Společenskou odpovědnost cítí stále více firem
České společnosti si stále více uvědomují, že k úspěchu potřebují víc, než jen dobré finanční výsledky. Začaly proto sponzorovat nebo dokonce samy vymýšlet projekty, které něco přinesou okolní společnosti. Opraví třeba školu, sponzorují místní divadlo nebo odstraní znečištění v místní řece. To je ale jen zlomek činností v rámci činnosti, pro které se v češtině ustálilo sousloví "společenská odpovědnost firem."
Velké i menší společnosti působící v Česku se snaží stále více přispívat k rozvoji svého okolí nebo dávají peníze do charitativních projektů. Hledí si ale i svých zaměstnanců a vymýšlejí, jak jim nabídnout výhody, jako práci z domova na zkrácený úvazek pro zaměstnance na mateřské dovolené. O společenské odpovědnosti na Radiu Praha hovoří Pavlína Kalousová z organizace Byznys pro společnost.
"Společenská odpovědnost firem jako odpovědné podnikání vůči společnosti a životnímu prostředí se postupně zavádí i mezi firmami podnikajícími v České republice. Je to zatím spíše agenda nadnárodních firem, které u nás podnikají, protože tuto strategii mají od matek a mateřských firem. I české firmy ale postupně volí některé nástroje, zejména v oblasti zaměstnanosti nebo přístupu k životnímu prostředí. Za poslední dva roky vidíme velký boom mezi firmami právě v odpovědném podnikání."
Nadnárodní firmy mají často přímo ve své strategii například pomoc místu, kde sídlí jejich výroba a tím i zatěžují životní prostředí. Jak ale říká europoslanec a bývalý odborový předák Richard Falbr, dnes se o společenské odpovědnosti jako takové mluvit nedá. Důvodem je podle něj globalizace ekonomiky.
Co všechno se pod pojem společenská odpovědnost firem vejde, to už přibližuje Pavlína Kalousová.
"Vyvíjejí nové ekologické produkty, které zavádějí na trh, jako jsou elektromobily, úspory energie nebo zelená energie z ekologicky šetrné výroby energie. Jsou to také oblasti šetření energie a papíru v kancelářských provozech. V oblasti zaměstnanosti to je přístup třeba k tématu diverzity, kdy firmy zavádějí programy na zaměstnávání matek na mateřské dovolené, seniorů, mladých lidí, ale i programy, které rozvíjejí zaměstnance tak, aby do budoucna byly firmy konkurenceschopné."
"Společenská odpovědnost firem nespočívá jenom v tom, že budou sponzorovat kulturní akce nebo školy, ale že budou působit tak, aby postoj lidí, kteří v regionu bydlí, byl pozitivní a aby si firma udělala dobré jméno. Jsou státy - Francie je v tomto první - které už přes 15 lety přijaly určitá pravidla, podle kterých firma, když podává zprávu o výsledcích svého hospodaření, musí věnovat určitou pasáž společenské odpovědnosti. jak se chová společensky odpovědně."
Dobrá pověst může přinášet další zákazníky, což plánovači prospěšných aktivit samozřejmě vědí. Přitom se často objevují názory, že společenská odpovědnost je pouze nástrojem zvýšení zisku. Firmy se také často snaží společenskou odpovědnost propagovat a mluvit o ní. Ukazuje se totiž, že zákazníci oceňují firmy, které podporují různé prospěšné projekty. Pokud se pak mají rozhodovat mezi určitým zbožím, vyberou si tu značku, o níž vědí, že jí nezáleží pouze na profitu.
Dobrých příkladů firemního sponzorství zatím v Česku mnoho není. To potvrzuje i následující příklad - ovšem bohužel se špatným koncem. Ten zmiňuje Richard Falbr.
"Dám příklad, který je trochu charakteristický. V Rakovníku koupila firma Procter and Gamble Rakonu. Začala působit v regionu velmi pozitivně, přispěla k některým rekonstrukcím jedné ulice v Rakovníku. No a potom se odstěhovalo vedení firmy jinam a ta společenská odpovědnost trochu vyhasla."
Synonymem českého podnikání je ve světě firma Baťa. Její zakladatel Tomáš Baťa se staral nejen o chodu celého prosperujícího obuvnického závodu, ale jeho péče se projevila i ve vztahu ke spolupracovníkům. Jak se liší tehdejší baťovský přístup tehdy a styl práce v dnešní globalizované ekonomice?
"Baťa podnikal ve Zlíně. Staral se o tu komunitu tam, kde podnikal. Dnes, když se podíváte na obuvnický průmysl, nebo na jakýkoliv jiný, tak ten nakupuje napříč celým světem. Když se podíváte na kečup, tak plastová lahev je z Německa, rajčata ze Španělska a tak dále. To je ten rozdíl, je to propojenost trhů a propojenost principu odpovědnosti, kterou firmy musejí napříč svým výrobním řetězcem respektovat od prvního producenta až po finálního zákazníka. Tenhleten globální pohled se velmi posunul."
Odpovědné podnikání se v Česku rozvíjí už několik let. Firmám i zaměstnancům může přinést užitek. Co je ale klíčové k jeho dalšímu rozvíjení?
"Klíčové k rozvoji odpovědného podnikání jsou v podstatě dvě věci. První je přístup podnikání nadnárodních firem, druhý je poptávka na straně české společnosti. Zahraniční firmy v podstatě motivují své lokální pobočky k tomu, aby zaváděly odpovědné podnikání. Česká veřejnost je k tomuto přístupu taková vlažná. Spotřebitelé tudíž dostatečně netlačí firmy, od kterých nakupují zboží a služby, aby se odpovědně chovaly. To, co známe ze zahraničí, různá iniciativy proti mobilním operátorům nebo tlak na kvalitu v obchodních řetězcích a podobně, tak to v České republice zatím ještě prostě nefunguje."
Regionální rozvoj je také jedním z důvodů, které mohou vést k rozvinutí společenské odpovědnosti. V současné době totiž některé regiony lidé opouští nebo se do nich naopak stěhují, trend stěhování je viditelný především v oblasti Prahy a středních Čech. Důležitost podpory místních firem v rámci společenské odpovědnosti vyzdvihuje Richard Falbr.
"Ona má vytvářet ovzduší, které přispěje k tomu, že z regionu nebudou lidé odcházet někam jinam, protože firma nabízí určitou perspektivu. Nejde tedy jenom o to poslat peníze nějaké divadelní scéně a nebo sponzorovat nějakou školu. Vytvářet takové ovzduší, aby si lidé v tom regionu řekli, že ta firma opravdu něčemu podstatnému napomáhá a že má cenu v tom regionu zůstat."
