli politici zdržet takovýchto výroků a zásahů."

A jak se zavedení reformy zdravotnictví, zejména pak poplatků u lékaře, projevilo v praxi? Počet lidí v čekárnách se snížil, což potvrdil i ředitel benešovské nemocnice Miroslav Petrík:

"Pacienti přijali, přes počáteční drobné výhrady, celou část reformy, ať už poplatky nebo její nastartování velmi pozitivně. V každém případě lze konstatovat, že poplatky přesně plní svoji funkci, limitují to, aby se zdravotní péče nadbytečně nezneužívala. U nás v nemocnici jsme se rozhodli, že peníze z poplatků nepůjdou do provozu nemocnice a nepůjdou na platy lékařů, ale zdá se nám správné dát peníze, které lidé musejí platit, zpět do vybavení nemocnice. Takže budeme nakupovat pohodlnější lůžka, přístroje, a budeme tyto peníze zpět reinvestovat do nemocnice."